Václav Pačes

30. 11.

Jak dál s českou energetikou?

Václav Pačes Přečteno 11034 krát

Navazuji na svůj příspěvek z 26. 11. „Informace o ustavení a činnosti tzv. Nezávislé energetické komise (NEK)“. Jaké jsou tedy závěry zprávy NEK a jaká doporučení NEK formulovala?
Zpráva vychází z principu volného trhu s energií v EU. Tento trh se ovšem musí realizovat podle jasně stanovených pravidel, která hájí oprávněné zájmy české společnosti. Navrhujeme úpravu legislativy v tomto směru.
Mezi nejdůležitější výstupy zprávy patří doporučení vedoucí ke snížení energetických rizik. Zpráva ve své syntetické části apeluje na tvůrce státní energetické koncepce, aby v dohledné době formulovali pro oblast energetiky zásadní rozhodnutí, která vlastníkům energetických společností umožní rozhodovat jak o investicích, tak o dlouhodobém smluvním zajištění dodávek paliv. Analýza ukazuje, že nám jinak po roce 2015 hrozí nestabilita energetického hospodářství, zejména elektroenergetiky, distribučních systémů a systémů centrálního zásobování teplem. Vyčerpávají se domácí zdroje energie (uhlí) a potenciál jiných tuzemských zdrojů k jejich substituci (především OZE) není dostatečný a přechod je pomalý. Stárne výrobní základna a proces obnovy výroben elektřiny a tepla se téměř zastavil, především v důsledku měnící se státní energetické strategie a diskontinuitě priorit střídajících se vládních reprezentací; v době, kdy byly zpracovány podklady pro závěrečnou zprávu, bylo zastaveno jak rozhodování o limitech těžby hnědého uhlí, tak o jaderné energetice.
Pokud se rychle v této oblasti nerozhodne bude zdrojem nerovnováh více faktorů: postupně zastarávající zařízení pro výrobu a přenos energie, výrazný nárůst celkových nákladů, spojených s využitím domácích zdrojů (nárůst cen emisních povolenek), a administrativní omezení (potvrzení stávajících ekologických a těžebních limitů pro hnědé uhlí, zpevňující se limity pro emise a další).
V takové situaci je pravděpodobné (a modelové simulace to potvrzují), že v období 2015-2025 bude v některých letech nutné krýt část poptávky po elektrické energii dovozy. Při očekávaných nerovnováhách na energetických trzích v okolních zemích to povede k nárůstu cen elektřiny (nejen v ČR), s dopady do obchodní a platební bilance země a přeneseně k možným tlakům na měnu a dlouhodobé úrokové sazby. Zvýší se citlivost ČR vůči zahraničně-politickým rizikům. Již dnes ceny silové (neregulované) elektřiny v důsledku napětí na okolních trzích rychle rostou, a dojde-li k výraznějšímu převisu poptávky nad nabídkou na domácím trhu, pak vyšší cena energie povede k nižší konkurenceschopnosti všech navazujících produktů a služeb. Totéž platí pro teplo, kde je navíc substituce hnědého uhlí plynem a dovezeným černým uhlím ještě problematičtější. Negativní ekologické dopady jsou rovněž evidentní: v případě dlouhodobějšího převisu poptávky a prudkého nárůstu cen budou environmentální kriteria rychle potlačena, neboť prioritu bude mít krátkodobé využití jakéhokoliv rychle využitelného zdroje bez zřetele na okamžité dopady na životní prostředí.
Další riziko spočívá v apriorním omezení využití některých zdrojů. NEK pracovala se scénářem, kde se nepočítá s prolomením současných platných územních a ekologických limitů těžby hnědého uhlí. Plynou z toho však konkrétní rizika v zásobování teplem. Mělo by dojít k hluboké restrukturalizaci výrobní základny a stávající poznatky vedou k závěru, že by se mělo využít hnědé uhlí ze současně otevřených lomů pro teplo na úkor výroby elektřiny, případně posílit kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Jedním z doporučení v této oblasti je i podpora decentralizace výroby tepla s lepšími možnostmi využití biomasy a zemního plynu.
NEK doporučuje aby se začalo diskutovat o limitech těžby hnědého uhlí. Tato diskuse přesahuje rámec zprávy NEK. Doporučujeme, aby specializovaná komise odborníků v oblasti veřejného zdraví, energetiky, národohospodářství a sociologie posoudila vliv případného prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách z hlediska ekonomického, bezpečnostního a dopadů sociálních a na zdraví obyvatel.
Výsledky práce NEK ukazují na účelnost jaderné energetiky v energetickém mixu v ČR a tento závěr je velmi robustní i při poměrně značných změnách výchozích parametrů. Netvrdíme, že bez jaderné energetiky dojde v námi sledovaném období v české energetice ke kolapsu. NEK však upozorňuje na to, že bez jaderné energie bude elektřina dražší, s možností hlubší destabilizace a silnější závislosti na vnějších zdrojích. NEK si je vědoma toho, že jaderná energetika není uzavřeným cyklem a že existuje problém jaderného odpadu. Ale vývoj nových typů jaderných reaktorů snižuje závažnost tohoto problému.
Významné riziko je též dáno vztahem energetiky a životního prostředí. Česká republika plní většinu závazků, ale do budoucna je třeba počítat s přísnějšími parametry a limity. To bude pro průmyslovou zemi problém. Ke splnění i těchto přísnějších kriterií má napomoci cílená státní podpora, která je v v současné době v ČR směrována především k podpoře výroby elektřiny z OZE. Je třeba si uvědomit, že bez státní podpory by nebyla energie z OZE konkurenceschopná. Využívání obnovitelných zdrojů ale vede ke snižování emisí skleníkových plynů a s výjimkou spalování biomasy i k výraznému snižování emisí ostatních škodlivin. Může se snížit i dovozní závislost a decentralizace výrob pozitivně přispívá k bezpečnosti zásobování energií. Možnosti OZE nejsou u nás plně využity a za státy EU15 v této oblasti zaostáváme.
NEK doporučuje politické reprezentaci aby prosazovala dobudování celoevropských přenosových sítí pro primární zdroje i elektřinu. Domníváme se, že by bylo vhodné k tomu využít naše předsednictví EU.
Na průsečíku vnitřních a vnějších vlivů pak leží rizika, spojená s nebezpečím krizových stavů v energetických soustavách regionu, do kterého česká energetika patří. Jakkoliv neočekáváme masové a dlouhodobé výpadky v nabídce elektřiny, ČR musí výrazně prohloubit svoji připravenost na tyto krizové stavy, které se mohou vyskytnout především ve velkých městských aglomeracích.
Mezi nejdůležitější doporučení NEK patří zásada, že vláda nebude a priori omezovat využití některých potenciálních palivo-energetických zdrojů. Odborné posuzování všech aspektů energetiky má být otevřeno. Zhoršená situace ve zdrojích energie ve světě vylučuje luxus politicky či ideologicky motivovaných zákazů v této oblasti.
Vláda by si měla být vědoma skutečnosti, že péče o environmentální aspekty dlouhodobého rozvoje české ekonomiky a společnosti je veřejným zájmem. Vláda v této oblasti rovněž přijala v nedávné době významné mezinárodní závazky, které má plnit.
Na základě těchto souvislostí by vláda neměla podporovat vývoj, vedoucí v dlouhodobém horizontu k závislosti české ekonomiky na dovozu elektrické energie. Měli bychom si zachovat komparativní výhody pro výrobu elektrické energie a tepla na svém území. Znamená to maximálně využít nabízeného potenciálu úspor energie, a to jak na vstupu tak na výstupu, a zodpovědně zvažovat využití domácích palivo-energetických zdrojů. V případě dovozů ropy a plynu by vláda měla maximálně spolupracovat se spojenci a partnery. Je jasné, že EU a tedy ani ČR nejsou a v dohledné době nebudou nezávislé na současných primárních zdrojích energie, které musí dovážet.
Ve zprávě se dále upozorňuje na význam uhlí jakožto chemické suroviny. Kritická situace také nastává v oblasti lidských zdrojů. Odchod zkušených odborníků z energetiky početně převyšuje nástup nové generací. Poprvé byla do zprávy NEK také zpracována problematika energetiky dopravy.

26. 11.

Informace o ustavení a činnosti tzv. Nezávislé energetické komise (NEK)

Václav Pačes Přečteno 9805 krát

Rozhodování o energetice je navýsost politickou záležitostí. I když liberální ekonomové doporučují ponechat energetiku neviditelné ruce trhu a soukromým subjektům, neznám vyspělou zemi, kde by stát do energetiky nezasahoval a nekontroloval ji. Vláda, parlament a samosprávy na různých úrovních by měly sloužit občanům a tedy i zabezpečit pro ně základní potřeby. Dostatek dostupné energie mezi základní potřeby nepochybně patří.
Česká republika zabezpečuje v současnosti poměrně dobře obyvatelstvo energií, i když neúměrně drahou. Máme dobře koncipovanou přenosovou síť pro elektřinu, jsme tranzitní zemí pro ropovod Družba, máme spolehlivé a moderní jaderné elektrárny v Dukovanech a v Temelíně, máme značné zásoby hnědého uhlí, máme i uranovou rudu. Jak ale vypadá budoucnost naší energetiky? Analýzy ukazují, že budoucnost je méně bezproblémová než současnost. Přenosová síť pro elektřinu je sice dobře vnitřně propojená a kapacitně dostatečná, ale je zastaralá a je třeba do ní ročně investovat nejméně dvě miliardy korun. Je také třeba propojit naši síť daleko lépe s celoevropskou sítí. Ropovod Družba je na některých územích mimo ČR špatně udržován a není jisté, zda se s jeho provozem do budoucna počítá. Jaderná elektrárna v Temelíně je neustálým zdrojem napětí v našich vztazích s Rakouskem. Zásoby hnědého uhlí jsou sice značné, ale těžitelné zásoby jsou omezené a to bude ve skutečnosti jeden z hlavních problémů naší energetiky. Máme sice uranovou rudu, ale to ještě není jaderné palivo. A hlavně: budeme mít kvalifikované odborníky pro naši budoucí energetiku? Budeme mít výrobně-technické kapacity pro stavbu a provozování nových energetických zdrojů? A k tomu ke všemu přistupují problémy s harmonizací naší legislativy s legislativou EU a s plněním závazků na ochranu životního prostředí.
Začátkem roku 2007 jsem byl pozván premiérem Topolánkem na schůzku s předsedy parlamentních politických stran. Byli tam všichni kromě předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Byl jsem informován o tom, že se parlamentní politické strany dohodly na ustavení odborné komise, která by měla posoudit cesty k zabezpečení české společnosti energií v dlouhodobém výhledu. Byl jsem požádán, abych této komisi předsedal a zajistil její nezávislost. Tato nezávislá energetická komise (NEK), nebo jak se správně nazývá "Nezávislá odborná komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu", byla zřízena dne 24. ledna 2007 usnesením vlády č. 77.
Politické strany KDU-ČSL, KSČM, ODS a SZ (Zelení) jmenovaly do NEK po dost dlouhé prodlevě a po mých opakovaných urgencích, po dvou odbornících v energetice.
V srpnu 2007 jsem se sešel s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem a požádal jsem ho aby také on delegoval do NEK dva odborníky. Přátelsky mi vysvětlil, že nemá nic proti NEK a už vůbec ne proti mé osobě, ale že nevěří, že se NEK dohodne na společném stanovisku, a to zejména pro naprosto rozdílné názory Zelených od ostatních politických stran. Bylo mi jasné, že v tom je hodně pravdy, ale protože jsem svou účast v NEK už přislíbil, chtěl jsem se pokusit o zpracování odborného, neideologického materiálu, který by politikům, kteří nakonec budou o energetice rozhodovat, poskytl nezávislou komplexní analýzu naší energetiky s doporučeními pro její budoucí rozvoj. Naději na úspěch mi dávalo to, že politické strany jmenovaly do NEK na slovo vzaté odborníky. Věděl jsem, že mám určitou devizu v tom, že jsem nezávislý na politických stranách. Na druhé straně bylo moji nevýhodou to, že já sám nejsem v energetice odborníkem. A proto jsem svou úlohu od samého počátku činnosti NEK bral pouze jako manažerské řízení odborné skupiny.
Už z celé geneze vzniku NEK je jasné, že nemohla být zcela nezávislá ani nepolitická. Nemohu ale říci, že bych se setkal se snahou práci NEK politicky ovlivňovat nebo manipulovat ekonomickými subjekty. Je jasné, že odborníci jmenovaní politickými stranami mají názory těmto stranám blízké. To se nejvíc týká kolegů jmenovaných stranou Zelených, kteří mají na oblast energetiky specificky vyhraněné názory. Mnohé z těchto názorů jsou mi osobně blízké, jiné s nimi však nesdílím.
NEK se měla soustředit zejména na návrhy jak:
• Snížit energetickou náročnost ČR
• Uspokojit rozvoj společnosti energií
• Motivovat k investicím do špičkových inovací a snížení emisí
• Omezit rizika zásobování ČR energií.
Energetickou problematiku posuzovala Komise ze čtyř hledisek, a to z hlediska ekonomického, environmentálního, bezpečnostního a sociálních dopadů. Prognózy byly koncipovány s výhledem do roku 2030 a 2050. Je ovšem zřejmé, že tyto dlouhodobé prognózy nemohou nahradit adekvátní reakce na krátkodobější vývoj situace.
Metodika práce NEK byla standardní metodikou práce skupiny odborníků zaměřené na řešení konkrétního úkolu, v tomto případě na analýzu dlouhodobých perspektiv energetiky v České republice. Shromáždili jsme podklady, které byly v ČR k dispozici, zejména ve státní správě. Vytvořili jsme strukturu budoucí zprávy a podle ní jsme si objednali u relevantních subjektů zpracování konkrétních témat. Získané podklady jsme projednali, některé na uzavřených zasedáních NEK, jiné na dvou konferencích (v konferenčním centru Akademie věd v Liblicích a v Městské knihovně v Praze). Postupně jsme dávali jednotlivé analýzy oponovat nezávislým odborníkům.
Předběžnou zprávu jsme vládě odevzdali v červnu 2008. Premiér Topolánek tuto předběžnou zprávu převzal, uložil nám dokončit závěrečnou zprávu a předat ji oponentní radě, kterou hned na místě jmenoval. Pracovní verze závěrečné zprávy byla oponentům předána a současně vyvěšena na internetových stránkách vlády ČR. Oponenti odevzdali posudek 30 října a ten jsme také zveřejnili na internetových stránkách vlády. 24. listopadu jsme uspořádali celodenní odbornou konferenci spojenou s tiskovou konferencí, kde vystoupili všichni členové NEK a kde diskutovali s oponenty a odbornou veřejností. Takový tedy byl vznik a postup práce NEK. Podle zájmu a reakcí na tento blog připravím případně přes neděli blog o výsledcích práce NEK a o doporučeních vládě ČR.

Archiv článků: listopad 2008

Jak dál s českou energetikou?

Informace o ustavení a činnosti tzv. Nezávislé energetické komise (NEK)

Blogeři abecedně