Společně v Bílině

22. 06. 2018 | 02:32
Přečteno 2018 krát
Červené trenky už skoro upadaly v zapomnění, než došlo k jejich obřadní kremaci. Kdo tehdy s plnou pozorností a respektem ke sdělením Hradu očekával na "mimořádné" tiskové konferenci nějakou opravdu "mimořádnou" událost, tak se jí skutečně dočkal. Trenky vstaly z mrtvých, jako Fénix z popela. A tak jsme se domluvili, přes noc naši rudou „vlajku“ ušili a vyrazili do Bíliny.

Parkujeme na velkém bílinském sídlišti, vyndáváme propriety z auta a píšeme hesla na kartony, času do setkání už moc nezbývá. Dva školáci jdou kolem a ptají se, co to píšeme. Říkáme, že jdeme za prezidentem a chceme mu dát ty vzkazy přečíst, a že se mu to asi nebude líbit. Kluci odvětí, že jasně, že kvůli prezidentovi nemohli do knihovny. Starší pán na nás zpovzdálí pořvává, ať toho necháme, že na nás není nikdo zvědavej. Parťačka Jana Plavec mu odpovídá, že jsme přišly (zatím jsme dvě) jen vyjádřit svůj názor. Pán rozzlobeně odchází.

Máme hotovo a vyrážíme směr kulturák Fontána. Policejní manévry jsou poměrně masivní, jinak celkem pohoda. Obcházíme Tesco Bílina a jdeme k místu, kde má prezident diskutovat s občany. Přistoupí k nám dvojice lidí a za chvíli z ní vypadne, že je z antikonfliktního týmu a že se jde zeptat, jak moc máme v plánu být konfliktní. Odpovídáme, že budeme jen držet trenky /pusu/ :-) a kartony a že to bude pokojný protest. Dozvídáme se, že je to fajn a že kdyby se něco dělo, tak budou stát opodál, že nejsme na úplně přátelské půdě. Lidé si nás začínají všímat, někdo se usmívá, někdo fotí, občas z dálky kdosi nelibě pokřikuje, protože se mu náš rudý arsenál nelíbí. Přichází pán a zjišťuje, zda víme, že vlastně za všechno může Praha. Že tam se rozhoduje o nás bez nás. Jiný pán z dálky pokyvuje paží a ptá se, kdo nás platí.

Konečně přichází prezident a překvapivě začne opozicí, když nás "trenkaře" - jak nás označil hned v úvodu, vyzve k případné diskuzi. Jsme skutečně rádi, že se budeme moci na něco zeptat. Po úvodním monologu hlavy státu k Aleně Švejnohové, která zběsile mává na pódium, aby tuto šanci nepromarnila, mikrofon opravdu doputuje. Ta se vzápětí zeptá, co hodlá prezident v následném pětiletém mandátu udělat pro to, aby se společnost již nadále nerozdělovala. Dozvídáme se, že to vlastně nejde a že určité rozdělení je v zásadě běžná věc. V následných okamžicích jsme velmi příjemně překvapeni, když se místní začínají ptát i na svoje palčivé problémy - jsou to skvělé a odvážné dotazy a všem těm lidem patří náš respekt. My stojíme na místě, občas k nám někdo přijde a bedlivě si nás prohlíží jako nějaké exotické exponáty případně po nás hodí očkem, když procházejí před trenýrkami, atmosféra je ale klidná. Mladý kluk má v ruce podepsanou fotku prezidenta a říká mi: „Já ho proboxnu, tu fotku zničím!“ Říkám mu, že klidně může, ale že to moc není řešení. Že spíš to chce se zamyslet nad tím, jak je důležité volit s dobrým rozmyslem, a že je těžké, když prezident zastupuje jen svoje fanoušky a zbytek voličů, kteří ho nevolili – ty pak přinejmenším ignoruje, v horším případě na ně na svých setkáních nadřazeně a často opovržlivě ukazuje prstem.

Prezident dostává darem malovaný obraz a odchází a u nás se konečně začínají rojit lidé. Po rozpuštění davu si jakoby dodali odvahu přijít blíž. Reagují různě. Jsou vesměs v důchodovém věku. Jeden pán nás docela uráží, ale reagujeme v poklidu a snažíme se mu na jeho rozhořčené dotazy odpovídat. Dál přichází postarší pár a paní říká: „To jste se teda vyznamenala, s těma trenkama!“ Usměju se a říkám: „Jo, daly mi práci a Vám přeju pěknej den.“ Paní se nakonec usměje, popřeje mi to samé a odchází. Další člověk pak škodolibě utrousí: „Co kdybych Vám ty trenky spálil?“ Říkám mu: „to ne, to by mi bylo líto, šila jsem je asi dvě hodiny..“ Muž se usměje, schová zapalovač a je to v pohodě. Přichází další postarší dáma a říká: „Vy určitě jezdíte s těma trenkama všude, co? Že Vás to baví!" Odpovídám: „No vlastně ani moc ne a ty trenky jsem spíchla včera v noci.“ Paní už se o tom dál bavit nechce a odchází. Pomalu balíme. Hrubý pán je pořád dost neomalený a posílá nás pracovat. Jana mu v klidu říká, že pracujeme všichni. Pak nás nazve analfabety, načež Jana v poklidu odvětí, že většina zde jsme vysokoškoláci. Pán je nespokojený, rozčílený a prostě se mu náš protest nelíbí. No, co se dá dělat.

Balíme si fidlátka a vyrážíme k autu. Cestou míjíme dalšího muže, který se na nás mračí a říká, že jsme si to s těma trenkama mohly fakt odpustit. Že toho chlapa na Hradě by nejraději přetrhnul, ale tohle že je už moc. Vysvětlujeme mu, že nám jde jen o dialog a ten se těžko vede, když jeden vede monolog a aby mohla být polemika, nemůže chybět ani protistrana - vše má být v rovnováze. Kolem nás jdou dvě starší dámy. Jedna mi říká: „Co těma trenkama sledujete jako?“ Říkám, že je to jen symbol. Paní (později se svěří, že je bývalá učitelka) povídá: „vy jste určitě nějaká studentka?!“ to mě opravdu pobaví a říkám jí, že jsem máma od dvou dětí a že mi není úplně jedno, co se v naší zemi děje. Jana se zapojuje do hovoru a nadhazuje, že jí se například nelíbí prezidentova vulgarita. Obě paní se zamyslí a odvětí, že je to prostě takovej lidovej člověk, ale že vulgární není, že je to upřímnost. Jana vyjmenovává některé jeho přešlapy a dodává, že právě ony, bývalé učitelky, by mohly pochopit, že hlava státu, která se se vyjadřuje "jako dlaždič", nemůže být pro děti dobrým příkladem. „No a proč teda ty trenky?“ Vracíme se k tématu. Odpovídám stručně, že sleduji dění a že jsem se dívala na tu kremační tiskovku s tím, že chce prezident opravdu něco závažného sdělit, protože i když jsem ho nevolila, je to i můj prezident. Zastupuje nás všechny, a proto mne rozhořčilo to, co nakonec přišlo, a že jsem při té trenýrkové kremaci nemohla věřit vlastním očím. Ještě se chvilku bavíme, ale všem třem přijíždí autobus. Podáváme si na rozloučenou ruce. Paní, které jsem zpočátku fakt vadila, mi na rozloučenou šeptla: „jo, myslím, že bychom si nakonec rozuměly.“ Jana se mezitím shodla i s mužskou částí minivýpravy, že některé kroky, které prezident koná, jsou opravdu za hranicí a náš protest je legitimní. Nakonec si oba podají ruku a popřejí si pěkný den. Autobus se všemi zvídavými diskutéry odjíždí.

Stojíme tam, díváme se na sebe a říkáme si: To je to fakt tak snadné? To vážně stačí jen chvíle pozornosti, zájmu, kultivované diskuse, klidu a argumentace? Stačí. Je to opravdu celé. Společnost není zdaleka tak rozdělena, jak se na první pohled může zdát. A pokud je, pak do mnoha skupin a podskupin, což je přirozené, nic to ovšem nemění na faktu, že jsme všichni jenom lidi a sdílíme společný prostor. Zdá se, že spolu prostě málo mluvíme… Budeme pokračovat přátelském dialogu, protože v tom vidíme skutečný smysl. Děkujeme všem lidem bez výjimky, se kterými jsme se dnes setkali. Bylo to moc fajn. Bílino, ahoj! :-)

Bez Martina Topše bych ty trenky v poryvech větru ani neudržela, díky!
Bez Martina Topše bych ty trenky v poryvech větru ani neudržela, díky!


Martin Topš, Alena Švejnohová a já. Aktivisti jak "víno". ;-) Autor: Jana Plavec
Martin Topš, Alena Švejnohová a já. Aktivisti jak "víno". ;-) Autor: Jana Plavec


Autor: Jana Plavec
Autor: Jana Plavec


Autor: Jana Plavec
Autor: Jana Plavec


Autor. Jana Plavec
Autor. Jana Plavec


Autor: Jana Plavec
Autor: Jana Plavec


Alena Švejnohová se usmívá, když už není možno reagovat na odpověď a říci, že je rozdíl mezi "společnost nejde stmelit" a "společnost nechci stmelit", autor: Jana Plavec
Alena Švejnohová se usmívá, když už není možno reagovat na odpověď a říci, že je rozdíl mezi "společnost nejde stmelit" a "společnost nechci stmelit", autor: Jana Plavec

Glosa v Přítomnosti
Zpráva na iDnes.cz
Zpráva na Novinky.cz

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy