Na rusko-ukrajinských hranicích už je tolik zbraní, že by bylo s podivem, kdyby nedošlo mezi oběma protivníky k nějakému nechtěnému střetu. Jako viník bude samozřejmě označen ruský prezident, Vladimír Putin a v souvislosti s tím se objeví se dvě výrazná pokušení. Pokušení první: slovanské vlády, kryté štítem NATO, budou chtít vyprovokovat Rusko k odvetě a tím i ke konfliktu s Američany. Pokušení druhé: Západ se pokusí využít Rusko – ukrajinskou válku k tomu, aby se Slované mezi sebou pozabíjeli navzájem a byl by už od nich konečně klid a pokoj.

Boláky mezi Čechy a Rusy
Češi Rusům nemohou zapomenout „srpen 68´“ a Rusové Čechům zase zradu ve formě vstupu do NATO. Vyčítají nám, že při osvobození Československa padlo 150 000 vojáků Rudé armády a my jsme se jim odvděčili tím, že jsme přešli k jejich nepříteli.

Vojenský konflikt
Rusové příliš neoplývají penězi a musejí otáčet každý rublík, takže příliš nevěřím na pozemní válku s Ruskem, protože v ČR není dostatek válečné kořisti, která by Rusům uhradila náklady spojené s dobytím a obsazením naší republiky. Politická „váha“ ČR je také velice nízká, takže ani z tohoto významu nemá naše obsazení význam. Jen pro ilustraci: na oslavách 100 let od založení Československa byl účasten jediný prezident ze sousední země, a to slovenský Andrej Kiska. Ostatní se ani neobtěžovali přijet, nebo ze slušnosti alespoň za sebe někoho poslat; totéž platí i o EU, která k nám nevyslala jediného, byť subalterního úředníčka.

Závěr: Rusům se vyplatí jedině raketový útok, protože osvědčí-li se jejich rakety, mají velkou naději nabídnout je na světovém trhu a dostat celou operaci v ČR do černých čísel.

Nejsem na žádný vojenský expert, ale to co jsem se o naší protivzdušné obraně dočetl je otřesné. Zaprvé, že je zoufale zastaralá a za druhé, že nebetyčnou hloupostí bylo, bez náhrady, zrušit systém PVOS, který byl jeden z nejpropracovanějších v Evropě (zkratka PVOS znamená Vojsko Protivzdušné obrany státu). Cituji: „Způsob obrany byl objektový, protože nikdy nebylo a ani dosud není dosti prostředků k plošnému pokrytí celého území. Takže přikryta byla především politicko-administrativní a ekonomická centra: Praha, Plzeň, Ostrava, Brno, Bratislava, Košice. Objekty byly bráněny protiletadlovými raketovými systémy se solidní účinností. Ostatní města či objekty nezůstávaly bez obrany. Vojsko Protivzdušné obrany státu mělo radiotechnické vojsko, které zjišťovalo nezbytné prvky pro sledování vzdušných cílů, protiletadlové brigády a oddíly k ničení letounů raketami, ale i stíhací letectvo, které působilo i tam, kde nebyla objektová obrana raketami. Se všemi třemi zmíněnými druhy prostředků bylo vojsko PVOS organizováno ve dvou divizích PVOS (1. divize PVOS - Žatec, 2. divize PVOS - Brno). Modernizace protiletadlovými raketami S-200, S-300 a stíhacími letouny MIG-29 významně zvýšila její účinnost. Pro ilustraci mohu uvést, že Američané se asi v polovině devadesátých let vyjádřily o oddílu raket S-300 v tom smyslu, že by spolehlivě ubránil Washington (a my jsme oddíl měli rozmístěn k obraně Prahy)“ (zdroj: zde). Generál Chmelař na otázku, co vlastně dnes zůstalo z tohoto druhu vojsk, odpovídá: Pětadvacátý protiraketový pluk ve Strakonicích, který má za úkol obranu Jaderné elektrárny Temelín, a 22. taktická letka v Čáslavi. To je jediná protivzdušná obrana, která u nás existuje“. A teď si představte, že proti naší zastaralé protivzdušné obraně stojí Vzdušné a kosmické síly Ruska s moderní výzbrojí a obrovskými praktickými zkušenostmi, které získaly v Sýrii. Válka mezi námi a Rusy by asi dlouho netrvala.

Závěry
1. Učený čtenář ví, že jednotlivé Slovanské národy se k sobě navzájem chovaly mnohdy odporně. Fotografie dokumentují, jak Ukrajinci polským těhotným ženám vyřezávají děti z břicha, mužům, jak stahují kůži za živa, uřezávají jim uši, končetiny a genitálie. Genocida a masakr typu Katyň, Volyň a Halič se v historii vzájemných vztahů několikrát opakovaly. Ptám se: „nenastal čas nějaké mírové slovanské konference, kde by se řešily minulé křivdy“?
2. Nejsou-li toho slovanské národy schopny, nechť uzavřou válečnou koalici proti Rusku a vyřídí si to s ním na válečném poli. Poláci jsou proti Rusku historicky plní nenávisti. Ukrajinci, Rumuni a Bulhaři také o Pobaltí nemluvě. Češi i Slováci se k nim, jako odplatu z rok 68´ mohou přidat a pokusit se Rusy společně porazit. Češi by mohli ještě přispět svojí troškou do mlýna i tím, že do čela slovanský vojsk postaví generála Petra Pavla. Doufejme, že mu to na válečném poli půjde sejně dobře jako v televizi.
3. Pokud se proti Rusům ostatní Slované bojovat neodvažují, měli by trvat minimálně na ukončení Rusko-ukrajinského konfliktu. Řeka Dněpr dělí Ukrajinu zhruba na dvě poloviny. Od Dněpru na východ mají převahu proruské síly a od Dněpru na západ proevropské. Není nic jednoduššího, než vypsat referendum a zeptat se Ukrajinců, zda lidé na obou březích Dněpru chtějí žít ve společném státě, nebo chtějí, aby na místě jednotné Ukrajiny vznikly dva a více nezávislých států. Rozhodnut o své budoucnosti by měli sami Ukrajinci. Odstranění rusko-ukrajinského konfliktu by mohlo Evropě přinést klid a podstatně omezit vznik války. Myslím si, že právě sem by měli Slované společně napřít síly.
A co říci na závěr? Slovanské národy by si měly uvědomit, že si minulé křivdy si musí vyřešit mezi sebou samy, protože NATO není rákoska, jež bude trestat Rusy za křivdy minulosti.