OECD dnes zveřejnila zajímavou studii: Podle ní se propast mezi bohatými a chudými v rozvinutých zemích zvyšuje a mnohde je nerovnost v příjmech dokonce na rekordní výši. Podle studie dnes v průměru 10 % nejbohatších lidí v populaci vydělává 9,6x více než 10 % nejchudších. V 80. letech to bylo přitom jen 7x více a před 15 lety 9x více. OECD proto doporučuje výrazně zdanit bohaté (!).


Pro mě to přináší dva závěry. Zaprvé nechápu, čemu se OECD diví. Nůžky se nejen rozevírají, ale taky rozevírat budou. Zatímco studie tvrdí, že problém tkví v tom, že chudí mají horší práci než v minulosti, já se domnívám, že v pozadí stojí spíš finanční trhy. Lépe řečeno centrální banky. Chudí lidé totiž nemají žádné akcie a cenné papíry obecně, zatímco čím jsou lidé bohatší, tím jich mají více. A právě (nejen) akcie se v posledních letech dramaticky zhodnotily – díky takzvanému kvantitativnímu uvolňování centrálních bank. Neboli kvůli tisku peněz. Bohatší jsou proto mnohem bohatší než v minulosti. Navíc výnosy z akcií nejsou obvykle tak brutálně daněny jako práce. Chudí často ani nechápou, že když se zavedou různé nesmyslné milionářské daně, akciových investorů se to netýká. (Tím v žádném případě nechci říct, že by se transakce na kapitálovém trhu měly danit, to je cesta do pekla; tím jen chci říct, že tisk peněz má netušené důsledky.)

Hra s daněmi je tedy jen představení pro naivní voliče. Zvýšit zdanění je navíc kontraproduktivní, protože se týká hlavně těch, kteří ještě nedosáhli na takové bohatství, aby měli hodně akcií. To jsou v českých reáliích lidé kolem milionu korun ročně, kteří se snaží horkotěžko dostat ještě výš, a kvůli daním to nejde. V pozadí zbohatnutí bohatých tedy stojí centrální bankéři a jejich chybná politika pumpování peněz do ekonomiky. Jen díky nim si letos index DAX připsal 20,8 %. To jsou přesně ty peníze, na které si chudí nikdy nesáhnou. (Takže až se budou levicoví intelektuálové připravovat na novou revoluci a obracet se proti vládám, budou plakat na špatném hrobě.)