Jan Wintr v článku Prezidenta posílit, nebo oslabit? (Právo 14. 12. 2011 s. 6) tvrdí, že za akty prezidenta kontrasignované premiérem odpovídá vláda i trestněprávně. To není pravda. Členové vlády mají trestní odpovědnost jen za své jednání. Protože kontrasignace je právem premiéra, nikoli vlády jako celku, a neexistuje u nás princip kolektivní viny, nejsou členové vlády trestně odpovědni za akty prezidenta spolupodepsané předsedou vlády. Trestní odpovědnost nese jen předseda vlády, který však obvykle má jako poslanec poslaneckou imunitu.

Prezident má zvláštní odpovědnost za velezradu a Ústavní soud jej na základě žaloby Senátu může sesadit. O vládě ústava říká, že je odpovědna, neboť závisí na většině v Poslanecké sněmovně. Ale bude-li vláda jednat protiprávně a mít poslušné poslance, zůstane. Bude-li vláda sebelepší, ale většinu ztratí, padne. Za protiprávní jednání budou ministři odpovědni jen, když vláda ztratí většinu poslanců. Pokud se vládní koalice udrží, odpovědnost nehrozí. Vedení stran zaváže své poslance k podpoře vlády a nezbavení poslanecké imunity. Přitom odpovědnost prezidenta za velezradu je širší než pouhá trestní odpovědnost.
Příkladem odpovědnosti prezidentů je zbavení funkce litevského prezidenta Rolandase Paksase roku 2004 za udělení občanství Rusu Juriji Borisovovi, což dokonce kontrasignoval ministr vnitra. Rovněž rumunský parlament v dubnu 2007 dočasně suspendoval prezidenta Traiana Basesca. V následném lidovém hlasování však většina prezidenta podpořila a jeho funkce se obnovila. I u nás lze prezidenta sesadit. Proto má svobodu rozhodovat, jakým způsobem užije své ústavní pravomoci, aby dostál ústavnímu slibu a vykonával je v zájmu státu. Záleží na Senátu, zda a za co prezidenta zažaluje. Důležité je však zavést právní odpovědnost členů vlády a to i bývalých. Lze přivítat schválení přímé volby prezidenta Poslaneckou sněmovnou jako posílení účasti občanů v politickém rozhodování. Snad příště bude zavedena právní odpovědnost členů vlády Parlamentu.