Petr Uhl v textu Léčba Čunkem (Právo 22. 11. 2012 s. 6) zkresleně popisuje trestní věc Jiřího Čunka. Nezmiňuje, že police použila proti J. Čunkovi nepravdivý znalecký posudek, kdy znalec unikl trestnímu stíhání z důvodu promlčení věci. Rovněž nezmiňuje, že trestní stíhání dozorovalo nezákonné přerovské státní zastupitelství. Údajný trestný čin J. Čunka se stal ve Vsetíně, proto bylo vsetínské státní zastupitelství ze zákona určeno k úkonům trestního řízení. Krajské státní zastupitelství v Ostravě odňalo věc J. Čunka Okresnímu státnímu zastupitelství Vsetín a přikázalo Okresnímu státnímu zastupitelství Přerov pro prověřování do zahájení trestního stíhání, nikoli pro celé trestní řízení. Přerovské státní zastupitelství však pokračovalo i po zahájení trestního stíhání. To, že přípravné trestní řízení se dělí na prověřování a trestní stíhání, je obsahem výuky na právnických fakultách a záměna těchto fází je chyba. Protože tuto nezákonnost nenapravilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, dostal se k ní Stanislav Potoczek z Nejvyššího státního zastupitelství na základě návrhu obhajoby, která žádala o přikázání do Prahy. Návrhu obhajoby nevyhověl zcela, když dal věc do Jihlavy. Samozřejmě mohlo být zvolené i jiné okresní státní zastupitelství. Jisté je, že přerovské státní zastupitelství bylo nepříslušné.

Boj s právem nemůže státní zastupitelství vyhrát. Dobrá činnost státního zástupce spočívá v tom, že zná právo a dokáže jej aplikovat. Po právní stránce rozsudek Nejvyššího soudu z 1. 10. 2009 konstatoval, že v trestním stíhání proti J. Čunkovi byla nezákonnost v jeho neprospěch. Politickou stránku činnosti Jiřího Čunka ocenili jeho voliči ze Zlínska, kde dosáhl volebního úspěchu v senátních i krajských volbách. Jeho voliči jej znají a nemusí čerpat informace jen z médií, která byla vůči němu negativně zaměřena a nezveřejňovala informace o nezákonnosti v jeho kauze v neprospěch J. Čunka. Jsou novináři dobří i špatní, kteří se řídí heslem: Stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Ale lež je lež. Vzpomeňme, jak novinářský póvl útočil na Tomáše Garriguea Masaryka za jeho odmítnutí pověsti o rituální vraždě v případu polenském roku 1899 a v následné době hilsneriády.
Pro blaho právního řádu je správné obhajovat zákonnost v trestním řízení. Formální požadavky na zákonnost trestního řízení jsou součástí ochrany před zneužitím moci. Pokud jedná nepříslušné státní zastupitelství, jde o nezákonnost. Nezbývá než ocitovat část V. odůvodnění usnesení Ustavního soudu ze 17. 9. 2012, kde v kauze Davida Ratha poukázal na činnost nepříslušného severočeského státního zastupitelství, což zhodnotil slovy „jeví se postup státního zastupitelství ohledně místní příslušnosti účelový“ a pokračoval: „Zrcadlí-li postup státního zastupitelství v dané věci obecněji zaužívanou praxi, jedná se o závažný signál porušování principů právního státu…“.

Odborné články:
Odnětí a přikázání u státního zastupitelství, sborník Dny práva 2011, Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
Příslušnost státního zastupitelství, sborník Dny práva 2010, Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
Podivné rozhodnutí Ústavního soudu. Trestní právo 11/2012, ISSN 1211-2860, s. 3. Zde je zkrácená verze.