Nejkrásnější zákon: Zveřejněná smlouva = platná smlouva; nezveřejněná = neplatná
Tento blog píšu jako čerstvý nositel ceny Františka Kriegla, kterou udílí Nadace Charty 77, takže je to pravda!
Ve čtvrtek 11. dubna se koná za účasti bývalé slovenské premiérky Radičové ve sněmovně seminář o takzvaném registru smluv, tedy povinném zveřejňování smluv uzavíraných se státem na internetu (seminář je otevřený veřejnosti, přihlásit se na něj můžete tady: http://www.janfarsky.cz/aktuality/166_Slovenska-zkusenost-ceskou-realitou-Registr-smluv--pozvanka-na-seminar/ ). Právě za Radičové začal takový zákon na Slovensku platit a osvědčil se skvěle. Princip povinného zveřejňování smluv, v nichž je jednou ze stran stát a jeho složky, má tu krásnou vlastnost, že je geniálně přímočarý: Zveřejněná smlouva = platná smlouva; nezveřejněná smlouva = neplatná smlouva.
Zákon, o který tu běží, předložila 28. června minulého roku skupina 54 poslanců, ze všech stran. Aby se na ně náhodou nezapomnělo, jsou to tito: Jan Farský, Petr Gazdík, Karolína Peake, Jaroslav Plachý, Radek John, Jeroným Tejc, Vladimír Koníček, Jan Babor, Zdeněk Bezecný, Zdeněk Boháč, Vlasta Bohdalová, František Bublan, Josef Cogan, Karel Černý, Jaroslav Eček, Martin Gregora, Pavel Holík, Jitka Chalánková, Rudolf Chlad, Jan Chvojka, Michal Janek, Luděk Jeništa, Jana Kaslová, Kateřina Klasnová, Patricie Kotalíková, Helena Langšádlová, Jan Látka, Jaroslav Lobkowicz, Josef Nekl, Václav Neubauer, František Novosad, Ivan Ohlídal, Viktor Paggio, Jan Pajer, Gabriela Pecková, Miroslav Petráň, Jiří Petrů, Stanislav Polčák, Anna Putnová, Aleš Roztočil, Antonín Seďa, Jan Smutný, Jaroslava Schejbalová, Miroslava Strnadlová, Josef Smýkal, Jiří Štětina, Dana Váhalová, Miroslav Váňa, Ladislav Velebný, Václav Votava, Radim Vysloužil, Jiří Zemánek, Václav Zemek.
V čem je tento zákon tak kouzelný? Jednou pro vždy a definitivně prolamuje stávající informační blokádu ze strany úřadů, které čím dál tím víc porušují zákon o svobodném přístupu k informacím a odmítají poskytovat smlouvy, které podle zákona musejí. K informacím, na které máte přitom nejen ze zákona, ale přímo z Listiny základních práv a svobod (Článek 17, odst. 1), právo, se tak není možné v reálném čase dostat. Proto tento zákon podporuje i projekt Rekonstrukce státu.
Abych nemluvil jen tak do větru, tak kupříkladu se bavíme o naší oblíbené brněnské městské akciové společnosti Jižní centrum Brno, a. s., kterou po volbách 2010 zasquatovali zastupitelé brněnské velké koalice a firmu prohlásili za svou soukromou. Odmítli poskytovat veškeré informace, včetně jakýchkoliv smluv, co uzavírají s developery v brněnském Jižním centru. Tento svůj "právní názor" nezměnili ani po prosincovém pravomocném roszudku krajského soudu, ani po judikátu Nejvyššího správního soudu. Na advokáty, které jejich pozici soukromé firmy hájí, vyhodili přes 100 tisíc z veřejných peněz, nás jako Brnění to stálo 50 tisíc. Smlouvy pořád nemáme. Pokud by registr smluv platil, nic takového by se stát nemohlo, smlouvy by bez zveřejnění jednoduše neplatily.
A nebo, opět z Brna, smlouva příspěvkové organizace Národního divadla Brno s firmou Daniela Landy, na divadlo Tajemství zlatého draka. Národní divadlo tvrdilo, že nic vydat nemůže, protože úplně celé smlouvy jsou chráněny autorským (!) zákonem.
Až na naprosté výjimky (bezpečnost státu), vždy, když vám kterákoliv veřejná instituce tvrdí, že vám nemůže vydat nějakou smlouvu, dělá to proto, že ve smlouvě je něco, na co by bylo při zveřejnění právem poukazováno jako na nevýhodné pro stát, město, obecní firmu. Příkladem z nejpitoresknějších budiž smlouva pražského dopravního podniku, v níž se zavázal platit soukromému subjektu za to, že tento bude provozovat a vydělávat v metru na velkoplošných reklamních obrazovkách.
Registr smluv může toto porušování Listiny základních práv a svobod a hlavně vyhazování veřejných prostředků za strašidelné smluvní podmínky utnout. Nezveřejněná smlouva = neplatná smlouva. Náklady na zavedení centrálního registru smluv jsou 0, protože po stránce funkční již je všechno hotovo a centrální registr je spuštěn na adrese http://portal.gov.cz/portal/rejstriky/data/10013/index.html . Administrativně je zveřejňování smluv registru podobně náročné, jako se přihlásit do svýho účtu na Facebooku. Stačí už "jen" uzákonit, že zveřejňování smluv není dobrovolné, nýbrž povinné.
Již teď se můžeme těšit na výmluvy, proč to u nás nejde, ale ono to snad půjde. Byl by to naprosto mimořádný a neoddiskutovatelný pokrok v transparentnosti a omezování korupce. Předem díky protikorupční koalici i ještě mnohem protikorupčnější opozici.
Jo a předem díky i za to, pokud mě podpoříte v anketě o Česko-slovenskou cenu veřejnosti v rámci Novinářské ceny 2012. To abych měl na soudy s Jižním centrem, Českými drahami, než se ten registr smluv uzákonní...
Pokud se chcete stát naším ambasadorem a pomoci nám s oslovováním dalších politiků, hlaste se prosím na info@rekonstrukcestatu.cz. Čím více politiků bude Rekonstrukci státu podporovat, tím větší bude šance na přijetí klíčových protikorupčních zákonů.
Ve čtvrtek 11. dubna se koná za účasti bývalé slovenské premiérky Radičové ve sněmovně seminář o takzvaném registru smluv, tedy povinném zveřejňování smluv uzavíraných se státem na internetu (seminář je otevřený veřejnosti, přihlásit se na něj můžete tady: http://www.janfarsky.cz/
Zákon, o který tu běží, předložila 28. června minulého roku skupina 54 poslanců, ze všech stran. Aby se na ně náhodou nezapomnělo, jsou to tito: Jan Farský, Petr Gazdík, Karolína Peake, Jaroslav Plachý, Radek John, Jeroným Tejc, Vladimír Koníček, Jan Babor, Zdeněk Bezecný, Zdeněk Boháč, Vlasta Bohdalová, František Bublan, Josef Cogan, Karel Černý, Jaroslav Eček, Martin Gregora, Pavel Holík, Jitka Chalánková, Rudolf Chlad, Jan Chvojka, Michal Janek, Luděk Jeništa, Jana Kaslová, Kateřina Klasnová, Patricie Kotalíková, Helena Langšádlová, Jan Látka, Jaroslav Lobkowicz, Josef Nekl, Václav Neubauer, František Novosad, Ivan Ohlídal, Viktor Paggio, Jan Pajer, Gabriela Pecková, Miroslav Petráň, Jiří Petrů, Stanislav Polčák, Anna Putnová, Aleš Roztočil, Antonín Seďa, Jan Smutný, Jaroslava Schejbalová, Miroslava Strnadlová, Josef Smýkal, Jiří Štětina, Dana Váhalová, Miroslav Váňa, Ladislav Velebný, Václav Votava, Radim Vysloužil, Jiří Zemánek, Václav Zemek.
V čem je tento zákon tak kouzelný? Jednou pro vždy a definitivně prolamuje stávající informační blokádu ze strany úřadů, které čím dál tím víc porušují zákon o svobodném přístupu k informacím a odmítají poskytovat smlouvy, které podle zákona musejí. K informacím, na které máte přitom nejen ze zákona, ale přímo z Listiny základních práv a svobod (Článek 17, odst. 1), právo, se tak není možné v reálném čase dostat. Proto tento zákon podporuje i projekt Rekonstrukce státu.
Abych nemluvil jen tak do větru, tak kupříkladu se bavíme o naší oblíbené brněnské městské akciové společnosti Jižní centrum Brno, a. s., kterou po volbách 2010 zasquatovali zastupitelé brněnské velké koalice a firmu prohlásili za svou soukromou. Odmítli poskytovat veškeré informace, včetně jakýchkoliv smluv, co uzavírají s developery v brněnském Jižním centru. Tento svůj "právní názor" nezměnili ani po prosincovém pravomocném roszudku krajského soudu, ani po judikátu Nejvyššího správního soudu. Na advokáty, které jejich pozici soukromé firmy hájí, vyhodili přes 100 tisíc z veřejných peněz, nás jako Brnění to stálo 50 tisíc. Smlouvy pořád nemáme. Pokud by registr smluv platil, nic takového by se stát nemohlo, smlouvy by bez zveřejnění jednoduše neplatily.
A nebo, opět z Brna, smlouva příspěvkové organizace Národního divadla Brno s firmou Daniela Landy, na divadlo Tajemství zlatého draka. Národní divadlo tvrdilo, že nic vydat nemůže, protože úplně celé smlouvy jsou chráněny autorským (!) zákonem.
Až na naprosté výjimky (bezpečnost státu), vždy, když vám kterákoliv veřejná instituce tvrdí, že vám nemůže vydat nějakou smlouvu, dělá to proto, že ve smlouvě je něco, na co by bylo při zveřejnění právem poukazováno jako na nevýhodné pro stát, město, obecní firmu. Příkladem z nejpitoresknějších budiž smlouva pražského dopravního podniku, v níž se zavázal platit soukromému subjektu za to, že tento bude provozovat a vydělávat v metru na velkoplošných reklamních obrazovkách.
Registr smluv může toto porušování Listiny základních práv a svobod a hlavně vyhazování veřejných prostředků za strašidelné smluvní podmínky utnout. Nezveřejněná smlouva = neplatná smlouva. Náklady na zavedení centrálního registru smluv jsou 0, protože po stránce funkční již je všechno hotovo a centrální registr je spuštěn na adrese http://portal.gov.cz/portal/
Již teď se můžeme těšit na výmluvy, proč to u nás nejde, ale ono to snad půjde. Byl by to naprosto mimořádný a neoddiskutovatelný pokrok v transparentnosti a omezování korupce. Předem díky protikorupční koalici i ještě mnohem protikorupčnější opozici.
Jo a předem díky i za to, pokud mě podpoříte v anketě o Česko-slovenskou cenu veřejnosti v rámci Novinářské ceny 2012. To abych měl na soudy s Jižním centrem, Českými drahami, než se ten registr smluv uzákonní...
Pozor, právě probíhá Rekonstrukce státu!
O co jde? Rekonstrukce státu je protikorupční projekt zástupců odborníků, politiků a byznysu. Jeho cílem se prosadit devět protikorupčních zákonů, které udělají z kleptokracie demokracii. Více se dozvíte zde.
Pokud se chcete stát naším ambasadorem a pomoci nám s oslovováním dalších politiků, hlaste se prosím na info@rekonstrukcestatu.cz. Čím více politiků bude Rekonstrukci státu podporovat, tím větší bude šance na přijetí klíčových protikorupčních zákonů.