Média, politici a představitelé farmaceutických společností vyhlásili poplach. Přesvědčují nás, že na obzoru je hrozba další pandemie typu španělské chřipky z roku 1918.
Úvod autora blogu: Slíbil jsem přinejmenším ještě jednu ukázku připravované knihy Thomase Woodse Krach, která pojednává o bankách, penězích, finančních krizích a tak vůbec. A jelikož zde v sobotu Pavel Kohout zveřejnil text, kde mimo jiné říká, že americká vláda celé čtyři roky po vypuknutí Velké hospodářské krize skoro nic nedělala a chtěla nechat situaci „vyhnít“, zaplácnu dvě mouchy jednou ranou a dovolím si jej – slovy Ladislava Smoljaka – mírně popravit.
Když nám loni Hank Paulson vtloukal do hlavy, že planeta Země exploduje, pokud Wall Streetu okamžitě nevysolíme bžilion dolarů, ospravedlňoval to tím, že jakmile se Wall Street zotaví, napumpuje naše peníze zpátky do ekonomiky, vytvoří spoustu pracovních míst a znovu rozdmýchá plamen blahobytu. Proto prý bylo nezbytně nutné vysát ze střední třídy gigantickou sumu na daních a odevzdat ji stejným chytrákům, kteří krátce předtím vyhodili do povětří celý finanční svět. My zachráníme jejich zadky a oni zase naše. Tak zněla dohoda.
Spousta lidí je z nějakého nevysvětlitelného důvodu přesvědčena, že z pohybů na finančních trzích lze vyčíst ekonomickou budoucnost. Proto jim také současné zotavení na amerických i světových burzách dává naději, že recese již brzy skončí. Tento všeobecně rozšířený optimismus se však neomezuje pouze na Wall Street. Dokonce i Barack Obama poukázal na čiperné trhy, když obhajoval svou hospodářskou politiku. Leč tvrdá realita bere těmto nadějným vyhlídkám vítr z plachet.