Dostal jsem SMS od kamaráda: „Kdy cca začalo to, čemu teď říkáme globální krize?“ Uff! Stručně, výstižně, ve stylu SMS se dá podle mého názoru odpovědět takto: 1. 2002-2006, manažerské selhávání, pohrdání rizikem na trhu nemovitostí - jako by vůbec neexistovalo, laxní podmínky pro úvěry (případová studie je Kalifornie). 2. jaro 2007, splasknutí bubliny na trhu nemovitostí (měřeno Case-Shiller indexem) plus extrémní nárůst volatility cen a výnosů instrumentů spojených s americkým trhem hypoték (měřeno standardní odchylkou od dlouhodobého průměru). 3. podzim 2008, krach Lehman Brothers a extrémní nárůst volatility cen a výnosů prakticky u všeho. A dál už to znáte...
Třináctého října 2008. Osmadvacátého října 2008. Jedenadvacátého října 1987. To byly tři nejziskovější dny na newyorské burze podle akciového indexu S&P 500 za období od ledna 1966 do listopadu 2008.
Naopak, nejztrátovější dny: Devatenáctého října 1987. Patnáctého října 2008. Devětadvacátého září 2008. Šest ze sedmi nejlepších dnů na burze za posledních 43 let proběhlo mezi třináctým říjnem a čtyřiadvacátým listopadem letošního roku.
Jenomže ruku v ruce s tím šlo i šest z osmi nejhorších dnů burzy. Viděli jsme je letos mezi devětadvacátým zářím a dvacátým listopadem. Dostali jsme další poučení – volatilita cen akcií je nevyzpytatelná, nečitelná, zrádná.
Seřadíme-li jednotlivá desetiletí newyorské burzy od roku 1936 (od tohoto roku má Amerika smysluplná data), nenajdeme žádný čitelný trend. Není zde nic systematického, pražádná tendence k poklesu. Při investicích do akcií si doporučuji tyto teze o volatilitě dvakrát podtrhnout.
Dostávám kupu otázek na téma investic do fondů ve stylu: Mám pokračovat? Mám to zabalit? Vidím to takto: Nechť fond, do kterého investujete, měl v prvním období cenu 1, ve druhém spadla na 0,5 a ve třetím bude 1.
Celkově je tedy manažer fondu s výnosem na nule. Ale platí to i pro investora?
Uvažujme klienta A: V prvním období dal do fondu částku 100, ve druhém se rozhodl přihodit 200. Nejdříve se mu tedy 100 smrsklo na 50. Pak díky přihození končí ve třetí třetině s (50 + 200) + 100 % = 500.
Uvažujme klienta B: V prvním období vložil do fondu 200, ve druhém dal 100. Jaký je jeho výsledek? (200 - 50 % + 100) + 100% = 400.
Každý z klientů dal do fondu 300, ale jejich výsledek je jak odlišný navzájem, tak i jiný oproti manažerovi fondu.
Co tím chci říci? Viděli jste světový rekord „čtvrté sestry“ Barbory Špotákové? Trefila se do hodu parádně. Jak v oštěpu, tak i v investicích jde o správný „timing“. To rozhoduje – tady je klíč. Určujete si ho vy, svým rozhodnutím a na vaši odpovědnost.
Vesměs tedy vidím jako rozumné dvě doporučení: (1) Zkuste si pohrát s „timingem“. Anebo (2) ukládejte pravidelně, dlouhodobě a s chladnou hlavou.
General Electric vznikla v roce 1878 během finanční paniky. O něco později začali Laurin s Klementem dávat hlavy dohromady.
Zatímco svět zažíval velkou depresi v 30. letech minulého století, zrodil se Unilever. I Microsoft nastartoval v době hospodářské recese roku 1975.
Držím názor: co trh nezabije, to ho posílí! Krize vybízí k úklidu před vlastním prahem.Krize ukáže sílu a zvuk firemní značky. Někteří teď začnou masivně zlevňovat a jejich rozpočty zaúpí. Ti šťastnější, kteří dbali o zvuk produktu, ale vsadí na strategii zvyšování hodnoty pro zákazníka. Značka, kvalita, loajalita zákazníků je podrží.
Brzy poznáme pravé vítěze. Čekám fůru nových nápadů a vizí, dravých strategií, vlnu akvizic – na příkladecj: proč si třeba teď nezkusit svého rivala koupit se slevou ve výprodeji?! Proč třeba agresivním marketingem zdůrazňující kvalitu značky nenadělit KO konkurenci?! Proč nezkusit najít cestu, jak místo zlevnění dát zákazníkovi lepší služby za stejnou cenu?!...