Když je ekonomika v trablech, doporučoval Paul Samuelson (Nobelova cena 1970) zvýšené vládní výdaje. První vydání jeho učebnice vyšlo 1948. Někdy na přelomu 50. a 60. let začal Milton Friedman (Nobelova cena 1976) krok za krokem prokazovat, že naopak to byla právě státní politika, která zapříčinila krizi. Robert Lucas (Nobelova cena 1995) na něj navázal a ve svých esejích v 70. a 80. letech ukázal modely neúčinnosti přebujelé vládní rozpočtové politiky. No a před pár dny měl na londýnské LSE rezervované tři večery Paul Krugman (Nobelova cena 2008). Sledoval jsem pozorně: Politika veřejných výdajů je teď opět nutností, tvrdil. Takže ekonomie se točí v kruhu? Je to ještě horší! Teď se naivně nepřu s pány profesory. Nicméně náš problém může být v převodu teorie do praxe. Teď třeba kritizujeme neviditelnou ruku trhu otce moderní ekonomie Adama Smithe, aniž přebíráme také jeho etiku. A obdobně, teď se mnozí politici odvolávají na dalšího velikána, J. M. Keynese, a pumpují peníze do ekonomiky. Jenomže předtím za hlavu hodili jeho další argument o přebytkovém rozpočtu v době prosperity – aby bylo na časy zlé. To řešení může být jednodušší, než si dokážeme připustit: Stačí si to srovnat v hlavě…
Selský rozum je balíček předpokladů o životě získaných do dovršení plnoletosti, řekl Einstein. Nastal čas řídit se selským rozumem více i ve světě financí. Protože nesnesitelná nejistota trvá: Jaký bude kurz EUR/USD na konci roku? Vezmu si poslední průzkum Bloombergu mezi 51 analytiky z celého světa a objevím největší rozdílnost v predikcích za poslední dva roky. Dnes oficiálně platilo 1,39 EUR/USD. První partička říká, euro do konce roku posílí směrem k 1,55. Druhá pak přesný opak – bude to dolar, který zpevní někam k 1,16 za euro. Rozmarné! Nepanuje shoda ani na tom základním – budoucích trendech. Připomnělo mi to soutěž vyhlášenou Financial Times v roce 2005. O přesnost predikce se utkal mišmaš lidí v čele s bankéři z Londýna. Řadu zkušených dealerů předčil v konečném pořadí jeden profesionál v golfu a také tříletá dvojčata. Vzpomínáte si ještě na můj sloupek z října 2008? V rámci pěti horkých tipů jsem doporučil investovat do dětí. Pokud se vám teď někdy mají narodit, ať se mi prosím do tří let na oplátku ozvou s jejich prognózou. Obzvláště pokud to budou dvojčata...
Jak jsem šel hrát ragby. Předcházela tomu ekonomická úvaha: lidé obdrží mzdu, důchod, dávky. Peníze rozdělí mezi spotřebu a úspory. Něco si koupí, případně zaplatí úroky, splátky. Pokud jim něco zbude, zvýší se bankovní vklady. Pak jsem se podíval na aktuální čísla statistiků: příjem lidí vzrostl za rok minimálně, reálně zhruba o jedno procento. Spotřeba domácností vzrostla podle ČSÚ s očištěním o inflaci meziročně o tři procenta. Vklady domácností na bankovních účtech podle ČNB vyskočily meziročně o 12 procent.
Na to říkám, kde se vzaly ty peníze? Když se mě na to ptala novinářka Olga Skalková z HN, odvětil jsem: Kroutím nad tím hlavou. Růst mezd se prakticky zastavil a my více utrácíme a zároveň více spoříme? To je teda puzzle! Buď v těch statistikách je guláš (nemám ho rád), nebo máme pod matrací nasysleno spoustu peněz (dnes zkontroluji naši postel). Anebo nám nějak vzrostla šedá ekonomika (v tom já nejedu). Že by strýček z ciziny (žádného nemám)? Či jsme tolik vybrali fondy (zůstávám věrný dividendovým akciím)… Anebo… Ale co?
Statistika nemá logiku! Jdu si zahrát fotbal – vlastně ten je na tom stejně. Jdu na to ragby…
Jak rychle roste český veřejný dluh? (1) o 13 korun za sekundu, (2) o 321 korun za sekundu, nebo za (3) o 5 705 korun za sekundu? Mé stopky (www.verejnydluh.cz) tvrdí: Letos bude platit tempo (3). Příští rok podle mých výpočtů přeřadíme na rychlost (4), 6 365 korun za 1 sekundu. Posledních osm let jsme jeli v průměru „jen“ na 2 778 korun za sekundu. Čeká nás teď největší nářez v dějinách veřejných financí ČR. Týká se to mě i vás. Rozpočet na 2010 je v programovém prohlášení nového Fischerova kabinetu až na třetím místě. Nechť www.verejnydluh.cz je podnět k přesunu priorit.
Jestliže loni byl veřejný dluh připadající na 1 obyvatele 105 636 korun, do roku 2010 vzroste podle mých propočtů na 141 561 korun. Kolem roku 2012 začneme jen na úrocích z dluhu platit 100 miliard korun ročně.
„Hasta la vista, baby,“ vzkazuje nám prý Arnold Schwarzenegger, dříve Terminátor, dnes guvernér Kalifornie. „Až po vás,“ měli bychom mu opáčit.
PS
Během dvou, třech týdnů spustím 2. generaci webu. Máte se na co těšit! Ideje? Poznámky? Kritika? Podněty? Díky za ně!