Řecký salát zvládnete hravě. Koupíte listy salátu, olivy, rajčata, papriku, cibuli, okurku. Osolit, opepřit, citronová šťáva, poolejovat, smíchat. Zálivka tzatziki, nahoru feta. Řecký salát jde udělat i z ekonomiky. Ale místo pochoutky dostanete hnůj. Koukněte na tři deficity Řecka: (a) Deficit rozpočtu byl loni 12,7 % HDP. Irsko deficit 12 % HDP, Velká Británie 11 % HDP. V tomto Řecko nevybočuje. (b) Problémy s dluhy mají již od osmdesátých let, také nic nového. Loni byl celkový dluh na 113 % HDP. V Itálii například 115 % HDP. Trendy jsou stejné s ostatními. Recept na ekonomický salát? (c) Deficit morálky a důvěry. O tom to v Řecku je. V tom se odlišuje. Málokdo zemi věří nejen zveřejňovaná statistická čísla (fixlovalo je), ale hlavně to, že veřejné finance dá někdy do pořádku. Prostě má už tak začervenou ekonomiku a hlavně veřejnou sféru, že je vám na zvracení. Nesmíme připustit, abychom takto prohnili ztrátou morálky a důvěry, následkem korupce a dluhů.
Tady jsou trendy z ekonomiky ČR v rovnicích. Ne, ne, nebojte se jich... Tedy myslím těch rovnic. S trendy je to horší. Platí, růst HDP = ∆C + ∆G + ∆I + ∆NX. Kde ∆C je příspěvek spotřeby domácností k růstu HDP, ∆G je příspěvek vlády – rozuměj betonování dálnic, ∆I příspěvek podnikových investic a ∆NX je export minus import.
V číslech pak:
2007: 6,1% = 2,3 + 0,1 + 2,6 + 1,1
2008: 2,3% = 1,6 + 0,2 - 0,8 + 1,3
1Q 2009: -4,0% = 0,4 + 0,7 - 3,5 - 1,6
2Q 2009: -4,9% = 0,0 + 0,7 - 4,3 - 1,3
3Q 2009: -4,5% = -0,2 + 1,1 - 3,8 - 1,6
4Q 2009: -3,1% = -0,6 + 1,1 - 6,3 + 2,7
Koukněte, jak to nejdříve přes export odnesly firmy – čtvrtý člen rovnice. Pak lidé – první člen rovnice. Čtvrtý člen teď ožil. Ale stále ještě nevíme, zdali se té slavné německé vládní pobídky pro plechové miláčky export nenabumbal tak, že je vlastně našrot. Pokud by firmy cítily nějaké zlaté časy před sebou, musel by se zlepšovat třetí člen rovnice – podnikové investice. A tak si říkám, dokud neožije spotřeba lidí nebo dokud firmy nezačnou investovat, nemáme to nejhorší za sebou... Zvlášť tehdy, když k tomu všemu plánuje politik zvýšit daně?!
Božští investoři jsou Benjamin Graham, Warren Buffet a Peter Lynch. Graham byl otec inteligentního investování. Z praxe znám Buffeta a Lynche. Buffett držel celý život osobně asi desítku akcií. Lynch vlastnil tisícovky různých akcií. Kdybych porovnal výnosnost jejich fondů, pak zjistím, jaká strategie byla lepší, ale nikoliv jaká bude lepší. Počítal jsem teď různé výnosnosti snad všeho, srovnával volatilitu - kolísání ceny. Tak třeba průměrná roční výnosnost amerických akcií za deset let je minus 0,6 procenta a volatilita 21 procent. Českých 14 procent a volatilita 24. Čínských 24 procent, při volatilitě 26. Ropa vynesla 20 procent za rok s volatilitou 42, zlato 15 procent při volatilitě 19… A víte, co je nejhorší? Příští desetiletí to bude úplně jinak. Trh nemá paměť! Takže tenhle sloupek, respektive závěry o minulých výnosech po přečtení spalte. Pamatujte si jen: Trh nemá paměť!
Platí: deficit státní pokladny = cyklický deficit + strukturální deficit. První součást, cyklický deficit, ovlivňuje recese. Když je ekonomika u dna, stoupají třeba výdaje na podpory. Politik nemá moc šancí, co s tím udělat. Druhá součást je strukturální deficit. Ovlivňují ho politici a jejich hrátky s výdaji – nezávisle na tom, zda jsou časy zlé, nebo dobré. V ČR byl loni celkový deficit 6,6 % HDP. Když odečteme vliv recese, tak podle dat z ministerstva financí vyjde strukturální schodek 5,5 % HDP. Počítejte se mnou, 5,5 z 6,6 jest 83 %. Vychází mi, že 17 procent manka naší státní pokladny můžeme svést na recesi. Zbylých 83 procent schodku nejde hodit na ekonomický cyklus. Jde to za politiky. Pro srovnání, strukturální deficit v USA byl loni podle dat MMF 41 % z celkového schodku, v Německu 52 % a v Japonsku 72 %. Se štěstím se to dá ustát, se zavřenýma očima nikoliv.
P. S.: Možná že se nad politickou rozhazovačností nedá zvítězit. Ale nikdy se proti ní nesmí přestat bojovat!
„Nikdy jsem nepotkal člověka, který by uměl předpovídat pohyby trhu,“ řekl Warren Buffett na valné hromadě své společnosti Berkshire Hathaway. Souhlas! Někdo ale na to Porsche přeci jenom štěstí mít bude… Ve svém reportu pro klienty jsem nabídl k diskusi pět možností, proč bych se poohlédl po akciích: (1) Když lehl Lehman Brothers, akcie skákaly dvakrát rychleji než třeba po útoku na newyorská dvojčata. Nyní je volatilita zpátky v normálu, koukněte třeba na VIX index. (2) Dividendový výnos akcií pražské burzy nyní předčí zhruba o procento dluhopisy. To je dobrá příležitost ke zvážení... (3) Kolik byste řekli, že vydělá termínovaný vklad po odečtení inflace? Za posledních 6 let to bylo v průměru minus 0,9 procenta. (4) Neříkám všechno do akcií. Jelikož makroekonomický výhled je zamotaný, neříkám většinu do akcií. Fakt ne. Tvrdím, každý Čech by měl mít 5 až 10 procent majetku v akciích. A pak diverzifikujte dle libosti. (5) Po dětech a pravidelných investicích jsou akcie druhá nejlepší přípravka na penzi. O státní důchod se nás bude prát hodně. Pokud namítnete, zda nemůžou akcie zase spadnout, pak říkám: Jasně že mohou! Jenže stejně tak i náš letadlový penzijní systém…