Unie může záplatovat Řecko, Irsko i Portugalsko. Ale Španělsko je už ekonomika skoro dvakrát větší než Řecko, Irsko a Portugalsko dohromady. Na příkladu USA vám ukážu, čím to může skončit. Touha politika umáznout dluh inflací je nyní stejná jako po druhé světové válce. Vezměte si možnosti, jak snížit dluh: (1) Budete mít velký růst HDP. (2) Vytvoříte přebytek rozpočtu (třeba prodáte Číňanům pozemky v Central Parku pro chatovou osadu). (3) Zbankrotujete a dluhy nezaplatíte. (4) Budete mít větší inflaci, která zvýhodňuje dlužníky a dluh reálně umazává.
USA mají celkový státní dluh na 90 procentech HDP, nejvyšší od poválečných let. V roce 1946 bylo zadlužení na 122 procentech HDP. A jen inflace v další dekádě smázla z dluhu 40 %. Dluh poválečný a dnešní se liší ve dvou věcech: (A) Dluh má dnes kratší splatnost (dříve 9,5 roku, nyní kolem 5 let). Což je menší motivace pro inflaci – krátkodobější dluh se musí obměňovat. Čím delší splatnost, tím lépe se inflace na věřitele přenáší. Nicméně, plně protiinflační dluhopisy TIPS tvoří jen desetinu – což je zase dobrá zpráva pro politika s chtíčem inflačním. (B) Větší podíl dluhopisů než v minulosti je držen cizinci.
Dříve byl podíl cizinců na držení dluhu takřka nula, teď je to tak 50 na 50. Což je zase větší motivace pro inflaci – dáte to částečně „sežrat“ přes hranice až do Číny. Shrnuto a matematicky propočteno – ze současného dluhu by s „pouhou“ 5procentní inflací šlo umazat 20 %. Co byste udělali vy?