Ekonom William Baumol si v roce 1967 položil otázku, proč veřejné výdaje soustavně rostou. Profesor z newyorské univerzity rozdělil ekonomiku na dva sektory podle produktivity práce. Ve veřejné sféře, službách, jako jsou úřady, školy, policie nebo státní správa, je zpravidla pomalejší produktivita práce. Naopak třeba v průmyslu bývá produktivita větší. A víte, jak to chodí - když se přidává v produktivnějším sektoru na mzdách, chce i ten méně výkonnější. A tak rostou veřejné výdaje. To není nic proti kvalitním úředníkům. Vím moc dobře, že jsou placeni podle stejných tabulek jako neochotný lajdák rozdávající razítka. Baumolův odkaz je: Pokud někdy budeme reformovat, pak je třeba začít od výdajů státního rozpočtu a zatlačit na produktivitu veřejného sektoru. Lidštěji - reforma veřejných financí fakt není o škrtání sociálních dávek nebo podpory v nezaměstnanosti. Reforma by měla být o tom, aby pro stát pracovali lidé, kteří nekradou a své práce si váží. Fajnový úředník s morálkou nejenže bude mít výbornou produktivitu, ale také peníze vybrané z daní dokáže lépe ohlídat.
P. S.: V úterý zveřejnila nový report o ČR organizace OECD, ve které nás reprezentuje velvyslanec Karel Dyba, a i podle ní je třeba začít od výdajů. Mezinárodní měnový fond v reportu Strategie fiskální konsolidace z února 2010 zase ukazuje, že v menších ekonomikách se rozpočtové reformy dělají obvykle ze 2/3 přes výdaje a z 1/3 přes daně. Já jen, aby to po volbách neskončilo u nás jen a jen lstivým a ošemetným zvýšením daní…

William J. Baumol: Macroeconomics of Unbalanced Growth: The Anatomy of Urban Crisis, The American Economic Review, Vol. 57, No. 3. (1967).
IMF: Strategies for Fiscal Consolidation in the Post-Crisis World, February 2010.
OECD: Economic Survey of the Czech Republic 2010, April 2010.