Velký kravál vyvolalo v minulých dnech rozhodnutí státu vydávat mimořádná rozhodnutí v souvislosti s nouzovým stavem na základě zákona o ochraně veřejného zdraví a tedy de facto pod režimem ministerstva zdravotnictví, který prý neumožňuje podnikatelům žádat od státu 100% odškodnění. Opozice hřímá, jaká je to zrada.
Minulý blog byl o prvních potížích cestovních kanceláří v severní Itálii. Situace se za týden ještě víc zhoršila. Firmy, které jsou závislé na hostech nebo turistech, čelí nevídanému masivnímu úbytku návštěv - až o 90%. Lidé zůstávají doma, provozovny, které dříve hojně využívali, zejí prázdnotou. Ochranný zákaz setkávání dopadl jako kladivo na celou ekonomiku.
Za bojů v Rusku před 100 lety připadalo bolševickým agitátorům v dobytých městech normální, když do intarzovaných stolků zabodávali vojáci bajonety a oheň rozdělávali uprostřed salonů z ořechového nábytku. Před 50 lety připadalo tehdejším kulturtrégrům normální, pokud se barokní zámek proměnil v rekreační objekt plný linolea, umakartu a drátěných Hurvínků na stěnách. A dnes připadá úřednicím ministerstva kultury normální, pokud nechají v Nosticově paláci klečet před Pannou Marií modelky, aby mohlo spřátelené médium vydělat na fashion reklamě.
Cestovky se ještě minulý týden vysmívaly premiérovu doporučení, aby lidé nejezdili do Itálie. Spousta lidí tam přesto odjela s nadšením - vždyť italské sjezdovky jsou přece tak prázdné! Je to bezohlednost a egoismus. Ale co říci o cestovkách, které poté, co neustále tvrdily, že o nic nejde, chtějí zítra (pondělí 8.3.) na vládě žádat o kompenzaci svých ztrát?