Topolánkovo tvrzení, že Česko má jedinou volbu „Lisabon nebo Moskva“ je demagogie, jakou jsme doufali, že už neuslyšíme od žádného politika nekomunistického, tím méně pravicového. Údajná osmdesátiprocentní podpora Lisabonské smlouvy u členů ODS je čirý výmysl, který nevychází ze žádné existující sondáže. Srovnání své nynější pozice vůči Lisabonské smlouvě s pozicí Václava Klause při podpisu přístupové smlouvy je politický faul a zneužití Klausova jména způsobem hodně unfair.
Konečně se má ODS o čem pořádně poprat. Konečně její konflikt přestal být o tom, kdo je arogantnější, kdo má větší kus másla na hlavě či víc kostlivců ve skříni (který politik žádné nemá?), a začal být o něčem konkrétním. Totiž o tom, zda premiér za ODS má právo odevzdávat poslední zbytky svrchovanosti svého státu nadnárodní nevolené byrokratické instituci.