Vezměme si pár událostí tureckého „spojenectví“ pozpátku, od té nejnovější. Tou je odvolání velvyslance z Washingtonu, jako „trest“ za přesun americké ambasády do Jeruzaléma. Pár hodin předtím vypovězení izraelského velvyslance z Ankary, už předtím odvolání tureckého velvyslance z Tel-Avivu. Téhož dne v projevu v Londýně turecký prezident Erdogan nazývá Izrael „teroristickým státem páchajícím genocidu“, a obviňuje Spojené státy, že na genocidě kolaborují. Téhož dne, jako by to vše bylo předem zrežírované, mohutná demonstrace v Ankaře, organizovaná islamistickou organizací propojenou s Hamásem a al-Kajdou, pálí americké a izraelské vlajky a řečníci spílají Američanům „psů“. Rovněž téhož dne Turecko svolává zasedání Organizace islámské spolupráce OIC na téma, jak vytrestat Izrael.
České voličstvo trpí rozpolcenou osobností. Což neznamená, že jedna jeho polovina volí tak a druhá jinak. To je normální demokracie. Znamená to, že tři čtvrtiny v průzkumech hlásají jedno a pak jdou volit druhé. A to vypadá na duševní poruchu.