Věda podivností a bizarností
Načrtněte si prstem na čele písmeno Q. Píšete je tak, jako byste se na ně dívali zevnitř, čili čárečkou vpravo, nebo zvenčí, čili čárečkou vlevo? Leccos se podle toho o sobě dozvíte. Co, si řekneme později.
Takovými bizarními vědeckými studiemi se zabývá kniha Quirkology od Richarda Wisemana, profesora psychologie, či ještě přesněji „veřejného chápání psychologie“. Anglické slovo quirk znamená bizarní podivnost, osobitost či neobvyklost, česky možná něco jako vrtoch. Takže si titul přeložme jako „Vrtochologie“ a užijme si s ním zábavného počtení o „podivné vědě každodenního života“, jak praví podtitulek knihy. Na vědu, třebaže „podivnou“, Wiseman povyšuje věci jako klamy a sebeklamy, šťastné náhody, humor, astrologii, rozhodování, a všelicos nenormálního, abnormálního a paranormálního.
A taky „chronopsychologii“. Což je studium psychologických souvislostí s dobou narození. Neplést s astrologií, kterou Wiseman staví vzhůru nohama investičním experimentem, v němž účinkují tři investoři: zkušený investiční analytik, finanční astrolog a čtyřletá dívenka jménem Tia. Jejich soutěž posuzují burzovní experti banky Barclays. Tři soutěžící měli na výběr ze stovky firem, do nichž mohli investovat. Astrolog důkladně prostudoval data založení firem a podle toho je vybíral. Investiční analytik pečlivě studoval burzovní grafy. A Tina namátkou vyhmatávala ze vzduchu lístečky se jmény firem, jak jí je Wiseman sypal z vysokého žebříku.
V prvním pokusu všichni prodělali. Astrolog 10,1 procenta, investor 7,1 procenta, Tia 4,6 procenta. Pokusy se opakovaly a jejich konečný součet vypadal takto: Investor prodělal 46,2 procenta, astrolog prodělal 6,2 procenta, Tia vydělala 5,8 procenta. A to na klesajícím trhu. Na senzacechtivé dotazy britských novin, jak investovat, Tia odpověděla: „Peníze nejsou všecko, cukroví je důležitější. Choďte spát časně a sledujte trh hraček“.
Wiseman se ale nedal negativními výsledky astrologie odradit a studoval dál, jak astrologické popisy osobností odpovídají skutečnosti. A zjistil, že odpovídají. Totiž u těch, kdo v astrologii věří. U těch, kdo nevěřili, popisy neodpovídaly. Wisemanův závěr: Myslíme si, že jsme takoví, jací si myslíme, že bychom být měli. A nakonec si ze svých pokusných králíků (vysokoškoláků) udělal šprťouchlata, když sestavil astrologický popis osobnosti s různými větami z různých zodiakálních znamení neznamenajícími nic obzvlášť konkrétního. Všem řekl, že popis se snaží odpovídat tomu či onomu jejich datu narození a otázal se jich, zda jim připadá pravdivý. Skoro všichni mu nalítli a v astrologickém popisu osobnosti se poznali.
Do chronopsychologie – nové a zatím ještě neprobádané vědecké discipliny – patří vše, co zkoumá souvislost psychologie s časem. Včetně třeba cestovního jetlagu, čili přeletu do jiné časové zóny. Změny dne a noci. Různých talentů podle roční doby narození: nejlepší angličtí fotbalisté jsou narození mezi zářím a listopadem. Že by tedy přece jen astrologie? Ne, je to tím, že fotbalová sezóna začíná v srpnu a kluci narození na podzim předchozího roku, ale stejného početního věku jako kluci narození mezi prosincem a srpnem, jsou o ten rok, půlrok či čtvrtrok vyspělejší a mají tedy lepší „odpich“ do fotbalové kariéry.
Patří sem i psychologie šťastných náhod. Větší štěstí podle Wisemana (ze statistiky sledovaných 40.000 lidí) mají lidé narození na jaře a v létě než lidé podzimní a zimní. Jsou připraveni víc riskovat a experimentovat, protože se v nejútlejším věku nemuseli balit před chladem a jsou navyklí většímu pohybu a prozkoumávání okolí.
A teď co se o sobě dozvíte z toho Q na vašem čele. Jestli jste si je napsali tak, jak je vidíte zevnitř, čili jako byste je psali na papír, čili čárečko vpravo, jste více méně stabilní osobnost, stejná osoba ve všech situacích, řídící se vlastními vnitřními city a hodnotami a méně vnímáte, jak působíte na své okolí. Taky moc neumíte lhát a klamat. Jestli jste Q načrtli čárkou vlevo, čili jako byste se na svoje čelo dívali zvenčí, jste zvyklí se přizpůsobovat různým situacím a požadavkům jiných lidí, záleží vám víc na jejich názoru a dokážete jej manipulovat ve svůj prospěch. A taky umíte líp lhát a klamat. Ale pozor: jestli jste si Q nenačrtli předtím a chcete to udělat teď, raději se už neobtěžujte, protože Wiseman taky zaznamenal, že mnozí z těch, kdo tohle předem vědí, si črtají svoje Q ne tak, jak jim přirozeně přijde, nýbrž tak, jak si myslí, že by to mělo být správně. Což není vždy stejné. A toto jsou osobnosti, překrucující fakta samy sobě a žijící v sebeklamech.
Z toho dál Wiseman vypracoval metodu, jak poznávat lež. Dokonalejší je to prý jen čistým poslechem než vizuálním sledováním, protože tím leccos přeslechneme. Jestliže jen bedlivě posloucháme, zjistíme toto: Pravdivci se ochotně rozpovídají do detailů a popisů, které si pamatují. Lháři nám toho sdělují méně s menšími podrobnostmi a jejich řeč je plná abstraktních všeobecností, z obav, že by se zapletli do detailů, které by později zapomněli a dali se na ně později nachytat.
Navíc, obratný tazatel dokáže lidi zmanipulovat do popisu věcí a událostí, které se nikdy nestaly. Podobně je možné zmanipulovat do popisu psychických účinků určitého předmětu, věříme-li v jeho „energie“. A zde Wiseman přechází do studia pověr a předsudků, magie, nadpřirozenosti a iracionality. Pověra „nešťastného dne“ (jako pátek 13.) skutečně funguje. U těch, kdo v ni věří. Tím se v daný den stávají nervóznější a nepozornější a tím k nehodě náchylnější. Takzvané spirituální prožitky v náboženských svatyních jsou posilovány vizuálními efekty (náboženské artefakty), zvuky (vibrace varhan nebo zpěvů, zvony nebo muezzinové) nebo vůněmi, které si se spirituálnem spojujeme.
Velký kus knížky je věnován studiu humoru a „vědeckému výzkumu hledání nejlepšího vtipu“. Na jeho závěr Wiseman cituje deset finalistů. Těžko z nich vybrat ten nejlepší. Zde jeden s těch lepších a kratších, které jsem neznal:
Vypráví pacient psychoanalytikovi:
„Včera se mně stalo hrozné freudovské přeřeknutí. Večeřel jsem se svou tchýní a v jednu chvíli jsem jí chtěl říct: ´Mohla bys prosím podat máslo?´ Ale místo toho jsem řekl: ´Zničilas mně život, ty krávo stará´.“
Psáno pro www.ceskapozice.cz
Takovými bizarními vědeckými studiemi se zabývá kniha Quirkology od Richarda Wisemana, profesora psychologie, či ještě přesněji „veřejného chápání psychologie“. Anglické slovo quirk znamená bizarní podivnost, osobitost či neobvyklost, česky možná něco jako vrtoch. Takže si titul přeložme jako „Vrtochologie“ a užijme si s ním zábavného počtení o „podivné vědě každodenního života“, jak praví podtitulek knihy. Na vědu, třebaže „podivnou“, Wiseman povyšuje věci jako klamy a sebeklamy, šťastné náhody, humor, astrologii, rozhodování, a všelicos nenormálního, abnormálního a paranormálního.
A taky „chronopsychologii“. Což je studium psychologických souvislostí s dobou narození. Neplést s astrologií, kterou Wiseman staví vzhůru nohama investičním experimentem, v němž účinkují tři investoři: zkušený investiční analytik, finanční astrolog a čtyřletá dívenka jménem Tia. Jejich soutěž posuzují burzovní experti banky Barclays. Tři soutěžící měli na výběr ze stovky firem, do nichž mohli investovat. Astrolog důkladně prostudoval data založení firem a podle toho je vybíral. Investiční analytik pečlivě studoval burzovní grafy. A Tina namátkou vyhmatávala ze vzduchu lístečky se jmény firem, jak jí je Wiseman sypal z vysokého žebříku.
V prvním pokusu všichni prodělali. Astrolog 10,1 procenta, investor 7,1 procenta, Tia 4,6 procenta. Pokusy se opakovaly a jejich konečný součet vypadal takto: Investor prodělal 46,2 procenta, astrolog prodělal 6,2 procenta, Tia vydělala 5,8 procenta. A to na klesajícím trhu. Na senzacechtivé dotazy britských novin, jak investovat, Tia odpověděla: „Peníze nejsou všecko, cukroví je důležitější. Choďte spát časně a sledujte trh hraček“.
Wiseman se ale nedal negativními výsledky astrologie odradit a studoval dál, jak astrologické popisy osobností odpovídají skutečnosti. A zjistil, že odpovídají. Totiž u těch, kdo v astrologii věří. U těch, kdo nevěřili, popisy neodpovídaly. Wisemanův závěr: Myslíme si, že jsme takoví, jací si myslíme, že bychom být měli. A nakonec si ze svých pokusných králíků (vysokoškoláků) udělal šprťouchlata, když sestavil astrologický popis osobnosti s různými větami z různých zodiakálních znamení neznamenajícími nic obzvlášť konkrétního. Všem řekl, že popis se snaží odpovídat tomu či onomu jejich datu narození a otázal se jich, zda jim připadá pravdivý. Skoro všichni mu nalítli a v astrologickém popisu osobnosti se poznali.
Do chronopsychologie – nové a zatím ještě neprobádané vědecké discipliny – patří vše, co zkoumá souvislost psychologie s časem. Včetně třeba cestovního jetlagu, čili přeletu do jiné časové zóny. Změny dne a noci. Různých talentů podle roční doby narození: nejlepší angličtí fotbalisté jsou narození mezi zářím a listopadem. Že by tedy přece jen astrologie? Ne, je to tím, že fotbalová sezóna začíná v srpnu a kluci narození na podzim předchozího roku, ale stejného početního věku jako kluci narození mezi prosincem a srpnem, jsou o ten rok, půlrok či čtvrtrok vyspělejší a mají tedy lepší „odpich“ do fotbalové kariéry.
Patří sem i psychologie šťastných náhod. Větší štěstí podle Wisemana (ze statistiky sledovaných 40.000 lidí) mají lidé narození na jaře a v létě než lidé podzimní a zimní. Jsou připraveni víc riskovat a experimentovat, protože se v nejútlejším věku nemuseli balit před chladem a jsou navyklí většímu pohybu a prozkoumávání okolí.
A teď co se o sobě dozvíte z toho Q na vašem čele. Jestli jste si je napsali tak, jak je vidíte zevnitř, čili jako byste je psali na papír, čili čárečko vpravo, jste více méně stabilní osobnost, stejná osoba ve všech situacích, řídící se vlastními vnitřními city a hodnotami a méně vnímáte, jak působíte na své okolí. Taky moc neumíte lhát a klamat. Jestli jste Q načrtli čárkou vlevo, čili jako byste se na svoje čelo dívali zvenčí, jste zvyklí se přizpůsobovat různým situacím a požadavkům jiných lidí, záleží vám víc na jejich názoru a dokážete jej manipulovat ve svůj prospěch. A taky umíte líp lhát a klamat. Ale pozor: jestli jste si Q nenačrtli předtím a chcete to udělat teď, raději se už neobtěžujte, protože Wiseman taky zaznamenal, že mnozí z těch, kdo tohle předem vědí, si črtají svoje Q ne tak, jak jim přirozeně přijde, nýbrž tak, jak si myslí, že by to mělo být správně. Což není vždy stejné. A toto jsou osobnosti, překrucující fakta samy sobě a žijící v sebeklamech.
Z toho dál Wiseman vypracoval metodu, jak poznávat lež. Dokonalejší je to prý jen čistým poslechem než vizuálním sledováním, protože tím leccos přeslechneme. Jestliže jen bedlivě posloucháme, zjistíme toto: Pravdivci se ochotně rozpovídají do detailů a popisů, které si pamatují. Lháři nám toho sdělují méně s menšími podrobnostmi a jejich řeč je plná abstraktních všeobecností, z obav, že by se zapletli do detailů, které by později zapomněli a dali se na ně později nachytat.
Navíc, obratný tazatel dokáže lidi zmanipulovat do popisu věcí a událostí, které se nikdy nestaly. Podobně je možné zmanipulovat do popisu psychických účinků určitého předmětu, věříme-li v jeho „energie“. A zde Wiseman přechází do studia pověr a předsudků, magie, nadpřirozenosti a iracionality. Pověra „nešťastného dne“ (jako pátek 13.) skutečně funguje. U těch, kdo v ni věří. Tím se v daný den stávají nervóznější a nepozornější a tím k nehodě náchylnější. Takzvané spirituální prožitky v náboženských svatyních jsou posilovány vizuálními efekty (náboženské artefakty), zvuky (vibrace varhan nebo zpěvů, zvony nebo muezzinové) nebo vůněmi, které si se spirituálnem spojujeme.
Velký kus knížky je věnován studiu humoru a „vědeckému výzkumu hledání nejlepšího vtipu“. Na jeho závěr Wiseman cituje deset finalistů. Těžko z nich vybrat ten nejlepší. Zde jeden s těch lepších a kratších, které jsem neznal:
Vypráví pacient psychoanalytikovi:
„Včera se mně stalo hrozné freudovské přeřeknutí. Večeřel jsem se svou tchýní a v jednu chvíli jsem jí chtěl říct: ´Mohla bys prosím podat máslo?´ Ale místo toho jsem řekl: ´Zničilas mně život, ty krávo stará´.“
Psáno pro www.ceskapozice.cz