Politický i ekonomický komentariát se může přetrhnout nekonečným vyhledáváním katastrofických scénářů, které se na Británii hrnou ze všech stran. Nespočítali si to nějak vadně? Kde vlastně vězí ta děsivá negativa? A jsou to negativa pro GB nebo pro EU?

Pokles libry. Zvýhodní a posílí britský export. Nejvíc s Evropskou unií, s níž má Británie obchodní deficit 61 miliard liber (nakupuje od EU o 61 miliard ročně víc zboží, než jí prodává). Ten se zmírní. Britům se zdraží zboží z EU, budou kupovat víc vlastního a povzbudí domácí produkci. Zdraží jim to evropské prázdniny, víc jich zůstane doma a povzbudí domácí turismus. Pozitivum pro GB, negativum pro EU.

Obchodní válka ze strany EU. Tarify, cla, či podobné zátarasy? Británie odebírá okolo 15% všeho exportu ostatních zemí EU. Že by byl někdo v EU tak vyšinutý, aby přišel o tak velký trh?

Zastavení členských příspěvků do EU. Ty činí 17,5 miliard liber, čili oněch neblaze proslulých 350 milionů týdně, které Nigel Farage slíbil na domácí zdravotnictví, za což mu komentariát zaspílal lhářů, i když on to myslel jen jako příklad, co by se s těmito doma ponechanými penězi mohlo udělat. Pozitivum pro GB, negativum pro EU.

Zastavení sociálních podpor nepracujících EU-migrantů a příspěvků na děti zůstalé ve vlastech. Výsledek? Odchod určitého procenta EU-migrantů domů. Oslabení náporu na bydlení. Pokles nájemného. Oslabení náporu na školství a zdravotnictví. Návrat k zvladatelné péči o nemocné a o školáky. Úspora státního rozpočtu. Ohrožení migrantů pracujících nebo podnikajících nehrozí tam, kde je Británie potřebuje a podle potřeby si je nejen nechá, ale vezme i další. Ti, co ubyli na sociální podpoře v GB, přibudou na sociální podpoře v EU. Pozitivum pro GB, negativum pro EU.

Vyčlenění z evropských zákonů o právech migrantů na sociální podporu Británii umožní zrušit podpory i pro migranty z vně EU, kteří se tam přestanou tak nadšeně hrnout a zkysnou v EU. Pozitivum pro GB, negativum pro EU.

Riziko odtržení Skotska? Vstupem GB do (tehdejšího) ES v roce 1973 Británie ztratila suverenitu nad svými moři, odevzdala většinu rybolovu ostatním členům EU a skončila na rybolovných kvótách, které vyřadily z živobytí 30 000 skotských rybářů. Brexit jim moře vrátí a kontinentální Evropané budou zase muset kupovat nejlepší tresky od nich. Odtržením od GB a připojením k EU by je zase ztratili. Má snad někdo Skoty za takové imbecily? Ale mají-li se za takové imbecily Skotové samotní, budiž. Skotsko je i při příjmech z ropy čistým příjemcem subvencí z centrální Londýnské kasy. Ještě větším je Severní Irsko. Již desítky let ekonomové propočítávají, že kdyby se Skotové a Severní Irové odtrhli, Anglie s Walesem by se staly nejbohatším státem Evropy. Diví se někdo, když EU dává Skotům najevo, že žádné automatické připojení se nekoná?

A diví se vůbec někdo, jak je možné, že papalášstvo EU nenasadilo do boje všechny možné nástroje, které by brexitu zabránily? To tak automaticky počítalo s tím, že Britové se už v totalitním superstátě tak zabydleli, že jeho vady nevnímají? A všímá si někdo, že na Junckera a jemu podobné teď tolik Evropských politiků útočí ne proto, že se s celou tou Komisí chovají k evropským poddaným jako turecký paša s bandou vizírů, nýbrž proto, že brexit dopustili a neudělali dost, aby jej znemožnili?

Jo, a ta náhlá finanční krize, v níž světové banky za několik dní ztrácejí až třetinové hodnoty svých nafouknutých derivátových pseudopeněz, bublala už od loňského podzimu a kdyby se nespustila po brexitu, nafukovala by se dál až do totální exploze a krachu celého finančního systému, před nímž nás těch pár procent „nevzdělaných britských venkovských balíků“ bezděčně zachránilo. Akorát včas na to, abychom se zase mohli učit žít na hodnotách skutečných místo vyhazardovaných, vynapůjčovaných a vyšvindlovaných.