Za zády parlamentu, s vyloučením veřejnosti a za mediální lhostejnosti podepsali ministři Stropnický a Zaorálek dokument, jenž tuto odcházející a už nikým nepodporovanou vládu povyšuje na nejzrádnější od partičky Husák, Biľak a spol. Tamty aspoň můžeme omluvit tím, že měli v zádech hlavně okupačních armád. Tito svobodně okupační armády spoluvytvářejí odevzdáním obrany země do rukou stále víc totalitnějící EU.

„Permanentní strukturovaná kooperace“ (PESCO) plánuje být onou euroarmádou, před níž už několik let varoval Nigel Farage a o jejíchž cílech, záměrech a funkcích si můžeme právem dělat velké starosti. Jednak zavádí takzvanou Procurement Directive, čili direktivu o zadávání zakázek zbrojnímu průmyslu, která bude moci rozhodovat o tom, jaké zbraně se kde smějí vyrábět a prodávat. Takto ji vysvětluje britský generál Julian Thompson, velitel britských jednotek osvobozujících Falklandy a dnes předseda asociace Veterans for Britain:

„Zákon o zadávání zakázek znamená, že členské státy budou stále více podléhat omezení zakázek vlastním národním výrobcům. Členské státy nebudou ani moci plánovat strategii zbrojního průmyslu nezávisle, bez kontroly celého procesu ze strany Evropské komise a Evropské obranné agentury.“

Špatná zpráva pro český zbrojní průmysl opět se probouzející z bezmála likvidace za Havlova prezidentství. Jak už nás poučuje zkušenost ze společných průmyslových projektů EU, mohlo by to znamenat stejnou likvidaci českého zbrojního průmyslu, jako kdysi cukrovarnicví a výrobu motorek, motocyklů a třebas i jen zubní pasty (pamatuje ještě někdo starodávné pasty thymolin a kalodont?)

Ale to není vše, co by nám mělo dělat starost. V cílech „posílení obrany a bezpečnosti“ projektu PESCO chybí ujasnění, před čím nás vlastně má bránit a co si představuje pod pojmem bezpečnost. Kdo se ještě domnívá, že nás má PESCO všechny bránit před tím akutním, agresivním a potenciálně už civilizačně smrtelným nebezpečím islámské kolonizace, nechť prosím procitne z hlubokého sebeklamu. Kdyby nás před ním EU chtěla bránit, už by to dávno mohla udělat s pomocí existujících národních armád vyslaných na vnější hranice EU. O terorismu, no-go zónách a zavádění šariátských zákonů bychom si nemuseli vyprávět. Dokonce bychom mohli věřit, že islám je skutečně to mírumilovné náboženství – pokud zůstává doma. A byl by pro nás romantickou exotikou a gastronomickou inspirací.

Před čím tedy musíme tu naši Evropěnku bránit? Nové zákony postupně vydávané v zemích EU stále více než na islámský terorismus míří na „pravicový extrémismus“, čili osoby, skupiny, strany a hnutí, domnívající se, že míra islamizace a počty ilegální migrace by už mohly stačit a domorodé národy by měly právo se opět svobodně nadechnout. A tak místo trestného činu ilegálního vstupu, násilností po tomto vstupu páchaných a jejich netrestání, se trestným činem stává samotné informování o těchto trestných činech, klasifikované jako „hate speech“.

Bruselští vladaři se už obávají, že ten „pravicový extrémismus“ by mohl přerůst v organizovanou domobranu. A na tu potřebuje zavčas mít připravenu „bratrskou pomoc“ členským zemím, kde by mohla vypuknout. Jakou ve starém Římě plnily multinárodní legie. Skotští legionáři jako Pilát Pontský byli posíláni do Judeje, řečtí do Anglie, germánští do Španělska. Takže možná přece jen tu máme něco k chlácholení. Čeští vojáci nebudou potlačovat „pravicové extrémisty“ české, provedou to za ně holandští. Ti naši zas poletí uklidňovat naštvané Katalánce.

Dá se tomu ještě zabránit? Třeba tím, že Stropnického a Zaorálkovy podpisy klasifikujeme jako protiústavní, protože ignorovali parlament, a členství v projektu zrušíme? Nebyli bychom sami, nýbrž v dobré partě s Portugalskem, Maltou, Irskem, Dánskem a vystupující Velkou Británií.

Donedávna jsem rád vtipkoval, ať na nás, neposlušné Středoevropany, pošle Brusel křižácké výpravy. Dnes už to tak vtipně nezní. A jestli se vám zdá, že zase paranoidně maluji čerta na zeď, připomeňte si, že téměř vše, co jsem za těch 15 či 20 let o Evropské unii napsal, se splnilo.

Vyšlo na serveru Neviditelný pes