Když se před devatenáci lety rozpadala komunistická říše a střední Evropa se otvírala vlivům Západu, těšili jsme se, jak pomalu ale jistě převezme západní politickou kulturu. Dopadlo to naopak. Západoevropští politici se naučili leckteré komunistické triky, když zjistili, že jim projdou. V Británii to Tony Blair ještě jakž takž dokázal maskovat šarmem a řečnickou dovedností. Brownovo socialistické vládnutí je už bez servítků.

Ve stejném týdnu, kdy vycházejí najevo statistiky o desítkách měst, v nichž více než třetina zaměstnaných je závislá na státním a veřeném sektoru (rekord jednoho města je 54%), provádí policie razzii na domov a kancelář konzervativního poslance. Není to policejní jednotka ledajaká, nýbrž protiteroristická a devítičlenná. Zabavuje mu veškeré dokumenty včetně soukromé korespondence, počítač, mobil a Black-Berry. Na jeho emailovou adresu nastavuje vzkaz, že adresa je nedostupná z bezpečnostních důvodů.

Poslanec Damian Green je stínový ministr pro záležitosti imigrace. Jeho specifickou ústavní povinností je hlídat, co vláda v imigrační politice provádí. Nedávno na ni uhlídal – a předal médiím – že dala za velké tajnosti pěti tisícům imigrantů bezpečnostní osvědčení pracovat na citlivých místech ve veřejném sektoru a jeden už pracuje jako uklízeč v parlamentu.
Trestný čin, z něhož Greena policie viní, se jmenuje “spiknutí na zneužití pravomoci veřejného činitele” a vztahuje se na něj jako nejvyšší trest doživotní vězení. Tím druhým členem spiknutí má být jeden zaměstnanec Ministerstva vnitra, který byl zatčen o týden dřív. Ten v té době několikrát Greenovi volal, že se s ním chce sejít. Green setkání odmítl. Důkazem Greenova trestného činu by bylo, kdyby zaměstnance ministerstva k předání informací nabádal a od něho je dostal. Takový důkaz však policie nemá.

Za tentýž trestný čin byly nedávno souzeny dvě osoby: Jeden poslanec a jedna novinářka. Obě soud osvobodil, když zjistil, že důkazy ptoti nim získala policie odposlechem jejich telefonátů, tedy nezákonně. Hovoří se o pravděpodobosti, že Green byl rovněž terčem policejních odposlechů.

Nejpalčivější otázky, s nimiž teď opozice a média útocí na vládu, jsou: Jak mohla policie získat přístup do Greenovy kanceláře na půdě parlamentu bez povolení jeho (labouristického) předsedy? Je možné, že ani premiér ani ministryně o razzii předem nevěděli (jak oba tvrdí), když o ní byl těstně před ní informován londýnský primátor (konzervativec) Boris Johnson, který o ní hned informoval vůdce opozice Camerona? Stala se pod Brownovou vládou Británie policejním státem, jestliže protiteroristické jednotky zatýkají poslance za výkon poslaneckých povinností k veřejnosti?

A připomíná se, že poslední, kdo si dovolil poslat na půdu parlamentu policii zatýkat poslance, byl král Charles I. Cromwell mu za to provedl revoluci a dal useknout hlavu.