Oba je nosím v srdci a oba je nevýslovně obdivuji. Havlíčka hlavně proto, že mimořádně pronikavě myslel a že již v mladém věku dosáhl moudrosti starců. Záhy po přečtení Marxova Manifestu napsal, že komunismus je bludné učení a po nedlouhém pobytu v Rusku se jednoznačně rozloučil s tehdy u nás rozšířenou a přijímanou myšlenkou, že by nám mohlo být oporou.

Masaryka netřeba rozvádět. Ruskem se zevrubně zabýval, opakovaně tam pobyl a ani on si o něm nedělal žádné iluze. O bolševismu napsal, že to není diktatura proletariátu, ale diktatura nad proletariátem.

Kolik milionů lidí u nás vidělo marxismus a Rusko jinak? Kolik statisíců jich je ještě dnes?

Masaryk se podílel se na atentátu na Lenina, který ovšem dopadl smolně, neboť Lenin byl jen postřelen. Poškodilo mu to zdraví a předčasně zemřel. Nedokázal proto zabránit tomu, aby po něm nenastoupil ještě horší Stalin.

Moje babička, když mně a mým sestrám o Masarykovi kdysi dávno vyprávěla, při tom několikrát měla v očích slzy.