Renesance znamenala zásadní posun v dějinách Evropy a předznamenala její předtím nevídaný všestranný rozvoj. Přivodila návrat k antické filosofii, usilovala o rozbití odvěkých mýtů a šlo jí o vítězství Rozumu nad nepodloženou Vírou. Vzbudila všeobecný zájem o pokud možno plný život jednotlivců i celých lidských společenství.

Z časového hlediska je třeba nejdříve jmenovat italského literáta, historika a politika Niccola Machiavelliho (1461 - 1527), byť nebyl pro novou dobu typický, ale spíše a až dodnes kontroverzní. Byl to především pragmatik a je jen věcí názoru v jak silně pejorativním slova smyslu.

Vycházel z předpokladu, že lidská společnost nepodléhá zákonitostem stanoveným Bohem, ale řídí se svými vlastními. Všichni lidé touží po osobním prospěchu, prostí lidé však neumějí své zájmy prosazovat, a proto potřebují silné, vzdělané, chytré a obratné vůdce. Ve spisu Vladař otevřeně vyslovil to, co se sice již po tisíciletí vědělo a uplatňovalo, ale tutlalo se to: úspěšnost státu je prvořadá a je pro ni třeba využívat jakékoli prostředky. Státníci se nemohou řídit obecně platnou morálkou, ale musí ji překračovat, neboť jinak by neuspěli.

Jeho ideologie, jejímž krédem je, že účel světí prostředky, se označuje za machiavelismus. Je rozporná a jako celek mylná, neboť z dlouhodobého hlediska jsou úspěšní pouze politici, kteří morálku a právo dodržují a překračují je jen vůči těm nepřátelům, kteří etické principy sami a jako první zjevně a nepochybně porušili a nehodlají se napravit.

Citáty:
Pro lidi je mnohem lehčí ublížit těm, které milují, než těm, kterých se bojí.
Nenávist je možno podnítit jak zlými, tak i dobrými skutky.
Lidé jsou tak naivní, že rádi uvěří tomu, co slyšet chtějí.
Nejspolehlivější je taková vláda, která nevyvolává nenávist lidu.
Kdo chce klamat, vždycky najde někoho, kdo se oklamat dá.
Lidé rádi mění pána, protože věří, že si polepší, a v této víře se chápou zbraní proti svému vládci, avšak jsou zklamáni, protože se za čas přesvědčí, že si pohoršili.
Kde je velká poslušnost, nejsou velké překážky.
Lidé by si měli udělovat pouze těžká zranění, protože za lehké zranění se postižení mohou pomstít, za těžké ne.
Když má vladař dobré zbraně, má i dobré přátele.
Člověk, který se zcela spolehl na sliby ostatních a nevykonal jiné přípravy, je ztracen.
Láska a strach mohou jen těžko existovat pohromadě, ale pokud si máme vybrat, je mnohem bezpečnější být obávaný než milovaný.
Vladaři nikdy neměli nouzi o vhodné záminky k porušení slova.
Moudrý vladař má při vhodné příležitosti chytře vzbudit proti sobě určitou nevoli, aby jejím potlačením získal větší proslulost.
Mezi životem, jaký je, a životem, jaký by měl být, je tak velký rozdíl, že ten, kdo nedává pozor, co se děje, a řeší pouze to, co by se stát mělo, dělá mnohem více pro svoji zkázu než pro přežití.
Vláda nespočívá v ničem jiném než v takovém ovládání poddaných, aby nebyli schopni nebo neměli důvod vládcům uškodit.
Přátelství širokých vrstev lidu je pro vladaře nezbytné; neboť jinak se ve zlých dobách nemá o koho opřít.
Obec zvyklou žít svobodně, lze snadněji udržet s pomocí jejích vlastních občanů.
Láska se udržuje poutem vděčnosti, ale lidé jsou špatní a s lehkým srdcem toto pouto přetrhnou, vidí-li v tom svůj prospěch.
Lidé rychleji oželí ztrátu otce než ztrátu dědictví po něm.
Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří.
Ke svému osudu se obrať čelem; buď se zlu vyhni, a nemůžeš-li se mu vyhnout, nes ho jako muž.
Moc je svorníkem, na kterém vše závisí. Kdo má moc, má vždycky pravdu, slabší se vždy mýlí.
Všichni vidí, jak se jevíte navenek, málokdo prohlédne, jací skutečně jste.
Lev se nemůže bránit před pastmi a liška se nemůže bránit před vlky. Člověk proto musí být liškou, aby rozpoznal pasti, a lvem, aby přemohl vlky.
Politika nemá žádný vztah k morálce.
Toužím jít do pekla a ne do nebe. V pekle se budu těšit ze společnosti papežů, králů a knížat, zatímco v nebi jsou jen žebráci, mniši a apoštolové.
V demokracii nikdy nevládnou ti nejschopnější, ale spíše ti, jejichž bezvýznamnost neohrozí sebeúctu nikoho jiného.
Podnikatelé jsou prostě ti, kdo chápou, že mezi překážkou a příležitostí je malý rozdíl, a dokáží obojí obrátit ve svůj prospěch.
Je stejně obtížné a nebezpečné snažit se osvobodit lid, který chce zůstat nevolníkem, jako zotročit lid, který chce zůstat svobodný.
Rozděl a panuj.

Mužem, který je nejčastěji spojován s renesancí a jejím humanistickým proudem, byl mimořádně vzdělaný holandský duchovní Erasmus Rotterdamský (Gerrit Gerritszoon, 1466 - 1536). Nepřišel s mnoha novými myšlenkami, avšak pronikavě kritizoval Starý zákon a tehdejší církve. Nestál ani na straně katolíků ani na straně protestantů, a získal si tím četné příznivce i nepřátele. V závěru života se pokusil obě strany usmířit. Oproti Machiavellimu razil platonovský názor, že vládci nemají vzbuzovat strach, ale úctu, založenou na svém vzdělání, soudnosti a spravedlivosti.

Citáty:
Doma jsem tam, kde mám knihovnu.
Naší společnou vlastí je celý svět.
Mezi slepými je jednooký králem.
Objevíš-li nového přítele, nezapomínej na ty staré.
Především v manželství je nutno chyby znát, nikoli nenávidět.
Nejdřívív musíme vědět, co učil Kristus, potom to musíme žít.
Co jiného je tak pošetilé, jako líbit se sám sobě, sám sobě se podivovat?
Hlavní naděje národa spočívá ve správném vzdělání mládeže.
Nejprve si přečtěte nejlepší knihy. Důležité pro vás není, kolik toho víte, ale kvalita toho, co víte.
Ten, kdo dovolí útlak, se podílí na zločinu.
Není radosti z vlastnictví bez sdílení.
Kdo nehřeší, je největší hříšník ze všech.
Mnohdy to, co nelze vyvrátit argumenty, lze vyvrátit smíchem.

Křesťanskou představu o Zemi a vesmíru vyvrátil polský astronom, matematik, právník a lékař Mikuláš Koperník (Mikołaj Kopernik, Nicolaus Copernicus 1473 - 1542). Přihlásil se k antickým představám o heliocentrickém (sluncestředném) uspořádání vesmíru a na základě vlastních pozorování a výpočtů vystoupil s upravenou terorií, podle níž kolem Slunce krouží Země a jiné planety a Země se otáčí kolem své osy. Přestože to byla teorie nedokonalá, byla ve své době revoluční, a narazila proto na tvrdý odpor nejen katolické církve, ale též nově vznikajících církoví protestantských. Jednalo se o věc zásadního významu, neboť byl-li svět stvořen Bohem, je-li Bůh neomylný a osobovaly-li si církve odvozovat své učení přímo od něj, mohlo se zhroutit.

Citáty:
Střed Země není středem světa, nýbrž pouze středem tíže a dráhy Měsíce.
Všechny dráhy obklopují Slunce, jako by stálo v jejich středu, a proto střed světa leží poblíž Slunce.
Všechen pohyb viditelný na nebi stálic není reálný, tak jak jej vidímě ze Země. Země se otáčí s přidruženými elementy při denním pohybu jednou kolem svých pólů. Přitom zůstává nebe stálic nepohnuté jakožto nejzazší nebe.
Všechen pozorovaný pohyb Slunce nepřísluší jemu samému, nýbrž je důsledkem rotace Země a jejího pohybu po kruhové dráze kolem Slunce, který je vlastní všem planetám.

(z pro anglické vydání připravované stejnojmenné knihy)