Milion chvilek, dnešní Sokratové, Havlíčkové, Masarykové a Havlové, terapeuté společnosti
Dnes po ránu jsem si pustil rozhovor redaktora Reflexu Čestmíra Strakatého s novým předsedou Milionu chvilek Benjaminem Rollem, a dodalo mi to na dobré náladě nejen pro nastávající den. A jak mám už skoro notoricky ve zvyku, připomněl jsem si Rollovy mnou milované předchůdce.
Sokrates, mimořádně moudrý člověk, vycházel do ulic a na náměstí, aby diskutoval s občany a nenásilně je vedl k tomu, aby sami nacházeli pokud možno správná řešení politických a mnoha jiných problémů, a zejména, aby si ujasňovali pojmy. Tuto metodu rozpracoval v šedesátých letech minulého století americký psycholog Carl Rogers, nazval ji indirektivní psychoterapií, a je to dnes psychology, psychiatry a pedagogy nejčastěji užívaná metoda vedení dospělých i dětských klientů a pacientů. Historický význam Sokrata a jeho metodu ovlivňování společnosti netřeba připomínat ani rozvádět.
Karel Havlíček byl nejen básníkem a „nedostižným vzorem demokratického žurnalisty“, jak ho nazval Masaryk, ale též politikem. Po rozpuštění Kroměřížského sněmu se politické angažovanosti vzdal, se slovy „umím si sice dokonale vážit velké důstojnosti zástupce národa na Říšském sněmu, a proto také své místo v kroměřížské sněmovně opouštím dosti nerad; poněvadž jsem ale pevně přesvědčen, že mohu za nynějších okolností své vlasti víc prospět jako redaktor než jako deputovaný, pokládám tento krok za svou povinnost.“
Havlíček mne fascinuje svou soudností a moudrostí, které dosáhl již ve velmi mladém věku. Neméně mne fascinuje svou názorovou a morální integritou, a snad nejvíc pak svou nebojácností a důsledností všeho, co říkal a konal.
Masaryka a Havla stejně jako Sokrata opět nemusím rozvádět. Mohu jen dodat, že mi byli nedostižnými příklady, že mne, jak rád říkám, „postavili na nohy“, neboť mi dodali dříve netušenou duševní vyrovnanost a sílu.
Všichni uvedení velikáni měli hodně nepřátel; bojovali proti přesile, avšak přinejmenším z hlediska „sub specie aeternitatis“ zvítězili. Na rozdíl od našich polistopadových „vítězů“, Klause, Zemana a Babiše, které si naši vnukové jistě nebudou připomínat, a pokud ano, tak ne v dobrém.
Určitě však budou v dobrém vzpomínat na Milion chvilek; vlastně už teď je to možné.
https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/108979/chceme-ovlivnit-volby-s-volici-ano-a-spd-neztracime-cas-babis-a-agrofert-prorostli-stat-rika-sef-milionu-chvilek.html
(napsáno pro Přítomnost)
Sokrates, mimořádně moudrý člověk, vycházel do ulic a na náměstí, aby diskutoval s občany a nenásilně je vedl k tomu, aby sami nacházeli pokud možno správná řešení politických a mnoha jiných problémů, a zejména, aby si ujasňovali pojmy. Tuto metodu rozpracoval v šedesátých letech minulého století americký psycholog Carl Rogers, nazval ji indirektivní psychoterapií, a je to dnes psychology, psychiatry a pedagogy nejčastěji užívaná metoda vedení dospělých i dětských klientů a pacientů. Historický význam Sokrata a jeho metodu ovlivňování společnosti netřeba připomínat ani rozvádět.
Karel Havlíček byl nejen básníkem a „nedostižným vzorem demokratického žurnalisty“, jak ho nazval Masaryk, ale též politikem. Po rozpuštění Kroměřížského sněmu se politické angažovanosti vzdal, se slovy „umím si sice dokonale vážit velké důstojnosti zástupce národa na Říšském sněmu, a proto také své místo v kroměřížské sněmovně opouštím dosti nerad; poněvadž jsem ale pevně přesvědčen, že mohu za nynějších okolností své vlasti víc prospět jako redaktor než jako deputovaný, pokládám tento krok za svou povinnost.“
Havlíček mne fascinuje svou soudností a moudrostí, které dosáhl již ve velmi mladém věku. Neméně mne fascinuje svou názorovou a morální integritou, a snad nejvíc pak svou nebojácností a důsledností všeho, co říkal a konal.
Masaryka a Havla stejně jako Sokrata opět nemusím rozvádět. Mohu jen dodat, že mi byli nedostižnými příklady, že mne, jak rád říkám, „postavili na nohy“, neboť mi dodali dříve netušenou duševní vyrovnanost a sílu.
Všichni uvedení velikáni měli hodně nepřátel; bojovali proti přesile, avšak přinejmenším z hlediska „sub specie aeternitatis“ zvítězili. Na rozdíl od našich polistopadových „vítězů“, Klause, Zemana a Babiše, které si naši vnukové jistě nebudou připomínat, a pokud ano, tak ne v dobrém.
Určitě však budou v dobrém vzpomínat na Milion chvilek; vlastně už teď je to možné.
https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/108979/chceme-ovlivnit-volby-s-volici-ano-a-spd-neztracime-cas-babis-a-agrofert-prorostli-stat-rika-sef-milionu-chvilek.html
(napsáno pro Přítomnost)