Dva druhy štěpení společnosti
Společnost štěpí různí jednotlivci a různé skupiny; na jedné straně jsou to lháři a demagogové, na druhé straně jsou to „pravdoláskaři“. Pravda se sice obhajuje snadněji než lež, avšak obvykle je méně působivá, neboť neodpovídá nižším, účinnějším složkám lidské psychiky a je a vždy byla vystavována útokům „nepravdoláskařů“. Sokrates byl odsouzen k smrti, neboť byl údajně neznaboh a kazil mládež, Ježíš byl ukřižován, Hus upálen. Masaryk, dokud se nestal prezidentem, to měl přetěžké, Havel podlehl demagogovi a lháři Klausovi.
Aby kdokoli soudný mohl uspět, musí k tomu mít příznivé podmínky a hlavně musí být široce vzdělaný a psychicky nesmírně silný. Platonovo „nebude konce běd, dokud se králi nestanou filosofové nebo králové filosofy“ naplnili pouze římský císař Marcus Aurelius a Masaryk. Dodnes si ho vážíme, klademe mu věnce a pojmenováváme po něm ulice a školy, avšak jeho idejím nerozumíme a nenaplňujeme je. Je to obrovská škoda.
Pokud mohu, doporučují přečíst si alespoň některé tyto knihy:
Veleminský Karel (red.), Masaryk osvoboditel, sborník, Ministerstvo školství a národní osvěty1920
Kozák Jan Blahoslav a kol., Masarykova práce, výbor z díla, Státní nakladatelství 1930
Masaryk Tomáš Garrigue, Světová revoluce (1. vyd. 1925), MÚ AV ČR a ÚTGM 2005
Hromádka Josef Lukl, Masaryk (soubor tří prací, Masaryk z r. 1930, Dostojevskij a Masaryk z r. 1931 a Masaryk mezi včerejškem a zítřkem z r. 1946) L. Marek 2005
Ludwig Emil, Duch a čin, rozmluvy s Masarykem (1. vyd. 1935), MÚ AV ČR a ÚTGM 2012
Čapek Karel, Hovorys Tomášem G. Masarykem (1. vyd. 1936), o přílohy rozšířené vydání Československý spisovatel 1990
Pražák Albert, Masaryk, k jeho názorům na umění, hlavně slovesné, Družstevní práce 1942
Machovec Milan, Tomáš G. Masaryk, Svobodné slovo a Melantrich 1968 (dolpněné vydání 2000)
Mahler Zdeněk, Ano, Masaryk, Primus 2002
Opat Jaroslav, TGM, Evropan, světoobčan, Ústav T. G. Masaryka 1999
Soubigou Alain, Tomáš Garrigue Masaryk, Paseka 2004
Neudorflová-Lachmanová Marie Ludmila, T. G. Masaryk, politický myslitel, Arsci
Sláma Bohumil, K. H. B. a T. G. M. o svobodném myšlení, Atelier 89 2012 2011
Loggos a Hilská Kateřina, Fenomén Masaryk, Národní muzeum 2017
Kosatík Pavel, 100 x TGM, Euromedia 2017
Přidávám též anotaci k nové knize Velký muž světa:
„Masarykův odkaz světu nezastaral a jeho hlavní ideje jsou stále, ne-li stále víc aktuální a potřebné, v dnešní době jsou však téměř trestuhodně opomíjeny. Je to dáno mnoha příčinami, z nichž je třeba kromě jiného jmenovat mimořádně široký, polyhistorický a politický záběr jeho díla. Je proto velmi obtížné se v něm orientovat, o vyčlenění, pochopení a docenění jeho základních idejí nemluvě. Všeobecně nepochopena je zejména jejich vnitřní logika, sestavující Masarykovo dílo ve výjimečný, univerzalistický a nadčasově platný celek. Pokusy o jeho vyjádření sice v minulosti byly, avšak byly převážně jen dílčí, a proto neúspěšné. O to záslužnější je snaha editora této knihy Masaryka dnešku celistvě a srozumitelně přiblížit. V rámci malého prostoru se mu podařilo vybrat z jeho písemného a písemně zaznamenaného díla to nejpodstatnější, doplnit je citáty a texty významných českých a světových myslitelů, a zejména rozvinout je projektem nekatolického neomodernismu, nové víry a nově formulovaných celosvětových hodnot.“
Aby kdokoli soudný mohl uspět, musí k tomu mít příznivé podmínky a hlavně musí být široce vzdělaný a psychicky nesmírně silný. Platonovo „nebude konce běd, dokud se králi nestanou filosofové nebo králové filosofy“ naplnili pouze římský císař Marcus Aurelius a Masaryk. Dodnes si ho vážíme, klademe mu věnce a pojmenováváme po něm ulice a školy, avšak jeho idejím nerozumíme a nenaplňujeme je. Je to obrovská škoda.
Pokud mohu, doporučují přečíst si alespoň některé tyto knihy:
Veleminský Karel (red.), Masaryk osvoboditel, sborník, Ministerstvo školství a národní osvěty1920
Kozák Jan Blahoslav a kol., Masarykova práce, výbor z díla, Státní nakladatelství 1930
Masaryk Tomáš Garrigue, Světová revoluce (1. vyd. 1925), MÚ AV ČR a ÚTGM 2005
Hromádka Josef Lukl, Masaryk (soubor tří prací, Masaryk z r. 1930, Dostojevskij a Masaryk z r. 1931 a Masaryk mezi včerejškem a zítřkem z r. 1946) L. Marek 2005
Ludwig Emil, Duch a čin, rozmluvy s Masarykem (1. vyd. 1935), MÚ AV ČR a ÚTGM 2012
Čapek Karel, Hovorys Tomášem G. Masarykem (1. vyd. 1936), o přílohy rozšířené vydání Československý spisovatel 1990
Pražák Albert, Masaryk, k jeho názorům na umění, hlavně slovesné, Družstevní práce 1942
Machovec Milan, Tomáš G. Masaryk, Svobodné slovo a Melantrich 1968 (dolpněné vydání 2000)
Mahler Zdeněk, Ano, Masaryk, Primus 2002
Opat Jaroslav, TGM, Evropan, světoobčan, Ústav T. G. Masaryka 1999
Soubigou Alain, Tomáš Garrigue Masaryk, Paseka 2004
Neudorflová-Lachmanová Marie Ludmila, T. G. Masaryk, politický myslitel, Arsci
Sláma Bohumil, K. H. B. a T. G. M. o svobodném myšlení, Atelier 89 2012 2011
Loggos a Hilská Kateřina, Fenomén Masaryk, Národní muzeum 2017
Kosatík Pavel, 100 x TGM, Euromedia 2017
Přidávám též anotaci k nové knize Velký muž světa:
„Masarykův odkaz světu nezastaral a jeho hlavní ideje jsou stále, ne-li stále víc aktuální a potřebné, v dnešní době jsou však téměř trestuhodně opomíjeny. Je to dáno mnoha příčinami, z nichž je třeba kromě jiného jmenovat mimořádně široký, polyhistorický a politický záběr jeho díla. Je proto velmi obtížné se v něm orientovat, o vyčlenění, pochopení a docenění jeho základních idejí nemluvě. Všeobecně nepochopena je zejména jejich vnitřní logika, sestavující Masarykovo dílo ve výjimečný, univerzalistický a nadčasově platný celek. Pokusy o jeho vyjádření sice v minulosti byly, avšak byly převážně jen dílčí, a proto neúspěšné. O to záslužnější je snaha editora této knihy Masaryka dnešku celistvě a srozumitelně přiblížit. V rámci malého prostoru se mu podařilo vybrat z jeho písemného a písemně zaznamenaného díla to nejpodstatnější, doplnit je citáty a texty významných českých a světových myslitelů, a zejména rozvinout je projektem nekatolického neomodernismu, nové víry a nově formulovaných celosvětových hodnot.“