K dnešnímu výročí 17. listopadu

17. 11. 2016 | 14:08
Přečteno 4448 krát
Sedmnáctý listopad je pro Českou republiku dnem, který osudově prochází našimi moderními dějinami.

Když šli naši předci demonstrovat 28. října 1939 a pak po pohřbu Jana Opletala znovu 15. listopadu, bylo to správné a statečné rozhodnutí. Přihlásili se k demokratické tradici první Československé republiky a dali všem jasně najevo, že nesouhlasí s německou okupací a nacistickým totalitním terorem. Mnozí za tento čin zaplatili životem nebo krutým vězením. Našemu národu ale tehdy dodali tolik potřebnou odvahu a naději.

Když jsme počínaje nocí ze 17 na 18. listopad 1989 začali svrhávat tehdy už notně zpuchřelý komunistický režim, měli jsme také naději. Naději, že naše země má na víc, že dokážeme překonat všeobecnou strnulost a zaostávání, získat svobodu, demokracii a taky šanci na prosperitu. I tehdy to bylo správné rozhodnutí.

I když jsme prošli těžkým obdobím transformace, které bohužel pro příliš mnoho lidí znamenalo velkou sociální nejistotu, i když nově vytvořený demokratický systém nedokázal naplnit všechny naděje občanů, které měli v listopadu 1989, posunuli jsme osud země správným směrem. Vrátili jsme se do Evropy a uvolnili obrovské množství pozitivní energie národa, který získal šanci být znovu úspěšný.

Dnes po 27 letech často slyšíme, že svoboda a demokracie jsou ohroženy. Že je ohrožuje ten či onen, vnitřní nebo vnější problémy, ta či ona země. Dějiny nás bohužel učí, že demokracie ani svoboda tady nejsou automaticky, jednou pro vždy. Demokracii, svobodu, právní stát musíme aktivně hájit, prosazovat a podporovat, jinak o ně jednoduše přijdeme.

Abychom v tomto snažení, které navazuje na tradici obou 17. Listopadů, vůbec měli šanci, musí být splněny některé podstatné podmínky. Rád bych využil dnešní slavnostní den, abych připomněl tři z nich, které pokládám za opravdu důležité.

Za prvé: Demokratický systém, aby přežil, musí mít opravdu širokou sociální podporu.

I když dnes naše země nebývale prosperuje, máme rekordní rozpočtové přebytky a nejvyšší zaměstnanost, mnoha lidem se stále žije těžce. Mají nejisté zaměstnaní, mnoho rodin s dětmi přežívá od výplaty k výplatě, máme tu chudé samoživitelky a často velmi chudobné osamělé důchodce. A i ti, kterým už hospodářský růst jejich život o něco zlepšil, se obávají, že o svůj standard mohou v budoucnosti přijít. Nelze se divit, že tito lidé jsou se stavem demokracie krajně nespokojeni.

Pokud tyto naše spoluobčany nechceme vydat napospas populistům a demagogům, musí mít náš demokratický stát trvale silný sociální rozměr, musí důsledně garantovat spravedlnost a šanci na důstojný život. Obrovsky si vážím lidí, kteří ačkoliv nemají jednoduchou životní situaci, nepodléhají vábení a štvaní nejrůznějších extremistů a odmítají směřovat svůj hněv na ty, kdo jsou na tom kolikrát ještě hůř. Společnost na tyto lidi ale nesmí zapomínat! Právě v tom dnes vidím klíčové poslání sociální demokracie.


Za druhé:
Nesmíme zapomenout, jak nebezpečný je nacionalismus. Ze světa odcházejí generace pamětníků, které na vlastní kůži zažily v Evropě válku, a s nimi mizí povědomí o tom, proč vlastně došlo k evropské integraci. Že to byla především pojistka proti tomu, aby se v Evropě kdykoliv opakovaly hrůzy dvou světových válek. Evropskou unii dnes bereme jako samozřejmost, zejména jako volný trh, často jako jakési byrokratické monstrum a zapomínáme přitom na to hlavní. Integrace nám umožňuje spolu v Evropě žít a racionálně řešit všechny problémy, které mezi tolika národy nutně musí nastávat. Takový dlouhý mír, jako s EU náš kontinent nikdy v historii nezažil. Brexit a útoky na Poláky a Čechy ve velké Británii nám dost důrazně připomenuly, kam může přepjatý nacionalismus velmi rychle vést. A povede tam, až na samé dno k tomu nejhoršímu, pokud mu to umožníme.

Hledejme rozumné cesty, jak evropskou spolupráci udržet, naší zemi a našemu národu se to vyplatí hospodářsky, ale také z hlediska naší bezpečnosti, našeho zakotvení na Západě a našeho vlivu na to, co se v Evropě děje. Izolace, uzavírání se do sebe, rozbití vazeb s našimi spojenci, štěpení EU, následné obchodní a jiné konflikty, to všechno by byla cesta k hospodářskému a sociálnímu úpadku a nakonec k oslabení demokracie.

A konečně za třetí:
Každá demokracie, pokud má přežít, potřebuje trvalý zájem a péči občanů. Nejde jen o to, chodit k volbám a nenechat za sebe rozhodovat jiné. Fungující stát potřebuje i životaschopné a vnitřně demokratické politické strany s reálnými členy, živou a robustní občanskou společnost, silné ústavní instituce schopné prosazovat veřejný zájem a také co nejvíc svobodného mediálního prostoru, včetně kvalitních a nestranných veřejnoprávních médii.

Lidi jsou na politiku často naštvaní a často se jim ani nemůžeme divit. Rezignace na veřejný život ale není řešení, jen to otevírá prostor a cestu k moci pro čistě marketingové projekty a snahám o privatizaci veřejného prostoru. Pečovat a zajímat se o demokracii je velká výzva i pro mladou, nastupující generaci.

Musíme udělat všechno proto, aby naše společnost zůstala soudržná, svobodná, demokratická a odolná proti zpochybňování vlastních hodnot, spojených právě se 17. Listopadem 39 i 89. Naše dnešní demokracie a svoboda je výsledkem zápasu celých generací lidí, kteří se v minulosti nevzdali. Děkuji proto dnes, při příležitosti státního svátku všem, kteří se ve svém každodenním životě nevzdávají a navzdory populismu, navzdory často šířené nenávisti hájí hodnoty humanismu, svobody a demokracie.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy