V pondělí jsem při návštěvě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně odmítl zaplatit nový regulační poplatek 30 korun.

Jsem přesvědčen o tom, že zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví je v rozporu s právy, které garantuje článek 31 Listiny základních práv a svobod, jenž zní: “ Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon“.

Zavedení regulačních poplatků v tzv. reformě však podle mého názoru znamená, že veškerá, i ta nejzákladnější zdravotní péče, a to včetně péče neodkladné, má být občanem (pojištěncem) přímo placena. Jsou –li dnes však prakticky všechny formy zdravotní péče, tj. jak péče ambulantní i nemocniční, jakož i předepsání léčiva zatíženo poplatky, nejde už nadále o „bezplatnou zdravotní péči“, kterou pro občany účastnící se zdravotního pojištění požaduje a předpokládá citovaný čl.31 Listiny.

Ustanovení čl. 31 Listiny sice obsahuje dovětek „ za podmínek, které stanoví zákon“, tyto podmínky mohou podle mého názoru vyloučit z režimu bezplatnosti nadstandardní zdravotní péči ( například na pomezí medicíny a kosmetiky) nebo „ nemocniční hotelové služby“, musí ale zachovat zdravotní péči v zásadě bezplatnou, jinak je totiž dotčena již samotná podstata základního práva na bezplatnou zdravotní péči, což přímo zakazuje jiný článek Listiny. V čl. 4, dost.4 Listiny se jasně uvádí:“ Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu“.

Toto jsou jen některé důvody, proč jsem se jako poslanec připojil ke skupině 67 poslanců ČSSD, kteří podali Ústavnímu soudu návrh na zrušení příslušných částí zákona č. 261/2007 sb., jež obsahují zavedení tzv. regulačních poplatků ve zdravotnictví. Ústavní soud dosud o této naší stížnosti bohužel nerozhodl.

Na přelomu loňského a letošního roku jsem se také připojil k iniciativě několika desítek občanů, kteří vyzvali k neplacení regulačních poplatků až do definitivního rozhodnutí Ústavního soudu o jejich ústavnosti. Tuto iniciativu jsem vnímal i jako veřejný apel na Ústavní soud, aby o stížnosti rozhodl co nejdříve.

I v rámci této výzvy k občanské neposlušnosti bych pokládal za pokrytecké, pokud bych si ušetřil osobní nepříjemnosti a regulační poplatek při návštěvě nemocnice v tichosti zaplatil. Jako důvod pro nezaplacení jsem v nemocnici výslovně uvedl rozpor s Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Předpokládám, že nyní bude Fakultní nemocnice poplatek vymáhat a v konečném důsledku zaplatím vyšší částku, jako přirozenou sankci za vědomý projev občanské neposlušnosti.

Každý projev občanské neposlušnosti je z povahy věci velmi kontroverzní záležitostí a v demokratickém právním státě by k němu mělo docházet jen ve výjimečných případech. Plošné zavedení regulačních poplatků (v možném rozporu s ústavním pořádkem) však za takový případ pokládám. Poplatky, tak jak je prosadil ministr Tomáš Julínek, mohou omezit přístup ke zdravotní péči, neobsahují skutečnou sociální klauzuli ani dostatečný rozsah logických a přirozených ( skutečně lidských a humanitárních) výjimek.

Jeden příklad za všechny. Lidé, kteří žijí ve speciálních ústavech sociální péče. Jako jsou třeba Habrovany na okrese Vyškov. Klienti ústavu mají natolik těžké zdravotní postižení, že jim prakticky neumožňuje život nikde jinde než v ústavu. Obtížně mohou najít práci, jak stárnou, přidávají se další zdravotní a psychické problémy. Jsou to většinou velmi chudí lidé. Už před poplatky jim zůstávalo po zaplacení všech pravidelných výdajů jen několik stovek korun měsíčně kapesného. Po novoročním zvýšení spoluúčasti u léků a po zavedení „regulačních“ poplatků jim nezůstane vůbec nic. Jsou zcela odkázáni na milodary a podporu příbuzných, pokud ještě nějaké mají. Dostali se do nelidské a nedůstojné situace.

Do ČSSD a do politiky jsem šel proto, abych racionálně a bez populismu reprezentoval zájmy lidí se středními a nízkými příjmy. Těch, kdo v Parlamentu tlumočí požadavky majetkových a příjmových elit, je víc než dost. Ukazuje to koneckonců i výsledná podoba tzv. reformy veřejných rozpočtů. Zásadní odmítnutí poplatků je tak i logickým důsledkem tohoto mého rozhodnutí.

PS. Poplatek jsem odmítl zaplatit bez přítomnosti médií. Pokládal bych za neslušné, zatahovat medializací do problému lékaře, kteří za nic nemohou. Informace o nezaplacení se včera dostala do novin (MFDnes) bez mé aktivní účasti, zřejmě od někoho z ostatních pacientů nebo od někoho z nemocnice, pátrat po tom nebudu.