Změny musí pokračovat
Když v listopadu 2010 vznikla koalice ODS a ČSSD, provázela ji vlna nedůvěry a nespokojenosti. Nespokojen byl vítěz voleb TOP 09, nespokojená byla část voličů, těžko skrývanou nedůvěru projevovala i takřka všechna média.
Již v lednu 2011 jsem v jednom, ze svých textů napsal: "Je mi vyčítáno, že jsem pouhá loutka v rukou různých kmotrů a kmotříčků. Vždy mě toto označení osobně uráželo, protože každý soudný čtenář jistě uzná, že v šestašedesáti letech a po slušné profesionální kariéře nemám zapotřebí, abych byl loutkou v rukou kohokoliv." Za uplynulý rok jsem snad i těm největším nevěřícím Tomášům dokázal, že tato nedůvěra vůči mé osobě a mému politickému stylu, byla opravdu neoprávněná.
Již první dne od mého vstupu na pražskou radnici jsem se pokoušel dodržet slova, která jsem osobně Pražanům dal v předvolební kampani. Do Rady hlavního města se za ODS dostaly pouze nové tváře, které v průběhu následujících měsíců dokázaly, že byly správnou volbou. Z magistrátu byli nuceni odejít nejvíce zprofanovaní úředníci, kteří byli silně spojováni se starými časy. Došlo k auditu mnoha zakázek z minulosti, byla přijata nová protikorupční strategie a v neposlední řadě došlo ke spuštění tzv. rozklikávacího rozpočtu. K jeho spuštění sice došlo až po vzniku nové koalice s TOP09, byl však připravován již s ČSSD.
Přestože jsme s ČSSD přistoupili k řadě reformních kroků, část zastupitelského klubu ODS cítila, že změny nejsou dostatečné. V té době se navíc komplikovala situace v zastupitelském klubu ODS a Prahou se čím dál silněji nesla zpráva o tom, že magistrátní koalice bude obměněna při schvalování rozpočtu na rok 2012. Když píši "obměněna" nemyslím tím samozřejmě změnu koaličních partnerů, ale personální změny při zachování koalice ČSSD a ODS. V takovéto situaci jsem byl nucen jako správný hospodář a zároveň i první místopředseda pražské ODS jednat. Zahájil jsem proto neformální diskuse s členy TOP 09 v čele se Zdeňkem Tůmou a Tomášem Hudečkem o podmínkách, za kterých by TOP09 byla ochotna podpořit nový rozpočet. Při těchto jednáních došlo k prolomení nedůvěry, které k sobě obě strany měly po neúspěšných námluvách z listopadu 2010. V okamžiku, kdy předseda regionálního sdružení ODS Boris Šťastný nechal prohlasovat překvapivý odchod ODS z koalice s ČSSD, nebylo pro mě osobně složité, mluvit s představiteli TOP09 otevřeně a s důvěrou na obou stranách o nové koalici. Tak se i stalo a nová koalice ODS a TOP09 vznikla velice rychle.
Osobně mi je tato koalice bližší z ideologických a programových důvodů. Přestože mezi ODS a TOP09 nalezneme 1000 a 1 rozdíl, jejich priority jsou v Praze, a nejen v Praze, ale i na celostátní úrovni, v mnoha pohledech totožné. Shodneme se na tom, že pro Prahu je důležitá transparentnost a zodpovědné hospodaření. Shodujeme se i na tom, že musí pokračovat změny, a to nejen personální, ale například i ve společnostech vlastněných městem, které musí začít lépe a transparentněji hospodařit. Shodneme se i na tom, že Praha potřebuje dlouhodobější vizi, která bude vycházet z reálných ekonomických modelů a bude reflektovat i vývoj celostátní ekonomické situace.
Praha je bez jakýchkoliv diskusí nejkrásnější město na světě. Je mi čest zde žít a městu sloužit. I v následujících dnech, měsících a letech se budu snažit o to, aby byla dobře spravována a Pražané se nemuseli stydět za vedení svého města.
Přeji vám do nového roku mnoho, to nejdůležitější – zdraví, rodinného štěstí a pracovních úspěchů.
Již v lednu 2011 jsem v jednom, ze svých textů napsal: "Je mi vyčítáno, že jsem pouhá loutka v rukou různých kmotrů a kmotříčků. Vždy mě toto označení osobně uráželo, protože každý soudný čtenář jistě uzná, že v šestašedesáti letech a po slušné profesionální kariéře nemám zapotřebí, abych byl loutkou v rukou kohokoliv." Za uplynulý rok jsem snad i těm největším nevěřícím Tomášům dokázal, že tato nedůvěra vůči mé osobě a mému politickému stylu, byla opravdu neoprávněná.
Již první dne od mého vstupu na pražskou radnici jsem se pokoušel dodržet slova, která jsem osobně Pražanům dal v předvolební kampani. Do Rady hlavního města se za ODS dostaly pouze nové tváře, které v průběhu následujících měsíců dokázaly, že byly správnou volbou. Z magistrátu byli nuceni odejít nejvíce zprofanovaní úředníci, kteří byli silně spojováni se starými časy. Došlo k auditu mnoha zakázek z minulosti, byla přijata nová protikorupční strategie a v neposlední řadě došlo ke spuštění tzv. rozklikávacího rozpočtu. K jeho spuštění sice došlo až po vzniku nové koalice s TOP09, byl však připravován již s ČSSD.
Přestože jsme s ČSSD přistoupili k řadě reformních kroků, část zastupitelského klubu ODS cítila, že změny nejsou dostatečné. V té době se navíc komplikovala situace v zastupitelském klubu ODS a Prahou se čím dál silněji nesla zpráva o tom, že magistrátní koalice bude obměněna při schvalování rozpočtu na rok 2012. Když píši "obměněna" nemyslím tím samozřejmě změnu koaličních partnerů, ale personální změny při zachování koalice ČSSD a ODS. V takovéto situaci jsem byl nucen jako správný hospodář a zároveň i první místopředseda pražské ODS jednat. Zahájil jsem proto neformální diskuse s členy TOP 09 v čele se Zdeňkem Tůmou a Tomášem Hudečkem o podmínkách, za kterých by TOP09 byla ochotna podpořit nový rozpočet. Při těchto jednáních došlo k prolomení nedůvěry, které k sobě obě strany měly po neúspěšných námluvách z listopadu 2010. V okamžiku, kdy předseda regionálního sdružení ODS Boris Šťastný nechal prohlasovat překvapivý odchod ODS z koalice s ČSSD, nebylo pro mě osobně složité, mluvit s představiteli TOP09 otevřeně a s důvěrou na obou stranách o nové koalici. Tak se i stalo a nová koalice ODS a TOP09 vznikla velice rychle.
Osobně mi je tato koalice bližší z ideologických a programových důvodů. Přestože mezi ODS a TOP09 nalezneme 1000 a 1 rozdíl, jejich priority jsou v Praze, a nejen v Praze, ale i na celostátní úrovni, v mnoha pohledech totožné. Shodneme se na tom, že pro Prahu je důležitá transparentnost a zodpovědné hospodaření. Shodujeme se i na tom, že musí pokračovat změny, a to nejen personální, ale například i ve společnostech vlastněných městem, které musí začít lépe a transparentněji hospodařit. Shodneme se i na tom, že Praha potřebuje dlouhodobější vizi, která bude vycházet z reálných ekonomických modelů a bude reflektovat i vývoj celostátní ekonomické situace.
Praha je bez jakýchkoliv diskusí nejkrásnější město na světě. Je mi čest zde žít a městu sloužit. I v následujících dnech, měsících a letech se budu snažit o to, aby byla dobře spravována a Pražané se nemuseli stydět za vedení svého města.
Přeji vám do nového roku mnoho, to nejdůležitější – zdraví, rodinného štěstí a pracovních úspěchů.