Po napsání minulého článku Dítě, které krade jsem dostala dopis. Napsal jej člověk, který o sobě píše, že je lékař (nejspíš ano, nemám důvod mu to nevěřit) a mnoha upřímně míněnými slovy mi vysvětlil, že naše dítě má nejspíše poruchu osobnosti a v ústavu by mu bylo lépe.
Začal k nám chodit na zahradu malý špión. Několikrát jsme při návratu domů viděli jenom drobnou postavičku, jak přelízá plot a upaluje, až se jí za patama práší. Potom jsme zjistili, že se nám ze zahrady ztrácí věci. Ze špióna se stal zloděj.
Vybavily se nám vzpomínky.