Zůstává mi rozum stát.
Zatímco podezřelí z kauzy Kuřim volně běhají po svobodě, pěstouni podezřelí z týrání svěřených dětí musí být v poutech odvedeni do cely předběžného zadržení. Právě u nich totiž hrozí vysoké riziko útěku na Seychely.

Titulky v médiích: "Pěstouni vyznamenaní prezidentem jsou ve vazbě pro týrání dětí". Novinářská etika už zrušila presumpci neviny? Co mi to jenom připomíná?

A pár dní nato v MF Dnes článek Pavla Kohouta "Když se dítě stane zbožím". Článek o ziskuchtivosti pěstounů, kteří na potřeby dětí dostávají příspěvek od státu. Oslava ústavní péče v luxusu, který nemají ani internáty.
(Moje kamarádka, vychovatelka v DD, dostává za svou práci plat. A světe, div se, i na potřeby dětí v ústavní péči přispívá stát. A navíc částkou výrazně vyšší než je ta, na kterou má nárok dítě žijící v pěstounské rodině.)

Chvála zachovávání sourozeneckých skupin v ústavní výchově. (Ale přitom děti do 3 let jsou v kojeneckých ústavech, děti se zdravotními handicapy v ústavech sociální péče, děti s výchovnými problémy ve výchovných ústavech, děti se vzdělávacími potížemi v dětských domovech se školou, a to vše bez ohledu na sourozenecké vazby.)

Přirovnávání dětských domovů k obchodnímu domu, kde si zájemci vybírají dítě. (Ve skutečnosti existují poradní sbory, které vyhledávají ze schválených žadatelů vhodné rodiny pro děti.)

Obavy z toho, aby zde nevznikaly dětské farmy (rozuměj pěstounské rodiny), kde budou zanedbané, špinavé, hladové, nešťastné, týrané děti.

Nemůže mě nenapadnout: Proč proboha tohle píše? Co mohlo přimět člověka se zcela jinou profesní orientací k takovému odsuzujícímu článku, navíc plnému nepřesností? Je to opravdu jenom okurkovou sezónou? Nebo článek vznikl "ze známých důvodů" a obě věci spolu souvisí?

Proč zájemci o PP poslouchají, že "děti nejsou", když na druhé straně ředitelé ústavů říkají na kameru, že by rádi dali děti do rodin, ale zájemců o pěstounskou péči ubývá?
Nebo je to metodický pokyn? Je snad útlum dlouhodobé pěstounské péče společenskou zakázkou?

PS: mají pravdu - děti nejsou. Jsou na táborech, nejlépe organizovaných samostatně jen pro ústavní děti, v psychiatrických léčebnách, ozdravovnách. Prostě ideální prázdniny.