Alexandrovci. U nás tak populární hudební těleso, které si spojujeme s velkými čepicemi, legračními balalajkami, hrdinným zpěvem a Kalinkou na závěr. Lidová zábava, duch bratrství, van vodky a balšája slovánskaja dušá.

Alespoň chvíli mít pocit, že patříme k něčemu velkému. Vyprodané stadiony a nedočkavé dotazy fanoušků, kteří nikdy nenavštívili koncert sborové či vážné hudby: Kdy už zase přijedou? Kdy už zase bude - ta show?

Nikdy jsem nepochopil popularitu, kterou si u nás tento sbor získal. Což českému diváku nevadí, že participuje na leštění výkladní skříně ruské armády? Chce se jenom bavit? S neprůstřelným argumentem: "Vždyť toto jsou umělci, ne vojáci", případně "Hudba spojuje svět a buduje mír" či "Toto jsou ti slušní"? Chce, aby ho mrazilo při forte tenorů, a tak alespoň zprostředkovaně zažít ten pocit, který v realističtějších kulisách nyní prožívají na Ukrajině či v Pobaltí? Mražení z toho, že "jich" je hodně a silně řvou? A že nás určitě ochrání, ať o to stojíme, nebo nikoli?

Měli jsme je tady loni a napřesrok budeme mít znova. Jistě se k nim opět přidá nějaká česká ikona normalizační pop-music. Propojíme tak širokou duši rudého bratra s hřejivostí českého srdíčka. Tradičně pozveme nejednoho českého politika levicovějšího smýšlení. A bude zábava.

Brzy přijedou. Budeme jim zase tleskat a vyprodávat lístky? Ovace vestoje za hymnu za Krym (která se po putinovsku jmenuje Slušní lidé)? Ovace vestoje za oslavnou píseň internacionalistům z roku 1968, kterou má sbor armády země, kterou jsme tak ochotně vyprovázeli před více než dvaceti lety zpět domů, zcela jistě v zásobě?

Těšme se. Kdo ví, co nám ještě zazpívají...

Nejnovější hit Alexandrovců oslavující maskované ozbrojence neboli "slušné lidi" při okupaci Krymu: