Podle výsledků analýzy Zeleného kruhu si v hlasování pro ochranu životního prostředí rok od začátku volebního období nejlépe vede TOP 09 následovaná stranou Věci veřejné (http://www.zelenykruh.cz/cz/tiskove-zpravy/top09-vede-zebricek-poslaneckeho-hlasovani-pro-zivotni-prostredi/). Pozitivních věcí se ale zatím schválilo málo – jen zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy a část připravených opatření na ochranu ovzduší. Srovnání s hodnocením za posledních šestnáct let potvrzuje, že se hlasování téměř všech parlamentních stran zhoršuje. Obhájci životního prostředí v parlamentu ubývají, zatímco ti, kdo hlasovali nejhůře, stále zastávají vysoké politické funkce.

TOP žebříček

Pro hodnocení činnosti Poslanecké sněmovny experti Zeleného kruhu pečlivě vybírají pouze taková hlasování, u nichž lze jednoznačně určit prospěšnost či škodlivost pro životní prostředí a pro právo veřejnosti získávat informace a účastnit se rozhodování o svém okolí. U těchto hlasování pak sledují, v kolika procentech poslankyně a poslanci využili možnost hlasovat ve prospěch pozitivních a v neprospěch negativních návrhů. Od loňského června do letošního září bylo zatím zaznamenáno pět takových hlasování.
Jako prospěšné autoři analýzy hodnotí například zvýšení poplatků, které omezují zastavování nejúrodnější zemědělské půdy, či schválení poslanecké novely zákona o ochraně ovzduší, jež přispěje k omezení znečištění ovzduší z průmyslu a dopravy na Ostravsku a v dalších zatížených regionech. Díky poslaneckým pozměňovacím návrhům k jiným vládním normám budou mít výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nárok na kompenzaci v případě vypnutí své elektrárny, které nařídil Energetický regulační úřad. Občané se také budou moci dozvědět, kolik ze svých daní přispívají na platy státních úředníků a funkcionářů. Jako příklad nepříznivého zákona se v hodnocení objevuje schválení zákona rozšiřujícího okruh velkých složitých projektů, o nichž se má paradoxně rozhodovat rychleji a jednodušeji.
Reprezentativnější výsledek přirozeně přinese až shrnutí celého volebního období, jisté trendy ale můžeme odvodit již z dosavadních výsledků. Nejlépe si prozatím vede poslanecký klub TOP 09 a Starostové následován Věcmi veřejnými. Průměrně hlasovali poslanci a poslankyně ODS, nejhůře oba opoziční kluby. Z analýzy hlasování o životním prostředí v minulých volebních obdobích ovšem víme, že vládní strany z hodnocení zpravidla vycházejí o něco lépe.

Takoví jsme byli

Zajímavé výsledky ukazuje také srovnání všech 156 hlasování Poslanecké sněmovny, které Zelený kruh hodnotil v letech 1994–2010. Zdravé prostředí pro život v naší zemi historicky nejlépe hájili poslankyně a poslanci Strany zelených a KDU-ČSL. Výrazně sestupný trend v čase vykazuje ČSSD a KSČM. Stabilně nepříznivý vztah ODS k předkládané legislativě pro ochranu životního prostředí prošel změnou v minulém volebním období, kdy – zřejmě především díky vládní koalici se Stranou zelených – v hodnocení vystoupala téměř k průměrným hodnotám. Tam se setkala s ostatními parlamentními stranami, které naopak klesly na její úroveň. Samozřejmě s výjimkou zelených.
Idealisté to v politice nemají snadné. Poslankyně a poslance z třiceti dlouhodobě nejlépe hlasujících dnes už v hlavním jednacím sále neuvidíte. Ať je to herečka Taťána Fischerová, exministři životního prostředí Libor Ambrozek a Martin Bursík či stávající předseda Strany zelených Ondřej Liška. Při sledování parlamentní debaty mám pocit, že jejich hlas v ní citelně chybí. Naopak třicítka z opačné strany historické tabulky má ve vysoké politice stále své zastoupení. David Šeich je poslancem, Jan Zahradil europoslancem, Martin Kocourek ministrem a Václav Klaus prezidentem.

Ano, pane ministře

Podrobná historická analýza odhalila, že vedle ideové profilace politické strany má na environmentální hlasování členů významný vliv aspirace představitele strany na post ministra životního prostředí a následný výkon této funkce. Toto ministerstvo totiž zpravidla
připravuje příslušné návrhy zákonů. Vlastní strana a koaliční partneři pak vládní návrhy spíše podporují, zatímco opozice má tendenci jim oponovat.
Potvrzuje to vývoj hlasování v KDU-ČSL. Ta vévodila žebříčku ekologických hlasování již v období 1998–2002 a přední pozici potvrdila, když se její nejekologičtější poslanec stal ministrem. Také ČSSD promítla vysoká očekávání do tohoto tématu i jeho stranického nositele Miloše Kužvarta v letech 1996–98. Následně podepsala opoziční smlouvu s ODS a jednobarevnou vládu provázely vnitřní konflikty často právě o životní prostředí. Většina poslanců pak paradoxně hlasovala hůře než předtím.
První výsledky za loňský rok naznačují, že efekt přitakání svému ministrovi může pomoci také ODS. Nejspíš ale málo. Není zrovna obvyklé, aby ministr životního prostředí nebyl u hlasování o návrzích, které se týkají předmětu činnosti jeho resortu. Z pětice významných hlasování o životním prostředí v posledním roce přitom chyběl v poslanecké lavici Tomáš Chalupa čtyřikrát a Pavel Drobil třikrát.

Co nás čeká

Do konce volebního období budou poslanci rozhodovat například o dalších opatřeních na ochranu ovzduší, o zrušení podpory solárním panelům na střechách či vyloučení veřejnosti ze stavebních řízení. Největší dopady by ale mohla přinést nová energetická koncepce. Předběžné návrhy ministerstva průmyslu a obchodu zahrnují zbourání obcí v severních Čechách a mohutné rozšíření povrchové těžby hnědého uhlí, novou těžbu černého uhlí v Chráněné krajinné oblasti Beskydy či výstavbu desítky nových jaderných bloků. Podle mého názoru jde o záměry přinejmenším nerealistické. Všichni dotčení občané sotva dobrovolně odsouhlasí likvidaci svých domovů a krajiny. Výstavba jaderných elektráren je zdlouhavá a drahá (jen Temelín se včetně přípravy stavěl dvacet let a za tři nové jaderné bloky je ČEZ připraven utratit 500 miliard korun). I když vláda zřejmě schválí jinou podobu koncepce, samotný způsob uvažování ministerstva naznačuje, proč se u nás efektivnější a šetrnější technologie prosazují tak obtížně. Výsledek debaty o vládní koncepci tak jistě bude mít vliv na hlasování Poslanecké sněmovny. Uvidíme jaký.

Analýzu poslaneckých hlasování o životním prostředí provádí Zelený kruh, asociace ekologických nestátních neziskových organizací, od roku 1994.

Psáno pro Literární noviny