Z devíti prezidentských kandidátů pouze jediný přímo prosazuje seškrtání práv občanů vyjádřit se ve správních řízeních o velkých projektech v sousedství. Vyplývá to z průzkumu mezi prezidentskými kandidáty, který provedlo Hnutí DUHA, Zelený kruh a Klimatická koalice (1).

Účast veřejnosti ve správních řízeních garantuje platná česká i evropská legislativa. Podle ní mají lidé právo vznést připomínky ke stavbě úložiště jaderného odpadu vedle jejich vesnice či chemičky vedle mateřské školky. Úřady pak zváží, zda některé z podnětů využijí. Veřejná kontrola rozhodování o velkých developerských projektech zvyšuje jeho průhlednost a tím omezuje prostor pro korupci. Jedná se tedy o dost důležitou oblast našich práv. Dotázáni na ni byli i kandidující na prezidentskou funkci.





Podle odpovědí by se kandidující dali rozdělit do tří kategorií: na ty, kteří podporují zachování těchto občanských práv; na ty, kdo je chtějí omezit a na ty, kteří se jasně nevyjádřili.
Podívejme se na kladné reakce. Jiří Dienstbier říká: "chci být prezidentem – moderátorem diskuse mezi občanskou společností a státními úřady. K tomu by měl sloužit i Pražský hrad jako místo dialogu kultury, politiky a angažovaných občanů." Táňa Fischerová uvádí: "Budu vždy podporovat a hájit nejen uchování současných možností účasti veřejnosti ve správních řízeních..." Zuzana Roithová v obdobném duchu tvrdí: "…jednoznačně podporuji občanskou iniciativu při rozhodování o veřejných věcech." Jan Fischer říká: "Nevidím nejmenší důvod tento stav nějak měnit.", a doplňuje, že "Vrátit občanskou společnost zpět do hry je jeden z nejdůležitějších úkolů, který budoucí hlavu státu čeká." Vladimír Franz k tomu dodává: "Upozornil bych na to, kdyby (občanská práva) byla porušována."

Spíše záporně na otázku reagoval Přemysl Sobotka, když uvedl, že "V prvé řadě jsou volení zástupci občanů, kterým dali lidé ve volbách důvěru k tomu, aby ve veřejných věcech reprezentovali jejich zájmy." (To by odpovídalo názoru, že občany s právy máme být pouze u voleb, a nikoliv už v mezidobí.) Pouze Miloš Zeman se ale zřetelně postavil proti účasti občanů ve správních řízeních a říká: "Proto nevidím důvod, proč by se významné stavby měly tímto způsobem zdržovat." (Dodržení lhůt k vyřízení připomínek investora, úřadů i občanských sdružení je ovšem čistě v pravomoci úřadů. Zdržení tedy může způsobit výhradně stát, popřípadě soud, když usvědčí úředníky z porušování zákona.).

Jako ne zcela jasné, ale zároveň korektní a snad spíše vstřícné, lze číst vyjádření Karla Schwarzenberga: "Prezident má v této oblasti omezené pravomoci, je to spíše otázka vlády a parlamentu." Jana Bobošíková na průzkum ani po opakované žádosti nezareagovala.

Téměř všechny kandidátky a kandidáti prezidentské volby tedy podporují zachování či posílení práva běžných občanů vyjádřit se k tomu, co se děje v jejich ulici či za jejich domem. To je po elitářské éře Václava Klause důležitá a pozitivní změna. Václav Klaus totiž vždy zásadně brojil proti všem občanským sdružením - s výjimkou těch, které sám založil – jako např. Centrum pro ekonomiku a politiku. Miloš Zeman mu v tomto pokrytectví zdatně sekunduje - je čestným předsedou „Strany práv občanů“ a přitom chce občanům jejich práva brát. Názory drtivé většiny uchazečů o prezidentský post ale svědčí o tom, že doba přezíravých politických zpátečníků pomalu končí. Šance na slušnější/ho představitele/ku státu je rozhodně větší než malá. Přeji všem šťastnou ruku u voleb.


(1) Plné znění výsledků průzkumu naleznete na http://www.hnutiduha.cz/aktualni-temata/prezidentske-volby