Neplýtvejme
Už jen čtyři roky zbývají do termínu, ve kterém musí každá obec prokázat, že vytřídí více než 60% svého komunálního odpadu. Dnes je to v průměru o třetinu méně. Navíc se občané a živnostníci každý rok zbaví vždy o něco více věcí. Recyklace není zadarmo a odbyt pro druhotné suroviny také není nekonečný. Nejefektivnější cesta k vyššímu třídění tedy zákonitě vede přes omezení plýtvání. Už celý rok k tomu mají obce používat nový důležitý nástroj – odpovědné zadávání zakázek.
Útoky proti občanským právům? Z Hradu snad už ne.
Z devíti prezidentských kandidátů pouze jediný přímo prosazuje seškrtání práv občanů vyjádřit se ve správních řízeních o velkých projektech v sousedství. Vyplývá to z průzkumu mezi prezidentskými kandidáty, který provedlo Hnutí DUHA, Zelený kruh a Klimatická koalice (1).
Řekni, čí ty lahve jsou
Na náměstí stojí obří klec plná plastových lahví a plechovek od nealkoholických nápojů. Názorně demonstruje odpad od průměrné rodiny, která rok konzumovala kupované nealkoholické nápoje namísto toho, aby si je levněji připravila doma. Takový pohled se vám mohl naskytnout na jednom z největších letišť v Jižní Africe, na Times Square v New Yorku i na náměstí Míru v Praze. Své přístroje na domácí přípravu nápojů z kohoutkové vody takto propaguje firma Sodastream. Po jedné z prezentací se ohradila společnost CocaCola a rovnou pohrozila soudem. Mezi obaly posbíranými na skládce jsou totiž také „její“ lahve a firma takové nakládání s vlastním majetkem považuje za nepřípustné. O kuriózní kauze jako první informoval prestižní ekonomický magazín FORBES.
Poučení přichází z Ria
Summit OSN v Riu de Janeiro skončil a opět lze říci, že čeští politici k debatě o vážných globálních problémech, které přímo ohrožují životy a zdraví stamilionů lidí po celém světě, ničím mimořádným nepřispěli. Nečiní tak koneckonců ani v debatě na domácí půdě. To lze dokumentovat i ve třech klíčových tématech konference o udržitelném rozvoji – přechodu od fosilních zdrojů k udržitelné energetice, od vyhazování odpadu k využívání cenných surovin a kvalitě zapojování veřejnosti do rozhodování.
Inovativní přístup k faktům
Jedna z nejznámějších českých agentur zkoumajících veřejné mínění dnes zveřejnila březnový průzkum názorů obyvatel na obnovitelné zdroje energie. Neznámého zadavatele možná výsledky zklamaly, jinak by si přeci nenechal ujít příležitost zveřejnit je už před dnešním poslaneckým hlasováním o tomto tématu. O jejich „správný“ výklad se pokusil ředitel agentury Jan Herzmann v průvodní tiskové zprávě, a učinil tak natolik vynalézavě, až je to i běžnému čtenáři k smíchu.
Pyrrhovy poplatky
Pyrrhovým vítězstvím označujeme něco, co jako vítězství jenom vypadá. Právě takové se podařilo Senátu, když předevčírem rozhodoval o poplatcích za vypouštění škodlivin do ovzduší. Dokonce i senátoři Vícha, Škaloud či Bárek, kteří pro poplatky hlasovali, nepovažují jejich schválenou výši za motivační pro znečišťovatele. Co se v posledním týdnu vlastně stalo?
Prachy z prachu
Mrazivý únor opět provází smog. Na nejhůře postiženém Ostravsku je za něj z velké části odpovědný místní průmysl. Proti soustavnému poškozování zdraví zejména dětí, starších lidí nebo alergiků by přitom pomohlo zvýšení poplatků za vypouštěnou špínu. Poslanci ODS, KSČM či polovina sociálních demokratů ale rozhodli přesně opačně – poplatky rovnou úplně zrušili. Zbývá tak poslední naděje – Senát.
Prach, kácení a korupce nebo raději jinak?
Politici, jakoby se v poslední době nemohli rozhodnout, co vlastně chtějí - plnit sliby lidem, nebo raději vyhovět špinavému průmyslu, těžařům, silničářům či developerům.
Environmentalistův rok
Velmi stručný přehled události spojených s ekologickou politikou a kvalitou životního prostředí v roce 2011, včetně odkazů na internetové zdroje.
Jak poslanci hlasují o životním prostředí
Podle výsledků analýzy Zeleného kruhu si v hlasování pro ochranu životního prostředí rok od začátku volebního období nejlépe vede TOP 09 následovaná stranou Věci veřejné (http://www.zelenykruh.cz/cz/tiskove-zpravy/top09-vede-zebricek-poslaneckeho-hlasovani-pro-zivotni-prostredi/). Pozitivních věcí se ale zatím schválilo málo – jen zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy a část připravených opatření na ochranu ovzduší. Srovnání s hodnocením za posledních šestnáct let potvrzuje, že se hlasování téměř všech parlamentních stran zhoršuje. Obhájci životního prostředí v parlamentu ubývají, zatímco ti, kdo hlasovali nejhůře, stále zastávají vysoké politické funkce.