Už jen čtyři roky zbývají do termínu, ve kterém musí každá obec prokázat, že vytřídí více než 60% svého komunálního odpadu. Dnes je to v průměru o třetinu méně. Navíc se občané a živnostníci každý rok zbaví vždy o něco více věcí. Recyklace není zadarmo a odbyt pro druhotné suroviny také není nekonečný. Nejefektivnější cesta k vyššímu třídění tedy zákonitě vede přes omezení plýtvání. Už celý rok k tomu mají obce používat nový důležitý nástroj – odpovědné zadávání zakázek.

S účinností od 1. 1. 2021 zákon o zadávání veřejných zakázek v § 6, odst. 4 stanoví, že „Zadavatel je při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona.“.

V souladu s novou povinností by úřady měly transparentně deklarovat cíle a pravidla veřejného zadávání a dát svým úředníkům konkrétní návod v podobě příslušné obecní či krajské metodiky. Její součástí má být katalog zadávacích řízení, kde budou tato kritéria uplatňována. Vytvoření správné praxe nějakou dobu trvá, třídící cíle se ale neúprosně blíží. Proto je namístě zejména obcím radit a pomáhat.

Možnosti obcí v oblasti prevence shrnuje Průvodce předcházením vzniku odpadů na komunální úrovni vydaný Ministerstvem životního prostředí a vládní Metodika veřejného nakupování . Užitečné náměty lze najít v Metodice pro systematické rozvíjení činnosti MŽP a dalších spolupracujících státních institucí a institucí veřejné správy v oblasti předcházení vzniku odpadů , bezplatné konzultační semináře nabízí Institut odpovědného veřejného zadávání . Obcím pomáhají také informace Sítě ekologických poraden , Arniky, Hnutí DUHA či Zeleného kruhu . Právě nyní vychází příručka „U nás plýtvat nebudeme, aneb jak snižovat množství komunálního odpadu“ . Vedle souhrnu činností, které by měly odpovědnému zadávání podléhat a přehledu alternativních výrobků, obsahuje také příklady dobré praxe obcí u nás (např. Jičín, Jihlava, Brno) i v zahraničí (Vídeň, Nantes, Barcelona).

Metodika může být velmi konkrétní, neměla by vynechat žádnou z oblastí veřejného zadávání, kde jsou dostupné úspornější alternativy. Jde například o omezování spotřeby stavebního odpadu při stavbách, využití demoličního odpadu, úsporné vytápění a osvětlení budov či využití nepotřebného vybavení kanceláří nabízením k levnému odprodeji nebo zdarma. Velkých úspor surovin, energie i peněz lze dosáhnout také zachytáváním a používáním dešťové vody či zajištěním využití prošlých potravin a jídel. Elektronizace agendy úřadu uspoří hory papíru. Občerstvení na akcích pořádaných městem může být bio a regionálního původu a obejít se bez zbytečných obalů na balenou vodu či miniaturní balení cukru či mléka do kávy. Řada alternativ se dnes používá v kancelářském vybavení či úklidových prostředcích. Označují je certifikáty EŠV (environmentálně šetrný výrobek), FSC (výrobek ze dřeva z udržitelného lesnictví), Fairtrade či Ekoznačka EU.

Rozšíření nabídky alternativ jistě napomůže nový zákon o jednorázových plastech schválený ještě Babišovou vládou. Role veřejné správy ale zůstává zásadní. V České republice se investuje z veřejných peněz zhruba 600 miliard Kč ročně. Velká část jde do infrastrukturních projektů, kde jsou alternativy omezeny především na využívání recyklovaného materiálu v příslušné kvalitě. I tak ale platí, že pouhá část veřejných zakázek přesměrovaná do trvanlivějšího a šetrnějšího zboží může významně rozšířit a zlevnit jeho nabídku na trhu. Pochopili to například v hlavním městě. Od prosince 2020 platí konkrétní pravidla pro šetrný provoz úřadu i akcí, které Praha pořádá či zaštiťuje .

Do omezování plýtvání se přirozeně může zapojit každý. Abyste předešli zbytečnému odpadu, můžete sdílet auta, půjčovat si knihy nebo nářadí, nechat si opravit domácí přístroje , prodávat a nakupovat použité oblečení či jiné výrobky , věnovat někomu zbytné věci , bránit plýtvání jídlem a hromadu dalších věcí.

Po své obci bychom zároveň měli chtít, aby při veřejném zadávání šla sama příkladem, a také aby vytvářela vhodné podmínky pro fungování místních opraven, půjčoven, second handů či bleších trhů, charitativních sbírek či systémů opakovaně použitelných obalů. Omezit plýtvání můžeme jenom společně.