Česko očima navrátilce - parlament
Až do loňského léta jsem nikdy nebyl v českém parlamentu. Viděl jsem zasedat belgický parlament, párkrát jsem si prošel Texaský parlament, očumoval jsem před americkým Kongresem, ale můj vlastní ... A tak v rámci vlastivědných výprav ve svém staronovém domově jsem vyrazil do Senátu.
Zrovna byla ideální příležitost. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednával geovědní téma -návrh zákona o zákazu hydraulického štěpení. Jednání bylo věřejné a překvapilo mě, že se na něj skutečně přišlo podívat nějakých 10-15 lidí. Většinou to byli lidé z Ministerstva životního prostředí, dále pár geologů/geofyziků a také zástupce petice „Stop HF“, která za vznikem návrhu zákona stála.
Již při čtení zákona mě překvapilo, že při všeobecném deklarování potřeby zjednodušit právní řád konzervativní senátoři předložili zákon, který je zcela vytržený z kontextu geologické a hornické legislativy. Místo toho aby zákon sloužil pro nastavení obecných pravidel hry, byl použit pro řešení konkrétního problému normálně řešeného ve správním, případně soudním, řízení. Ačkoliv chápu motivaci předkladatelů zákona, měl jsem pocit, že si svým návrhem nekoncepčně a trošku nepoctivě snaží ulehčit práci.
Dalším nemilým překvapením byla kvalita důvodové zprávy. Obsahovala řadu nepřesností a zjevně vycházela především z laických internetových diskuzí, emotivních videí a výpovědi svědků z YouTube. Nebyl v ní jediný odkaz na zdroje informací. Laické diskuse jsou často dobrým začátkem pro odbornou analýzu problému, ale rozhodně nemohou být hlavním podkladem pro legislativní proces.
Samotné jednání výboru bylo decentní, dobře řízené a kultivované. Zcela odlišné od známého nechutného divadla v poslanecké sněmovně. Několik senátorů a pozvaní zástupci MŽP a MPO mluvili k věci a rozumně. Zároveň ale polovina členů výboru byla během jednání zcela pasívních, jakoby nepřipravených a dělala dojem, že snad projednávaný návrh ani nečetla. Velkým zklamáním pro mne byl výkon zpravodaje, který vpodstatě znovu přečetl důvodovou zprávu návrhu a doporučil návrh podpořit. V jeho vystoupení jsem nezachytil ani náznak vlastní úvahy nebo analýzu argumentů pro a proti návrhu. Chápu, že téma bylo vzdálené jeho zkušenostem, ale proto má k dispozici asistenty a informační servis, kteří mu mohou relevantní informace opatřit. Zřejmě je nevyužil.
Při psaní tohoto článku jsem zjistil, že většina členů výboru pro životní prostředí jsou učitelé a inženýři. Jenom dva mají zkušenost blízkou oblasti životního prostředí a nikdo z nich nemá zkušenost geovědní. Bezradnost většiny členů výboru s tím jasně korespondovala. Je příznačné, že jediný, kdo byl schopen dát téma těžby zemního plynu do širšího kontextu a poukázat na absurditu celého návrhu, byl právě jeden z těch dvou senátorů.
Nemám osobní zkušenost s prací amerického kongresu, ale z odborného tisku vím, že v kongresu jsou geovědci zastoupeni. Dále vím, že mezi poradními orgány kongresu funguje i skupina geovědců, kteří jsou na 1-2 roky uvolněni ze svých pracovišť a zprostředkovávají kongresmanům základní orientaci v projednávaných tématech.
Jak tenhle článek uzavřít? Chtělo by to obohatit demografické složení parlamentu a k převažujícím inženýrům, právníkům, ekonomům, učitelům a lékařům přidat pár geovědců.
Zrovna byla ideální příležitost. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednával geovědní téma -návrh zákona o zákazu hydraulického štěpení. Jednání bylo věřejné a překvapilo mě, že se na něj skutečně přišlo podívat nějakých 10-15 lidí. Většinou to byli lidé z Ministerstva životního prostředí, dále pár geologů/geofyziků a také zástupce petice „Stop HF“, která za vznikem návrhu zákona stála.
Již při čtení zákona mě překvapilo, že při všeobecném deklarování potřeby zjednodušit právní řád konzervativní senátoři předložili zákon, který je zcela vytržený z kontextu geologické a hornické legislativy. Místo toho aby zákon sloužil pro nastavení obecných pravidel hry, byl použit pro řešení konkrétního problému normálně řešeného ve správním, případně soudním, řízení. Ačkoliv chápu motivaci předkladatelů zákona, měl jsem pocit, že si svým návrhem nekoncepčně a trošku nepoctivě snaží ulehčit práci.
Dalším nemilým překvapením byla kvalita důvodové zprávy. Obsahovala řadu nepřesností a zjevně vycházela především z laických internetových diskuzí, emotivních videí a výpovědi svědků z YouTube. Nebyl v ní jediný odkaz na zdroje informací. Laické diskuse jsou často dobrým začátkem pro odbornou analýzu problému, ale rozhodně nemohou být hlavním podkladem pro legislativní proces.
Samotné jednání výboru bylo decentní, dobře řízené a kultivované. Zcela odlišné od známého nechutného divadla v poslanecké sněmovně. Několik senátorů a pozvaní zástupci MŽP a MPO mluvili k věci a rozumně. Zároveň ale polovina členů výboru byla během jednání zcela pasívních, jakoby nepřipravených a dělala dojem, že snad projednávaný návrh ani nečetla. Velkým zklamáním pro mne byl výkon zpravodaje, který vpodstatě znovu přečetl důvodovou zprávu návrhu a doporučil návrh podpořit. V jeho vystoupení jsem nezachytil ani náznak vlastní úvahy nebo analýzu argumentů pro a proti návrhu. Chápu, že téma bylo vzdálené jeho zkušenostem, ale proto má k dispozici asistenty a informační servis, kteří mu mohou relevantní informace opatřit. Zřejmě je nevyužil.
Při psaní tohoto článku jsem zjistil, že většina členů výboru pro životní prostředí jsou učitelé a inženýři. Jenom dva mají zkušenost blízkou oblasti životního prostředí a nikdo z nich nemá zkušenost geovědní. Bezradnost většiny členů výboru s tím jasně korespondovala. Je příznačné, že jediný, kdo byl schopen dát téma těžby zemního plynu do širšího kontextu a poukázat na absurditu celého návrhu, byl právě jeden z těch dvou senátorů.
Nemám osobní zkušenost s prací amerického kongresu, ale z odborného tisku vím, že v kongresu jsou geovědci zastoupeni. Dále vím, že mezi poradními orgány kongresu funguje i skupina geovědců, kteří jsou na 1-2 roky uvolněni ze svých pracovišť a zprostředkovávají kongresmanům základní orientaci v projednávaných tématech.
Jak tenhle článek uzavřít? Chtělo by to obohatit demografické složení parlamentu a k převažujícím inženýrům, právníkům, ekonomům, učitelům a lékařům přidat pár geovědců.