Bludy o očkování proti chřipce nebo srážka s realitou?
Nežádoucí účinky očkování proti chřipce jsou mnohem rozsáhlejší a četnější, než se tvrdí. Zhruba 20 % lidí po očkování onemocní.
Nedávno jsem na webu VZP narazil na článek
“Průzkum VZP: Bludům o očkování proti chřipce přestávají lidé věřit”. [1]
Článek shrnuje výsledky průzkumu na 3 268 respondentech, kteří odpovídali na pět otázek mapujících jejich názor na očkování proti chřipce. Nadpis článku mě zaujal proto, že právě osobní zkušenost s očkováním proti chřipce pro mne znamenala začátek hlubšího přezkoumávání oficiálních tvrzení a vedla k výraznému přehodnocení mé původně 100 % důvěry v očkování.
Osobní zkušenost
Někdy před deseti lety (tehdy ještě ve Spojených Státech) jsem se nechal přesvědčit mediální kampaní za očkování proti chřipce a využil jsem nabídku od tehdejšího zaměstnavatele. 5-6 dní po očkování jsem onemocněl infekcí horních cest dýchacích, který mě na týden vyřadil z provozu plus ještě týden rekonvalescence. Podobným onemocněním podléhám párkrát do roka, a tak mě nenapadlo hledat spojitost s očkováním.
Jenže za rok jsem se nechal oočkovat a za 5-6 dní… týden mimo provoz plus týden rekonvalescence. Tehdy mě zarazilo to přesně stejné načasování. Nicméně za rok jsem se s důvěrou nechal potřetí oočkovat a za 5-6 dní… . Tehdy jsem si řekl, že to přesně stejné načasování nemůže být náhoda a že mi omezení hypotetického rizika chřipky (kterou jsem neměl asi 25 let) nestojí za jistotu každoroční 14-ti denní mizérie.
V průběhu uplynulých let jsem svoji zkušenost neformálně sdílel s několika desítkami známých. Pár z nich mi řeklo, že měli podobnou zkušenost a také se proto přestali očkovat. Uvážím-li počet oslovených známých, z nich podíl očkovaných a z nich počet lidí s uvedenými symptomy, vychází mi, že výskyt těchto nežádoucích účinků je řádově první desítky procent.
Průzkum VZP
Při pročítání článku VZP mě zaujal “Mýtus č. 2 - Očkování jsem odstonal, určitě mne nakazila vakcína. Věříte, že očkováním se může člověk chřipkou nakazit?”
Proč mě zaujal? Zaprvé proto, že vlastně obsahuje tři výroky, každý znamenající něco jiného. Pokud byla takto otázka definována v průzkumu, pak si myslím, že většina lidí odpovídala na otázku zda očkování odstonali, ne zda dostali chřipku. Za druhé proto, že 19 % respondentů odpovědělo ANO (33 % neví, 48 % ne), tj. podobně jako v mojí hrubé statistice.
A jak na tyto výsledky reagovali autoři článku? Tak, že si odpověděli na něco jiného, než na co nejspíš odpovídali jejich respondenti.
“Fakt: Očkovací látky používané v Česku jsou neživé a nikoho nakazit nemohou. Pokud člověk po očkování onemocní, měl už nejspíš chřipkový virus v sobě a ten se projevil až po pár dnech.”
A dále zopakovali mantru o zanedbatelných nežádoucích účincích.
“Fakt: Někdo může po očkování pociťovat bolest hlavy, svalů nebo únavu, nicméně nesrovnatelně menší než při chřipce.”
Žádná hlubší úvaha o smyslu nasbíraných dat. Jen prvoplánové vysmívání se respondentům, kteří deklarovali zkušenost odlišnou od oficiálních představ. Takový způsob zacházení s daty spíše připomíná náboženství než vědu.
Praktický dopad
Co uvedená čísla prakticky znamenají? Uvážím-li cca 70 % účinnost očkování (může být i výrazně nižší) a 20 % nemocnost způsobenou očkováním v podobě, jak jsem ji zažil já, vychází mi, že kdyby se celá česká populace očkovala, způsobí očkování pracovní časové ztráty řádově srovnatelné (nebo vyšší) s těmi, kterým zabránilo. Očkování zřejmě má smysl pro vybranou skupinu dlouhodobě nemocných jedinců, ale ne pro významnou část populace.
Úmrtnost spojená s chřipkou
Zvláštně působí i tvrzení VZP o úmrtnosti na komplikace spojené s chřipkou:
“Na chřipku a komplikace, které způsobí chronicky nemocným pacientům, zemřou v České republice každý rok zhruba dva tisíce lidí.” (2)
Ale o tom příště...
Odkazy:
[1] https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/pruzkum-vzp-bludum-o-ockovani-proti-chripce-prestavaji-lide-verit
[2] https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/vzp-nabizi-vsem-ockovani-proti-chripce-zdarma
Nedávno jsem na webu VZP narazil na článek
“Průzkum VZP: Bludům o očkování proti chřipce přestávají lidé věřit”. [1]
Článek shrnuje výsledky průzkumu na 3 268 respondentech, kteří odpovídali na pět otázek mapujících jejich názor na očkování proti chřipce. Nadpis článku mě zaujal proto, že právě osobní zkušenost s očkováním proti chřipce pro mne znamenala začátek hlubšího přezkoumávání oficiálních tvrzení a vedla k výraznému přehodnocení mé původně 100 % důvěry v očkování.
Osobní zkušenost
Někdy před deseti lety (tehdy ještě ve Spojených Státech) jsem se nechal přesvědčit mediální kampaní za očkování proti chřipce a využil jsem nabídku od tehdejšího zaměstnavatele. 5-6 dní po očkování jsem onemocněl infekcí horních cest dýchacích, který mě na týden vyřadil z provozu plus ještě týden rekonvalescence. Podobným onemocněním podléhám párkrát do roka, a tak mě nenapadlo hledat spojitost s očkováním.
Jenže za rok jsem se nechal oočkovat a za 5-6 dní… týden mimo provoz plus týden rekonvalescence. Tehdy mě zarazilo to přesně stejné načasování. Nicméně za rok jsem se s důvěrou nechal potřetí oočkovat a za 5-6 dní… . Tehdy jsem si řekl, že to přesně stejné načasování nemůže být náhoda a že mi omezení hypotetického rizika chřipky (kterou jsem neměl asi 25 let) nestojí za jistotu každoroční 14-ti denní mizérie.
V průběhu uplynulých let jsem svoji zkušenost neformálně sdílel s několika desítkami známých. Pár z nich mi řeklo, že měli podobnou zkušenost a také se proto přestali očkovat. Uvážím-li počet oslovených známých, z nich podíl očkovaných a z nich počet lidí s uvedenými symptomy, vychází mi, že výskyt těchto nežádoucích účinků je řádově první desítky procent.
Průzkum VZP
Při pročítání článku VZP mě zaujal “Mýtus č. 2 - Očkování jsem odstonal, určitě mne nakazila vakcína. Věříte, že očkováním se může člověk chřipkou nakazit?”
Proč mě zaujal? Zaprvé proto, že vlastně obsahuje tři výroky, každý znamenající něco jiného. Pokud byla takto otázka definována v průzkumu, pak si myslím, že většina lidí odpovídala na otázku zda očkování odstonali, ne zda dostali chřipku. Za druhé proto, že 19 % respondentů odpovědělo ANO (33 % neví, 48 % ne), tj. podobně jako v mojí hrubé statistice.
A jak na tyto výsledky reagovali autoři článku? Tak, že si odpověděli na něco jiného, než na co nejspíš odpovídali jejich respondenti.
“Fakt: Očkovací látky používané v Česku jsou neživé a nikoho nakazit nemohou. Pokud člověk po očkování onemocní, měl už nejspíš chřipkový virus v sobě a ten se projevil až po pár dnech.”
A dále zopakovali mantru o zanedbatelných nežádoucích účincích.
“Fakt: Někdo může po očkování pociťovat bolest hlavy, svalů nebo únavu, nicméně nesrovnatelně menší než při chřipce.”
Žádná hlubší úvaha o smyslu nasbíraných dat. Jen prvoplánové vysmívání se respondentům, kteří deklarovali zkušenost odlišnou od oficiálních představ. Takový způsob zacházení s daty spíše připomíná náboženství než vědu.
Praktický dopad
Co uvedená čísla prakticky znamenají? Uvážím-li cca 70 % účinnost očkování (může být i výrazně nižší) a 20 % nemocnost způsobenou očkováním v podobě, jak jsem ji zažil já, vychází mi, že kdyby se celá česká populace očkovala, způsobí očkování pracovní časové ztráty řádově srovnatelné (nebo vyšší) s těmi, kterým zabránilo. Očkování zřejmě má smysl pro vybranou skupinu dlouhodobě nemocných jedinců, ale ne pro významnou část populace.
Úmrtnost spojená s chřipkou
Zvláštně působí i tvrzení VZP o úmrtnosti na komplikace spojené s chřipkou:
“Na chřipku a komplikace, které způsobí chronicky nemocným pacientům, zemřou v České republice každý rok zhruba dva tisíce lidí.” (2)
Ale o tom příště...
Odkazy:
[1] https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/pruzkum-vzp-bludum-o-ockovani-proti-chripce-prestavaji-lide-verit
[2] https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/vzp-nabizi-vsem-ockovani-proti-chripce-zdarma