Sjednocení výše mezd mezi muži a ženami považuji za stejně důležité jako současné zvyšování všech mezd v národním hospodářství. Základním nástrojem vlády je v tomto případě zvyšování minimální mzdy spolu se zvyšováním mezd zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů.

Minulou středu se v Praze konala konference Férové platy, férové penze. Jsem rád, že jsem tam mohl vystoupit. A jsem rád, že jsou prostředí na pomezí politiky a aktivismu, která si berou za svůj cíl prosadit rovnost mezi lidmi. V tomto konkrétním případě šlo o srovnání výše mezd mezi muži a ženami a dopad rozdílných mezd na budoucí výši důchodů.

Sociální demokracie má snižování rozdílů ve společnosti jako svůj cíl v českém prostředí už téměř sto čtyřicet let. Byla to sociální demokracie, která prosazovala osmihodinovou pracovní dobu. A ukázalo se, že to jde, i když oponenti tehdy říkali, že bez dvanácti nebo čtrnácti hodin v práci se hospodářství zhroutí.

Prosadili jsme veřejné pojištění pro všechny, aby v případě nemoci nebo stáří, měli zajištěnu podporu nezávislou na výši svých úspor nebo solidaritě rodiny.

Prosadili jsme všeobecné volební právo nejprve pro muže a po první světové válce i pro ženy. Během statisícových demonstrací za všeobecné volební právo začátkem dvacátého století přinášela sociální demokracie za rovnost a právo na stejný hlas bez ohledu na sociální původ nebo aktuální velikost majetku i oběti na životech.

Od společenského hnutí, které jsem zmínil, uplynulo sto let. Dnes jsme si mnohem více než v projevech na náměstích zvykli pracovat úředním jazykem. Jako vláda jsme se takto zavázali prosazovat, aby minimální mzda na konci našeho volebního období, tedy asi za rok a půl, činila čtyřicet procent mzdy průměrné.

Podle dat Českého statistického úřadu bude průměrná hrubá mzda za celý rok 2015 činit 26 467 korun. Minimální mzda by se tak měla rovnat 10 587 korun. Nyní se rovná 9 900 korun, od ledna příštího roku ji chceme jako vláda zvýšit na 11 000 korun. I když ani to v té době nejspíš nebude stačit na oněch čtyřicet procent, protože průměrná mzda bude za letošní rok opět vyšší a jako vláda budeme mzdy i nadále zvyšovat.

Pokud jde o rozdíly v příjmech mezi muži a ženami, tak podle Českého statistického úřadu berou ženy v ČR za stejnou práci v průměru o 21,6 % méně než muži. Příčinou je to, jak jsme si historicky zvykli vnímat roli muže a ženy ve společnosti. Příčinou jistě je, že neumíme nastavit pravidla třeba pro rodičovskou dovolenou tak, aby nezpomalovala profesní a kariérní růst žen, nebo že jsme doposud nedokázali zajistit místa pro všechny děti v mateřských školkách a dalších předškolních zařízeních.

Průměrná výše starobního důchodu v ČR činila v lednu 2014 u mužů 12 258 Kč, zatímco u žen to bylo 10 046 Kč. Ženy seniorky navíc pobírají méně peněz po mnohem delší dobu než muži senioři, neboť se průměrně dožívají vyššího věku. Ve skupině s měsíčním důchodem, kde důchod činí 14–15 000 korun je podíl žen pouze 13,8 %.

Dle současných statistických údajů Evropské komise činí průměrný rozdíl v penzích žen a mužů v EU 38,5 %, a je tedy výrazně vyšší než rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů (16,5 %). V ČR jsou ženy ve věkové skupině nad pětašedesát let ohroženy chudobou třikrát více než muži.

Za tlak na zvyšování mezd chci pochválit odbory i jejich kampaň Konec levné práce. A jistě by bylo na místě, kdyby existovala i nějaká kampaň nazvaná jako Konec levnější práce – té, kterou odvádějí ženy, té, kterou odvádějí zaměstnanci, kteří na částečný úvazek pracují třeba i za dva celé.

Z vlády samozřejmě nejde nařídit, aby se od zítra rozdíly v příjmech mezi muži a ženami srovnaly. Ony principiálně existovat nemají a je i na odborech, i na aktivitě pracujících i na práci inspektorátů práce, aby je potíraly všude tam, kde se o nich dovědí.

Coby ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu mám odpovědnost i za téma rovnosti žen a mužů. Na podporu této rovnosti jsme s kolegy a kolegyněmi připravili dokument, který v návaznosti na vládní strategii rovnosti žen a mužů navrhuje řadu různých opatření pro firmy, státní správu i politiku, a budeme ho brzy předkládat vládě k projednání.

Cílem je – stručně řečeno – zviditelnit ženy ve veřejném prostoru. Ve sportu jako vzor, ve firmách nebo politických stranách jako výkonné postavy, které pak třeba i vlastní účastí na výběrových řízeních postupně promění početní zastoupení žen a mužů, kteří se podílejí na řízení různých firem.

Když se to podaří a ženy budou zastávat ve větším počtu vyšší pozice, tedy pozice s vyššími příjmy, pak se postupně narovná i poměr mezi průměrnými příjmy a průměrnými důchody mezi muži a ženami. Druhý úkol, zvyšovat všechny mzdy, máme v patrnosti v sociální demokracii už nyní.