Po rozpuštění sněmovny jsme svědky začínající volební kampaně. Jsem přesvědčen, že prosazování politiky není prodejem čisticího prostředku, ale měla by splňovat i určitá morální kritéria.
Rád bych v dnešní den připomenul kanonizaci svaté Zdislavy, kterou bychom měli chápat jako ochránkyni manželství a rodiny. Myslím, že v době krátce po rozpadu východního bloku nikdo netušil, jak významnou roli by tahle světice mohla hrát v moderní společnosti.
Setkání mládeže v Rio de Janeiru už skončilo a poutníci se pomalu vracejí do svých domovů. Přesto bych se ještě jednou rád za cestou do Brazílie ohlédl, a upozornil na některé zajímavosti, které jsem v Brazílii vypátral, nebo zažil.
Jak se říká, že Češi by se mohli učit pohostinnosti a přátelskému chování od Moravanů, tak Moravané by se mohli společně s Čechy učit přátelskosti v Brazílii. Tato největší jihoamerická země je také územím, kde se tři čtvrtiny národa hlásí ke katolictví a dalších dvacet procent k ostatním křesťanským církvím.
Dnešní doba se mi jeví jako neúprosně rychlá, zaměřená na okamžitý, skoro až instantní prožitek. Pro církev představuje současná doba velkou výzvu: naučit se hovořit jazykem současnosti. Když hovořím o jazyku současnosti, nemám na mysli pouhou literární práci na překladu Bible, abychom jejímu nelehkému jazyku snáze porozuměli. Daleko větší výzvu pro nás představuje přenesení obsahu biblických slov do dnešní doby, asi tak, jako kdysi dokázali alexandrijští vzdělanci propojit pro ně zastaralou kosmologii židovského Starého zákona s antickými poznatky o hmotě, tvaru a čtyřech ctnostech. Jenže jak začít, navíc z nesnadné pozice pražského arcibiskupa?