Václav Klaus se vysmívá dětem stejnopohlavních párů

Bývalý prezident Václav Klaus zveřejnil na svém webu (www.klaus.cz) karikaturu, znázorňující dva stejnopohlavní páry s dětmi. Holčička se ptá dvou mužů: „Který z vás je moje maminka?“ a chlapeček zase dvou žen „Která z vás je můj tatínek?“


Karikatura, kterou Václav Klaus zveřejnil na svých stránkách.
Zdroj: www.klaus.cz

Každá karikatura je ironie, každá ironie je skrytá agrese, ale když už si v ní někdo libuje, měl by vynechat alespoň děti. Klaus dnes zesměšňuje a pranýřuje děti asi tak batolecího věku za to, že je vychovává někdo, kdo se exprezidentovi z nějakých zasutých osobních důvodů nelíbí.

Stačí se porozhlédnout kolem a uvidíme, že to nemusí být nutně pár biologický otec a biologická matka, který postaví dítě na vlastní nohy. Nestačí dítě zplodit – je nutné dítě vychovat. Výchova je zpravidla zdárná, pokud dítě vyrůstá v láskyplném prostředí – ať už o něj pečují rodiče (vlastní či nevlastní), prarodiče, někdy i starší sourozenci či dobří pěstouni. Je vědecky prokázáno a potvrzeno životem, že toto platí i pro stejnopohlavní páry. Skutečná rodičovská láska nemá nic společného se sexuální orientací. Stejnopohlavní páry už dávno ukázaly, že umějí vychovávat děti stejně dobře jako různopohlavní (dle některých amerických studií dokonce lépe) a děti tím neutrpí žádnou ujmu. Dokonce rozeznají, co znamená otec a co matka – nevyrůstají v lese, ale mezi lidmi, v širší společnosti.

Jenom v Česku vychovává děti přes tisíc stejnopohlavních párů, především lesbických, kde dítě se narodilo po umělém oplodnění, nebo pochází z předcházejícího heterosexuálního vztahu a po rozvodu rodičů zůstává s matkou. Výjimkou nejsou ani gayové, vychovávající dítě jednoho z nich. Je v zájmu nás všech, aby podobné páry výchovu svých dětí dobře zvládaly i nadále. Proto poslanecká novela zákona o registrovaném partnerství má umožnit partnerovi či partnerce osvojit si dítě svého protějšku, které s ním vychovává. Exprezidentova karikatura má za cíl tento rodičovský úkol zpochybnit a ztížit.

Útok na rodiče mi tolik nevadí, rodičovský pud a láska k dítěti jsou silnější než pomluvy a výsměch byť i z těch nejvyšších míst. Ony dvě maminky či dva tatínkové se svého rodičovského poslání jen tak nevzdají. Nebo by Václav Klaus ty děti nejraději viděl v dětském domově, kde děti vychovávají samé „tety“ a mužů-vychovatelů je tam jako šafránu? Možná by Klausovu karikaturu zasloužil i tento genderově nevyvážený model ústavní výchovy.

Skutečně mi vadí Klausův útok na ty nejslabší – na děti z těchto rodin. Václav Klaus kdysi prohlásil ještě z Hradu, že práva dětí jsou zrůdnost, proti které prý bude bojovat "co mu ještě síly dají". Zřejmě plní svůj slib. Inkvizitorsky se vlamuje do intimity domovů stejnopohlavních párů s dětmi a vypaluje neviditelné, ale mocné a jedovaté stigma.

Žádné dítě si rodiče nevybírá, nevybírá si rodinu ani prostředí, do kterého se narodí. Ale dítě vítané a vychovávané s láskou je šťastné. Nezavrhujme stejnopohlavní rodičovství už kvůli dětem, které v těchto rodinách vyrůstají. Stejně jako nezpochybňujeme výchovu prarodiči, osamělým otcem či matkou samoživitelkou. Ten, kdo řádně vychoval dítě, si zaslouží úctu. Chraňme nikoliv část, ale všechny děti v této republice před výsměchem a nenávistí.