Čí zájmy hájí český prezident?

Stabilizace společnosti podle Zemana

Miloš Zeman během návštěvy Kazachstánu chválil hospodářský zázrak a obdivoval stabilitu kazašské společnosti. Když mluvil o společenské stabilitě, vysloveně požádal české novináře, aby nebyl interpretován jako v Číně. Nejsem novinář, zákaz se mě netýká, proto interpretovat zkusím. Stabilizovaná společnost je ta, jejíž lid se během státních svátků neshromáždí s červenými kartami, neskanduje „Demisi!“ a další hanlivé požadavky na adresu svého prezidenta, nepíská, když on mluví, nehází na něj vajíčka, rajčata ani jiné předměty, a pokud se něco takového stane, v televizi to nikdo neuvidí a noviny o tom nenapíší. Ty dotyční prostě zmizí, jako kdyby ani neexistovali.

Z tohoto hlediska jsou tři asijské země (Čína, Kazachstán a Tádžikistán), které již Zeman navštívil, bezesporu dobře stabilizované společnosti. Ještě lépe je stabilizována Severní Korea, ale ta je jako vzor naprosto nedostižná. Zeman doufá ve světlo z Východu; z asijské perspektivy by Česko rozhodně potřebovalo trochu „stabilizovat“, hlavně tu pražskou lumpenkavárnu, studenty, novináře, obyvatelé velkých měst… Seznam nestabilizovaných je tak dlouhý, že se Miloši Zemanovi vůbec nedivím, že se v kazašské Astaně trochu politoval - jako svůj mezi svými. Při slavnostním přípitku na česko-kazašské vztahy si posteskl na rizikovost profese prezidenta, že „se pohybuje mezi pyrotechnikem a kaskadérem.“ Ano, Zemanova zahraniční politika se opravdu svými efekty a výsledky podobá cirkusu s ohňostrojem. A proto doufám, že prezidenta doprovází zkušený hasičský sbor. Miloš Zeman si skutečně rád hraje s ohněm.

Ruský Trojský kůň v Evropě

Zemanovy spanilé jízdy po asijských státech mají demonstrovat novou "pragmatickou" tvář české zahraniční politiky, s dominující ekonomickou diplomacií, bez Havlova lidskoprávního akcentu, který údajně obchodům škodí. Obchody to ale nekončí. Pokud Václav Havel podporoval všude ve světě lidská práva, Miloš Zeman všude ve světě podporuje ruské zájmy. V období, kdy Ukrajina brání vlastní svrchovanost a nezávislost proti daleko silnějšímu agresorovi, Zeman jde ještě dál než dnes Putin a doporučuje Ukrajině místo usilovaní o vstup do NATO rovnou předat svůj osud do ruských rukou cestou finlandizace, tedy přenechání rozhodování o vlastní zahraniční politice svému mocnějšímu sousedovi.

Rusko potřebuje maximálně rozbíjet západní a evropskou jednotu v postojích vůči ukrajinskému konfliktu, zpochybňovat protiruské sankce, „odlupovat“ od EU jednotlivé státy na východě, zejména bývalé členy Varšavské smlouvy a získávat je do zóny svého vlivu. Zeman tomu vydatně napomáhá. Zneužívá svoji pozici hlavy evropského státu k rozšíření ruského mocenského vlivu na západ.

Prezident - sjednotitel

Skutečně husarským kouskem českého prezidenta byla pomoc Rusku i na východní frontě. Společné česko-kazašské prohlášení odsuzující sankce proti Rusku utužilo přátelství mezi Ruskem a Kazachstánem po nedávné roztržce na nejvyšší úrovni, kdy Putin zpochybnil historické kořeny kazašské státnosti. Tehdy rozlícený Nazarbajev pohrozil, že může vzít zpět svůj příslib vstoupit do Euroasijské hospodářské unie v čele s Ruskem, kam má patřit ještě Bělorusko a do budoucna i další státy, včetně „velkých ryb“ jako Turecko nebo Indie. Tento projekt hospodářské protiváhy Evropské unii je dnes Putinovým nejmilejším dítětem a symbolem obnovení imperiální velikosti Ruska. Měla tam být i Ukrajina, ale právě rozhodnutí Ukrajinců vydat se na cestu západním směrem do Evropské unie podnítilo ruskou agresi vůči této zemi.

Po emotivním Nazarbajevově prohlášení, že Kazachstán považuje svoji nezávislost za nejdražší věc na světě, nikdy se nikomu nepodvolí a udělá vše pro to, aby své hranice zabezpečil proti jakémukoli nepříteli, leckdo v Kazachstánu doufal, že z ohlášeného sňatku s Ruskem sejde. A hle! Po odsouzení sankcí proti Rusku českým i kazašským prezidentem v Astaně zatelefonoval Putin ještě týž den Nazarbajevovi a oba státnici se domlouvali na rozjezdu Euroasijské unie, připadajícím na začátek příštího roku. A pak někdo říká, že Zeman rozděluje. Někoho naopak sjednocuje. Český prezident rozděluje lid jenom doma a s oblibou hází vidle do Evropské unie. Jinak v zahraničí je to prezident–sjednotitel. V Kazachstánu právě přiložil ruku k dílu opětovného sjednocení postsovětského ekonomického a mocenského prostoru. Zcela jistě to koná v nejvyšším zájmu. Ale čí ten zájem je?