Dnešní cesta romské hrdosti prochází skrze Lety
Roma Pride 2015 žádá zbourání vepřína v Letech a pietní upomínku v Bartolomějské
Ve třinácti evropských městech proběhly průvody hrdosti Roma Pride se společným poselstvím – Důstojnost pro Lety! Poté, co Česko pobouřilo svět odmítáním kvót pro uprchlíky, zase se ocitá v centru pozornosti celé Evropy. Více než sedm desítek europoslanců, členů národních parlamentů a aktivistů z 22 evropských zemí podpořilo výzvu k odstranění velkovýkrmny vepřů v Letech u Písku z míst, kde za druhé světové války stál koncentrační romský tábor. Tímto táborem smrti prošlo mezi roky 1942 a 1943 přes 1300 Romů. Více než 300 mužů, žen a dětí tam zahynulo. Další stovky odtud odjely transportem do Osvětimi.
Obětem holocaustu patří pieta – bez ohledu na to, jestli zemřeli v plynových komorách či byli pomalu usmrceni hladem a nelidskými podmínkami, v kterých se šířily nemoci. Dle částečně zachovalé evidence zahynulo přímo v cikánských táborech smrti celkem 3 178 československých občanů romského původu: v cikánském táboře Lety - 326, v cikánském táboře Hodonín u Kunštátu - 207 a v cikánském táboře Auschwitz-Birkenau - 2 645 lidí. Protektorátní Romové umírali i v dalších táborech - v Auschwitz I a III, Buchenwald, Ravensbrück a Bergen-Belzen.
Areál tábora v Hodoníně u Kunštátu na Moravě donedávna sloužil jako soukromé rekreační zařízení. V téměř nezměněné podobě využívali rekreanti původní dřevěné budovy. V roce 2008 vykoupil areál bývalého tábora stát přímo od majitele objektu. V roce 2008 vykoupil areál bývalého tábora stát přímo od majitele objektu. V lokalitě nyní probíhá výstavba Památníku Hodonín, který má připomenout romský holocaust v českých zemích za 2. světové války. Bohužel, státu se stále nedaří vykoupit areál tábora v Letech u Písku, který patří zemědělské akciové společnosti AGPI. Společnost provozuje na území bývalého koncentračního tábora velkokapacitní vepřín Lety.
Účastnící průvodu Roma Pride v Praze umístili na policejní budovu v pražské Bartolomějské ulici 14 tabulku, připomínající památku obětí tábora v Letech u Písku. Právě zde sídlilo ředitelství české protektorátní kriminální policie, která řídila akci likvidace Romů. Pod dohledem německé kriminální policie a tzv. „Říšského ustředí pro potírání cikánstva“ zajistila policie z Prahy a Brna odvlečení 6500 Romů z Protektorátu Čechy a Morava do koncentračních táborů. Po válce se do vlasti vrátilo pouze 583 českých a moravských Romů. Nacistický teror přežila v českých zemích jen asi desetina z původního romského obyvatelstva.
Neblahé dědictví dvou totalit
Tabulka na policejní budově v Bartolomějské ulici je provizorní, protože pro trvalé umístění této pietní upomínky bude třeba získat dvojí povolení českých úřadů, jednak Policie České republiky, která je majitelem budovy, a dále Národního památkového ústavu, protože jde o dům památkově chráněný. Památkáři tvrdí, že Praha už je „přecedulkována“. Navíc v této budově trpěly také stovky jiných československých občanů, zejména od roku 1948, kdy se stala sídlem Státní bezpečnosti a byla vybavena celami předběžného zadržení. Na budově v Bartolomějské ulici žádné historické pamětní desky zatím nejsou. Určitě by si je zasloužila, s přesným počtem osob, které v té budově trpěly během obou totalitních režimů.
Obě totality zmínil i Václav Havel při odhalování pomníku v Letech u Písku v roce 1995: „Nacistický totalitní systém Romy téměř vyvraždil. Totalitní komunistický režim se postaral, aby památka obětí Romů byla zapomenuta: místo tragédie v Letech bylo dokonce překryto vepřínem.“ Je nutno dodat, že vepřín v Letech byl v dobách rychlé a masivní privatizace za první Klausovy vlády v roce 1994 prodán českým státem za několik milionů korun soukromé společnosti. Tímto odprodejem porušila Česká republika mezinárodní smlouvu o kulturním dědictví OBSE, v kterém se zavázala k zachování a ochraně památníků a vzpomínkových, především vyhlazovacích táborů a vytvořila problém celoevropského významu, který stále nemá řešení.
Odstranění vepřína slibují čeští politici více než 20 let, ale je stále v nedohlednu. Nynější vláda Bohuslava Sobotky slibuje ve své Strategii romské integrace ukončit provoz velkovýkrmny prasat v Letech u Písku do konce roku 2018. Premiér Sobotka se už nechal slyšet, že ani jeho kabinet nebude mít dostatek peněz, potřebný pro přemístění vepřína.
„Nezničitelný prasečák" v Letech u Písku se stává nelichotivým symbolem vztahu celé české společnosti k Romům a neschopnosti politických elit vypořádat se s temným dědictvím totalitní minulosti a romského holocaustu v českých zemích za druhé světové války. A právě proto je tak důležité slovo Nabisteraha – Nezapomeneme, stojící na tabulce, kterou účastnici Roma Pride 2015 umístili na policejní budovu v Bartolomějské.
Ve třinácti evropských městech proběhly průvody hrdosti Roma Pride se společným poselstvím – Důstojnost pro Lety! Poté, co Česko pobouřilo svět odmítáním kvót pro uprchlíky, zase se ocitá v centru pozornosti celé Evropy. Více než sedm desítek europoslanců, členů národních parlamentů a aktivistů z 22 evropských zemí podpořilo výzvu k odstranění velkovýkrmny vepřů v Letech u Písku z míst, kde za druhé světové války stál koncentrační romský tábor. Tímto táborem smrti prošlo mezi roky 1942 a 1943 přes 1300 Romů. Více než 300 mužů, žen a dětí tam zahynulo. Další stovky odtud odjely transportem do Osvětimi.
Obětem holocaustu patří pieta – bez ohledu na to, jestli zemřeli v plynových komorách či byli pomalu usmrceni hladem a nelidskými podmínkami, v kterých se šířily nemoci. Dle částečně zachovalé evidence zahynulo přímo v cikánských táborech smrti celkem 3 178 československých občanů romského původu: v cikánském táboře Lety - 326, v cikánském táboře Hodonín u Kunštátu - 207 a v cikánském táboře Auschwitz-Birkenau - 2 645 lidí. Protektorátní Romové umírali i v dalších táborech - v Auschwitz I a III, Buchenwald, Ravensbrück a Bergen-Belzen.
Areál tábora v Hodoníně u Kunštátu na Moravě donedávna sloužil jako soukromé rekreační zařízení. V téměř nezměněné podobě využívali rekreanti původní dřevěné budovy. V roce 2008 vykoupil areál bývalého tábora stát přímo od majitele objektu. V roce 2008 vykoupil areál bývalého tábora stát přímo od majitele objektu. V lokalitě nyní probíhá výstavba Památníku Hodonín, který má připomenout romský holocaust v českých zemích za 2. světové války. Bohužel, státu se stále nedaří vykoupit areál tábora v Letech u Písku, který patří zemědělské akciové společnosti AGPI. Společnost provozuje na území bývalého koncentračního tábora velkokapacitní vepřín Lety.
Účastnící průvodu Roma Pride v Praze umístili na policejní budovu v pražské Bartolomějské ulici 14 tabulku, připomínající památku obětí tábora v Letech u Písku. Právě zde sídlilo ředitelství české protektorátní kriminální policie, která řídila akci likvidace Romů. Pod dohledem německé kriminální policie a tzv. „Říšského ustředí pro potírání cikánstva“ zajistila policie z Prahy a Brna odvlečení 6500 Romů z Protektorátu Čechy a Morava do koncentračních táborů. Po válce se do vlasti vrátilo pouze 583 českých a moravských Romů. Nacistický teror přežila v českých zemích jen asi desetina z původního romského obyvatelstva.
Neblahé dědictví dvou totalit
Tabulka na policejní budově v Bartolomějské ulici je provizorní, protože pro trvalé umístění této pietní upomínky bude třeba získat dvojí povolení českých úřadů, jednak Policie České republiky, která je majitelem budovy, a dále Národního památkového ústavu, protože jde o dům památkově chráněný. Památkáři tvrdí, že Praha už je „přecedulkována“. Navíc v této budově trpěly také stovky jiných československých občanů, zejména od roku 1948, kdy se stala sídlem Státní bezpečnosti a byla vybavena celami předběžného zadržení. Na budově v Bartolomějské ulici žádné historické pamětní desky zatím nejsou. Určitě by si je zasloužila, s přesným počtem osob, které v té budově trpěly během obou totalitních režimů.
Obě totality zmínil i Václav Havel při odhalování pomníku v Letech u Písku v roce 1995: „Nacistický totalitní systém Romy téměř vyvraždil. Totalitní komunistický režim se postaral, aby památka obětí Romů byla zapomenuta: místo tragédie v Letech bylo dokonce překryto vepřínem.“ Je nutno dodat, že vepřín v Letech byl v dobách rychlé a masivní privatizace za první Klausovy vlády v roce 1994 prodán českým státem za několik milionů korun soukromé společnosti. Tímto odprodejem porušila Česká republika mezinárodní smlouvu o kulturním dědictví OBSE, v kterém se zavázala k zachování a ochraně památníků a vzpomínkových, především vyhlazovacích táborů a vytvořila problém celoevropského významu, který stále nemá řešení.
Odstranění vepřína slibují čeští politici více než 20 let, ale je stále v nedohlednu. Nynější vláda Bohuslava Sobotky slibuje ve své Strategii romské integrace ukončit provoz velkovýkrmny prasat v Letech u Písku do konce roku 2018. Premiér Sobotka se už nechal slyšet, že ani jeho kabinet nebude mít dostatek peněz, potřebný pro přemístění vepřína.
„Nezničitelný prasečák" v Letech u Písku se stává nelichotivým symbolem vztahu celé české společnosti k Romům a neschopnosti politických elit vypořádat se s temným dědictvím totalitní minulosti a romského holocaustu v českých zemích za druhé světové války. A právě proto je tak důležité slovo Nabisteraha – Nezapomeneme, stojící na tabulce, kterou účastnici Roma Pride 2015 umístili na policejní budovu v Bartolomějské.