Babiš stahuje Česko do covidové propasti

Andreji Babišovi se nelíbí nárůst covidu. Hrozí, že mu všechno vezme. Proto ho s přitakáváním své vlády popírá. V politické psychologii se tomu říká „skupinové myšlení při vládnutí“. Vůdce obklopený loajálními přikyvovači není konfrontován s pravdou, dostává se mimo realitu a činí fatální rozhodnutí. Babiš přehlíží rostoucí počty úmrtí na covid-19 v Česku, nechápe rozsah katastrofy a otráveně řeší podružnosti – například vyhledává na internetu jednotlivé firmy a osobně objednává plicní ventilátory, ke kterým stejně není personál. Přitom déle než měsíc odmítá jediný účinný způsob zastavení epidemie — lockdown.



Slovo „lockdown“ je pro Babiše tabu

Když se premiér musí rozhodnout mezi ekonomickými náklady lockdownu a mrtvými (nejen) důchodci, lavíruje tak, že si vybere možnosti obě, a to v nejvyšší možné míře.

Nezavede-li tvrdý lockdown vláda, postupující epidemie a nárůst mrtvých povedou k neřízenému lockdownu a hrozivějšímu ekonomickému propadu. Andrej Babiš nemá šanci epidemii zvládnout, jak svědčí jedno prohlášení za všechny - z neděle 25. října: „Já tady nic nebudu slibovat, protože já nevím, co bude s tím virem, nevím". To znamená „nic nebudu slibovat, nic nebudu činit, nechám vás umírat, ale za nic nemůžu.“

Padající česká hvězda „best in covid“

Ke zlomu došlo v noci z pátku 9. října na sobotu 10. října, kdy na webu ministerstva zdravotnictví naskočil počet nově nakažených koronavirem. Ve čtvrtek 8. října bylo zjištěno 5 394 nových případů, v pátek 9. října se prokázalo 8 618 covid pozitivních osob. (Dnes se blížíme dvojnásobku tohoto čísla!) Nehledě na nárůst testování, zhruba třetina všech provedených testů je covid pozitivních.

Hned poté v sobotu v noci měl ministr zdravotnictví Roman Prymula konferenční videohovor s kolegy epidemiology. Odborníci se shodli: nejenže jsme ztratili kontrolu nad epidemii již v září, ale jsme druzí nejhorší v Evropě. Odborné analýzy statistik šíření nákazy a průběhu infekce ukázaly, že se naplňuje ten nejhorší scénář se stovkami úmrtí denně a s černými Vánocemi. Nic takového moderní české dějiny nepamatují. Jeden z mých kolegů epidemiologů přirovnal svůj pocit ze zlomové noci k zážitku z filmu Larse von Triera "Melancholia", kdy se do oběžné dráhy Země připletla náhodná planetka. „Co je zač ta červená hvězda?“ ptá se hlavní hrdinka filmu. A můj kolega-lékař té filmové postavě dnes odpovídá: „To není hvězda. To je koronavirus.“

V přepočtu nových přírůstků na milion obyvatel se Česko ve středu 21. října stalo v boji s koronavirem nejhorší zemí na světě. A stále zůstává. Klouzavý průměr počtu úmrtí v Česku v přepočtu na obyvatele za poslední říjnový týden je nejvyšší na světě. Za pouhé dva dny - čtvrtek a pátek uplynulého týdne - zemřelo na covid v Česku více lidí (348 osob) než na celou epidemii HIV/AIDS (325 osob) v letech 1989 až 2020!



Vidina Prymulovy vlády a pohřební tiskovka

Ministr Prymula si hrozbu uvědomil a zbytek té sobotní noci nespal. Přislíbil epidemiologům ráznější vedení rezortu a lockdown hned od pondělí. Nevím, co se v hlavě plukovníka Prymuly odehrálo, ale mohlo ho napadnout, že má-li země ustát náraz červené covidové planetky, je zapotřebí vyměnit premiéra.

V zásadě měl pravdu, protože jediným způsobem zmírnění katastrofy (předejít ji už nelze) je změna na pozici předsedy vlády, tedy výměna kormidelníka. Babiš řídí Titanic a nepřipouští existenci ledovců, ačkoliv loď se již potápí. Odporuje to jeho velkolepým plánům do posledního dechu ovládat a dojit Česko, potažmo i EU skrze dotace. A odhaduji, že se v Prymulově hlavě mihl nápad postavit se do čela úřednické vlády, která zemi peklem covidu provede lépe. Mohl se jevit o to reálnějším, o co větší podporu měl Roman Prymula z Hradu. Není tajemstvím, že byl Zemanovým mužem.

Polovičatá opatření jsou neúčinná a prohlubují lidské a ekonomické ztráty

Pokus o „lockdown“, či spíše opatření, které mu nezatrhl Babiš, přislíbil Roman Prymula už v pondělí 12. října. V úterý 13. října následovala slavná „pohřební“ tiskovka s dramatickým projevem Prymuly k národu mezi smutečními řediteli nemocnic.

Ale hora porodila myš. Prymulova opatření mají spoustu výjimek, kudy stále proudí koronavirus a „kosí“ další a další skupiny obyvatel. Epidemie covidu se nekontrolovaně šíří dál. Vkládat naděje do "poklesu nárůstu" (výraz ministra Blatného) denních počtů nakažených je chybou, protože třetina pozitivních testů znemožňuje predikci. Dle některých epidemiologických odhadů je v současné době v Česku až milion covid pozitivních osob. Exponenciální růst nákazy nezastaví testování, trasování a izolace, na to je již pozdě, ale pouze tvrdý lokdown; čím dříve se zavede, tím méně obětí a ekonomických škod bude.

Bezmocná opozice

Po skokovém nárůstu počtu nakažených 9. října následovalo několik dnů, kdy se spekulovalo a jednalo o možnostech výměny premiéra. Ale nikdo nevystřelil z Aurory. Pak šok z „červené hvězdy covidu na obzoru“ opadl. Člověk přivykne všemu; zvykli jsme i na to, že počet denních úmrtí roste a zanedlouho překročí 200 lidí denně.

Jediná ODS si troufla ústy svého předsedy Petra Fialy oznámit, že by vláda po ukončení krizového stavu měla požádat o důvěru. Byl to spíše zkušební balonek než skutečně silné politické gesto, protože hlasování o důvěře vládě až „po ukončení nouzového stavu“ nezachrání ani jediného mrtvého v situaci, kdy se umírá se po stovkách. Je to jako chodit s křížkem po funuse. Ještě zbytečnější je oznamovat to dříve, než předpokládaný nebožtík zemře. Komentátoři odbyli Fialu otřepaným příslovím, že v kopci se nepřepřahá. Babiš dál táhne vůz do propasti, spíše za ním běží, a my se uklidňujeme lidovým rčením a raději hrozbu vytěsňujeme.

Plukovnik odstřelený Bleskem

V osudových dnech po explozi statistik ucítil ministr zdravotnictví Prymula příležitost pro vzestup a roztočil kolo hovorů s prezidentem, což zneklidnilo Babišova dvorního "řezníka" Jaroslava Faltýnka. Pozval ho na soukromou návštěvu osvědčené restaurace, v níž se obvykle "kují pikle". Okouzlen pocitem čerstvě nabyté moci novopečený politik do jámy lvové padl — bez doprovodu a bez roušky. Jak prozradil České televizi komentátor Petr Nováček, nebyl to paparazzi z Blesku, kdo Prymulu vyfotil. Někdo fotografie Blesku prodal. Novinářské "hyeny" si pospíšily a premiér Prymulu vyzval k rezignaci. Plukovník vypálil několik ran a vzdal se. Bez ohledu na jeho touhu přikrádat, díky které ho Faltýnek zatáhl do léčky, to byl nejvýraznější ministr Babišovy vlády, který se snažil s epidemii něco udělat. Na to a na své mocenské choutky doplatil.

Prymula padl a byl nahrazen dalším Babišovým přikyvovačem Blatným. V době, kdy umírá více než 150 lidí denně, nový ministr zdravotnictví začal kariéru zlehčováním epidemie. Bez ohledu na své odborné renomé ukázal, že neumí počítat, neví, co je to všemi zaklínané číslo R a netuší, že existuje exponenciální růst. Hlavní hygienička Rážová, která se poprvé po svém onemocnění covidem ukázala na veřejnosti, prohlásila, že netuší, jaký je počet ohnisek nákazy v českých lázních. Lepší přehled o české situaci má ovšem německý tisk. A ti dva (ministr Blatný a hygienička Rážová) mají řídit boj proti nejhorší epidemii v moderních českých dějinách? Pokud odpovíte ne, zároveň přiznáte potřebu vyměnit premiéra.

Bezradná ČSSD

Vicepremiér Hamáček a jeho ČSSD se v tomto smutečním průvodu vezou spolu se sebevražedným premiérem. Hamáček pravděpodobně chápe, že bez lockdownu nelze zemi zachránit. Ale ČSSD nepohrozí premiérovi odchodem z vlády, protože není schopna svoji hrozbu splnit. Moc možností na předčasné volby věru není. I kdyby se Hamáček pochlapil a podpořil nedůvěru vládě, tak je tady "konstruktivní" Okamura, který ho může nahradit. A komunisté si rádi přisadí. A i kdyby ne, tak prezident Miloš Zeman Andreje Babiše znovu jmenuje premiérem, je to přece vítěz voleb a takové nelze obejít, a nechá ho vládnout bez důvěry. Ještě mu ozdobí vládu Tomanem a Ovčáčkem coby ministrem kultury. Někdy sama sobě pokládám otázku — co je horší, smrt na covid, nebo Ovčáček ministrem?

Odstrašující případ pro sousedy a celý svět

Strmě narůstající grafy umírajících Čechů pod vládou Andreje Babiše o pár týdnů předcházejí americkým křivkám vzestupu počtu úmrtí pod vládou Donalda Trumpa. Babiš a Trump sdílí hodně podobných rysů. Oba trpí pocitem neomylnosti, obklopují se bezpáteřními patolízaly, popírají covid a pohrdají experty. Za oba zaplatí občané svými životy. Čím déle se tito politické kamikadze udrží u moci, tím více lidé umře či zkrachuje, tím hlubší bude ekonomická katastrofa. Z tohoto neřízeného pádu do propasti je jediné východisko – vyměnit vedení.

Světlem na konci tunelu je zbavit se sebevražedného vedení Trumpa a Babiše. V případě Trumpa se to může stát již v nadcházejících dnech, pokud si Američané zvolí v prezidentských volbách Joea Bidena.

V případě premiéra Babiše je míč na straně naších politiků.

Pokud nevyměníme premiéra, nezbavíme se covidu.