Svéráz ruského fašismu aneb jak otrok sní o velikosti

Skoro měsíc v našem nedalekém sousedství – v žluto-modrém domě – řádí bestiální masový vrah. Vnikl tam bez pozvání, drží obyvatele doma jako rukojmí, po libosti je vraždí a vyhrožuje, že bombou odpálí celou ulici, celé město a jestli se mu bude chtít, tak i celý svět. Zdůvodňuje to pocity ohrožení z obyvatel toho domu, kteří si žili po svém, aniž by k tomu od něj měli povolení. Urážela ho a přiváděla k zuřivosti samotná existence svobody kousek od jeho paláce.

Tato paralela s masovým vrahem není náhodná. Vladimir Putin se chová v napadené Ukrajině jako sadistický masový vrah, jeden z nejhorších v novodobých dějinách lidstva. Korejský diktátor Kim Čong-un mu odmítl pomoci se slovy, že Rusové jsou pro něj příliš blázniví.

Otrok vždy sní o velikosti

Putin je povahově narcistní paranoický sadista, který vyrůstal v nuzných a citově vyprahlých podmínkách poválečného Ruska. Jeho matka pohřbila během blokády Leningradu dva syny a svou hlubokou úzkost na něj přenesla. Svou osamocenost, pocity odmítání a méněcennosti, podezřívavost a nedůvěru k lidem si kompenzoval sny o rozvědčících odhalujících zákeřné plány nepřítele, strašlivě válečné pomstě, vítězné vlajce nad Reichstagem. Vždy chtěl dominovat, vítězit, ovládat. Už jako dítě byl vznětlivý, rád se rval a používal hrubou fyzickou silu.

Vzteklý, ale uzavřený mladík vybíjel svůj neklid a touhu napadat a podrobovat si protivníky v bojových sportech a soutěžích. Viděl se v mocenských či represivních strukturách, které tvořily páteř Sovětského impéria, usiloval o práci v KGB - ústředním orgánu brutálního teroru, který usmrtil miliony nevinných občanů.

Přitahovala ho fyziologie mučení a mystika nadvlády nad bytím a nebytím běžných lidí. Toto dítě sovětského impéria pohrdalo nicotným jednotlivcem a rostlo pro teror a masové zabíjení nevinných.

KGB

V řadách KGB Putin mohl překonávat komplexy méněcennosti a ukřivděnosti velikášskými sny o grandiózní pomstě všem nepřátelům, pocitem vyvoleností a vědomím tajné až neomezené moci nad „obyčejnými, podřadnými“ lidmi.

Rozpad SSSR pro něj znamenal období sociálního ponížení. Jako podplukovník KGB se musel vrátit z Německa do rodného Petrohradu a nějakou dobu si přivydělával jako taxikář. Díky své politické obratnosti a bezměrné loajalitě vůči petrohradskému starostovi Anatoliji Sobčakovi a později prezidentu Borisu Jelcinovi dosedl v roce 2000 na „ruský trůn“. Od roku 2000 je z něj „capo di tutti capi“.

Zrod diktátora

V okamžiku kdy sadistický narcista získá reálnou moc, z rodinného tyrana se postupně začíná rodit diktátor.

Politický vládce má možnost realizovat svoji vizi, která většinou odráží jeho vlastní komplexy. Vedení země a celá společnost se tomuto směru budoucího vývoje musí podřídit bez ohledu na reálné potřeby lidí a hospodářství. Putin, který toužil po oslnivé velikosti začal křísit atrapu SSSR podle sovětských mýtů, včetně studené války a nutnosti obnovit velmocenské postavení Ruska. Cesta k naplnění této vize vedla přes zákeřné zpravodajské operace, násilí a války.

Prezidentskou kariéru Vladimira Putina lemují stovky zabitých civilistů, války na cizím území a objednané vraždy odpůrců. Západ přehlížel kobercové bombardování čečenského Grozného i syrského Aleppa, zapomněl na sestřelení malajsijského Boeingu. Ruskému diktátorovi prošla anexe Krymu, okupace Donbasu, ničení ruské opozice, otrava Alexandra Litviněnka, Sergeje a Julie Skripalových, Alexeje Navalného, Dmitrije Bykova a dalších.

Pocity ukřivděnosti, paranoidní touha po nekonečné a spravedlivé pomstě vedoucí k nadvládě, nadřazenosti své i ruského národa napomohly zrodu fašistické koncepce mesiášské úlohy Ruska a uchvácení přilehlých států-zrádců, především Ukrajiny. Koncept pomsty těm, kdo je „ponižují“ tím, že v něčím jsou lepší, bohatší nebo úspěšnější odpovídal psychologickým potřebám obrovského počtu Rusů. Od Stalinových časů přivykli modelu života, pro který je zapotřebí likvidovat vnitřní nepřátele a válčit s vnějším.

Po Kyjevském Euromajdanu v roce 2014 Vladimir Putin nabyl až paranoického přesvědčení, že demokratizace Ukrajiny je dílem jeho západních soupeřů, především USA, a to s jediném cílem ohrozit Putinův režim. Putin anektoval Krym, vpadl na Donbas a začal hledat cesty ke podrobení či zničení Ukrajiny.

Mnoho západních státníků Putinovy zločiny podporovalo

Ruská opozice byla po třetím zvolení Putina prezidentem umlčena, západní politici se nechávali Ruskem korumpovat, někteří dokonce šířili jeho propagandu. Příkladem za všechny může být prohlášení českého prezidenta Miloše Zemana, že novináři se mají likvidovat. Řekl to Vladimiru Putinovi při osobním setkání před novináři. A od likvidace novinářů k likvidaci jiných skupin obyvatel je jen krok.

Miloš Zeman je zdatnější rétor než Vladimir Putin. Jeho nenávistné výroky, které tiskový mluvčí prezidenta označuje za "bonmoty", jej povýšily na evropského politika, který nejen „překládal“, propagoval a "vyšperkovával" postoje Vladimira Putina mimo Rusko, ale „normalizoval“ ruského diktátora a snažil se prosadit jeho budoucí kroky dříve, než je zveřejnil a vykonal sám Putin. Promluvil například o federalizaci Ukrajiny či o vojenském útoku na Sýrii dříve než ruská administrativa. Proklestil Putinovi cestu do Evropy a získával mu přívržence v Česku i ve světě. Zeman bagatelizoval ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině v roce 2014, nazval ji občanskou válkou či chřipkou. V roce 2021 zpochybnil útok válečné agrese ruské GRU ve Vrběticích; ačkoliv měl k dispozici zprávu BIS, zdá se že vědomě lhal o existenci několika verzí vyšetřování. Před tím zpochybnil ruskou stopu vraždy Skripalů, když prohlásil že novičok se vyráběl i v Čechách. Snažil se vyvinit Rusko ze zločinů, i když to odporovalo faktům. Významnou měrou tak přispěl k válce v Ukrajině, která fakticky již probíhá od roku 2014.

Liknavost, lhostejnost či dokonce podpora putinismu západními politiky včetně Miloše Zemana zhoršovaly situaci ruských odpůrců režimů, posilovala Putinovu sebejistou pýchu, pocit nedotknutelnosti, odhodlání pokračovat v agresi a napadnout sousední stát.

Anděla Merkel a pokus o polidštění predátora

Ne všichni evropští státnici za ruské peníze přeběhli na Putinovu stranu a pošlapávali základy svobody a humanity. Někteří se snažili Putina mírnit alespoň domluvou a jednáním. Obdivovatelka Dostojevského a Tolstého Angela Merkelová po vpádu Ruska na Ukrajinu v roce 2014 přestala ruskému prezidentu Putinovi věřit. 15. listopadu 2014 na summitu G 20 v australském Brisbane debatovala Merkelová a Putinem celou noc na pokoji tamního hotelu Hilton a snažila se ho přesvědčit, aby Rusko nevyhlášenou válku v Ukrajině ukončilo. Pak označila tento rozhovor za příšerný. Podle nejbližšího okolí poznamenala, že Putin "zůstal naprosto chladný. Zakopal se v pozicích a nevylézá." O pár let později Merkelová konstatovala že Putin je „mimo realitu“.

24. února 2022 Rusko napadlo svrchovanou Ukrajinu. Vladimir Putin je odhodlán vyhrát nebo zničit Ukrajinu; nezastaví se před maximálním ničením, jehož je schopen.
Ano, myslím tím jaderné tlačítko a zničení světa. Paranoidní velikášský sadistický masový vrah Vladimir Putin je toho schopen. Má k tomu ideální zbraň – poddajný, masochisticky poslušný ruský národ a stát s největším jaderním arsenálem na světě.

Putinova válka a rusofašismus

Většině Rusů se líbí „vstávat z kolenou“ a hrozit Západu pěstí. V základech hyperkompenzačního mýtu ruské velikosti je ve hluboký a bolestivý komplex méněcennosti před Západem. Jak pak může směřovat na Západ nějaká Ukrajina, kterou Rusové považují za zaostalou, primitivní a hlavně „nevděčnou“?

Rusko nikdy nebude Západ; proto si namlouvá že je lepší. Velkoruský šovinismus považuje Rusko a ruskost za střed kulturního vesmíru širokého "euroasijského" prostoru. Rusko je eticky nadřazené Západu, protože nese myšlenku nějaké archaické „národní“ ruskosti, etiku podřízení jednotlivce celku, obětavosti a hrdinství, které dle ruských představ zachránily svět před hitlerovským fašismem. Dnes ovšem nese Evropě fašismus vlastní výroby s významným posunem – opírá se o jaderné zbraně.

Genocida a hladomor jako bod zlomu

Kde je červená nepřekročitelná linie pro Západ, aby opustil politiku appeasementu, která vůči diktátorům nefunguje? Je touto linií bombardování divadla v Mariupoli, nemocnic, dětských objektů, domovů pro seniory v mírných ukrajinských městech, přesídlování obyvatelstva okupovaných území do ruského vnitrozemí a využití lokálních hladomorů k realizaci zvrácené geopolitiky ruského světa?

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell označil ruský útok na Mariupol za masivní válečný zločin. Ale strategie NATO vůči Ukrajině se nezměnila. Zatím nepřichází v úvahu ani uzavření leteckého prostoru nad Ukrajinou, ani vybudování leteckého mostu například zrovna do Mariupolu.

Mnoho ukrajinských dobrovolníků a občanských aktivistů pasivní přístup Západu odsuzují. Jeden z nich se na sociálních sítích ptá: „Čekáte už jen na to, aby ve filtračních táborech vyrostly plynové komory?“
Nedejme se zmást: ve chvíli, kdy se postup ruských vojsk prakticky zastavil, je cílem této války jen válka samotná. Je to sadistické orgiastické potěšení z ničení, z toho, že lze mučit a zabíjet kohokoliv, že Putin stejně tak jeho jeho poslední voják je pánem nad životem a smrtí prakticky kohokoliv z milionů obyvatel planety. Je to extáze anihilace, která Putina vzrušuje tak jako žádná jiná.

Putin povýšil vraždu a válku na politiku

Putin válčí, protože realizuje svoji podstatu masového sadistického vraha, jenž chce zabít co nejvíce lidí, drží rukojmí, které vraždí podle libosti, z pomsty a k zastrašení. Vzrušuje ho to; mučení, ponižování a vražděni ho ukájí ve všech smyslech tohoto slova, včetně fyziologického. Realizuje se.

Ruský historický sadomasochismus bezcitných pánů a mučených otroků trvající od dob Zlaté hordy má i sexuální složku. Proto je ruská válka je tak spektakulárně a nesmyslně krutá (záměrně se ostřelují školy, nemocnice, domy pro seniory) – pro větší rozkoš z ničení. O případech znásilňování, mučení a vraždění civilistů ani nemluvě. Ruským vojákům je dovoleno vše. Je to jejich žold, je to jejich důvod proč nasazovat život v této nesmyslné válce – beztrestně se opájet nelidskou krutostí.

Jeden příklad za všechny: masakr v obci Kreminna 11. března 2022. Ruští vojáci vzali tank, postavil ho před dům pro seniory a začal střílet. Cynicky a záměrně. Na místě zemřelo 56 lidí. Dalších 15 seniorů, kteří přežili, ruští vojáci zajali a odvezli na okupované území do krajského geriatrického internátu ve Svatově.

Další znepokojivou zprávou jsou masové přesuny obyvatelstva. Ruští okupanti násilně deportovali už cca 100 000 lidí z Doněcké a Luhanské oblasti do odlehlých oblastí Ruské federace. Začínají se rýsovat zrůdný záměr etnických čistek ve snaze rozptýlit, zničit ukrajinský národ, asimilovat ho s ruským. Na uvolněné spálené území budou dováženi Rusy z vnitrozemí. Podobným způsobem jednal Stalin: připravoval celé národy o vlast, sociální zázemí a vlastní identitu.

Podstata ruského fašismu a sadistického potěšení z masového vraždění Vladimira Putina je stejná. Je to vítězství maligní sadistické složky lidské přírody, která se stává dominantní a je dovoleno naprosto vše, a to i překročení hranic lidskosti.

Většina Rusů má jen útržky pravdy o válce v Ukrajině a podrobuje se masivní válečné propagandě. Většina z nich okupaci podporuje. Podle průzkum Activegroup 86 % Rusů podporuje potenciální útok na EU. Ze zemí EU přichází v úvahu Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bulharsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko.

Nemohla jsem míře protievropských nálad v Rusku uvěřit. Podívala jsem se na ruské sociální sítě. Získala jsem pocit, že to není válka Putina proti Ukrajině, ale Ruska a Rusů proti Západu, naším hodnotám a běžnému životu, který nám závidí a chtějí se pomstít. Důvod? Přece Židobanderovci, nacisti a gayové všech zemí provádí genocidu v Donbasu. Úloha Židů nejčastěji připadá LGBTQ+ lidem.

Svéráz ruského fašismu

Řada autorů nazývá ruský fašismus schizofašismem, který obviňuje z fašismu oběti vlastních zločinů. To, že Putin neustále nazývá Ukrajince „nacisty“, je způsob, jak zbavit termín jeho konkrétního historického obsahu a tuto psí hlavu nasadit tomu, koho určím jako terč. Popření původního významu slova, které sloužilo jako tabu pro kontrolu chování, vede k odlistění Ukrajinců, umožňuje dobyvatelům překročit hranice lidskosti a znovu sáhnout k nejhoršímu, čeho je člověk schopen – ke genocidě. Putinova propaganda otevírá cestu masovému vraždění.

Ničení ukrajinských měst, zřízení filtračních táborů v Donbasu a odsun Ukrajinců do ruského vnitrozemí odhalilo Putinovy fašistické motivy: zavraždit co nejvíce "nesprávných" lidí a do zničeného prostoru přesunout "správné" Rusy. Ruská armáda prý "dokončuje dílo hrdinů Velké vlastenecké války a znovu čistí Evropu od nacismu." Slova „nacismus“ a „čistění“ jsou klíčová.

Putin je wehrwolfem z roku 1945, který se chová jako kdyby válka doposud neskončila, bojuje dál s přeludem "fašismu" a chce ho porazit fašismem vlastním. Páchá stejná zvěrstva jako Hitler: Mariupol je zmenšenina blokády Leningradu, v němž trpěli jeho rodiče. Nyní zabíjí civilní obyvatelstvo města z bludného přesvědčení a z vilnosti. Znovu opakuji, že Putin se libuje v masovém zabíjení.

Válečný krvavý pat. Dá se s Putinem domluvit?

Zda se, že válka dospěla ke krvavému patu. Ruská vojska nepostupují dál; vynechává logistika, docházejí jim síly. Ukrajinci statečně bojují, ale města ničí ruské útoky ze vzduchu. Jsou obavy z chemického útoku. Sílí hlasy o nutnosti jednání prezidentů Zelenského a Putina; hledá se místo setkání. V úvahu přichází Jeruzalém.

Doposud jednání ruské a ukrajinské strany žádný úspěch nepřinesla. Podle francouzského ministra zahraničí Le Driana Putin si vodí Západ. Předstírá, že se účastní mírových rozhovorů a přitom působí nevýslovné utrpení civilnímu obyvatelstvu Ukrajiny. Mluvčí velitele ruských okupantů Peskov obviňuje Kyjev, že jeho vyjednávači činí Rusku návrhy, které jsou pro Moskvu nepřijatelné. Peskov dal najevo, že hovořit o setkání obou prezidentů je předčasné. (Televize Seznam).

Potíž je v tom, že se s Putinem domluvit nedá, není racionálním argumentům otevřený. Putina lze jenom zničit.

Dříve nebo později se to stane. Putina buď otráví vlastní lidé nebo porazí vojenská síla Západu, ale společně s Ruskem a miliony nevinných obětí v jiných státech. Je krutým paradoxem, že více spoléháme na šéfa FSB, že „zlikviduje“ Putina v Kremlu či v jeho bunkru, než na západní vojenskou sílu. Jako kdyby se opakovala situace Sudet z roku 1938. Ostatně Chamberlain je v novém filmu Netflixu vykreslen jako svědomitý diplomat, který vyjednal pro Británii čas nutný k jejímu vyzbrojení pro konečné vítězství.

Motorem bestiální krutosti Hitlera a Putina je paranoidní sadismus

V roce 1943 neměl Hitler šanci vyhrát válku a chtěl ji ukončit velkým slavným masakrem. Důvodem byla jeho maligní psychopatie. Putin začíná chápat, že válku v Ukrajině dle svých představ nevyhrává a stupňuje destruktivitu své agrese, páchá zvěrstva na civilním obyvatelstvu. Ze stejných psychopatických důvodu jako Hitler v roce 1943.

Kdykoliv se Putin cítí být ponížený, vždy eskaluje. Můžeme čekat leccos: otevření další fronty z Běloruska (Brest-Lvov), použití hypersonické a termobarické zbraně a dokonce taktické jaderné údery.
Pokud Západ nezasáhne z obavy, že Putina podráždí, Putin bude pokračovat v eskalaci a zřejmě nevylučuje ani střet s NATO; Putin má pocit, že stihne vyhladit svět, než z tohoto světa odejde. Pokud bude odcházet z historie, tak s jaderným ohňostrojem. Začíná válka Putina proti celému světu, proti životu na planetě. S malignější agresí se lidstvo ještě nepotkalo.

To, že Putin uvažuje o všech variantách, včetně zničení planety, potvrzují slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova: "Vůbec nejde o Ukrajinu, ale o světový řád. Současná krize je osudovým, epochálním okamžikem moderní historie. Odráží bitvu o to, jak bude světový řád vypadat."

Jak zemře Putin?

Paralyzovaná hrůzou prvních týdnů tzv. „speciální operace v Ukrajině“ ruská společnost nedokáže svého tyrana sesadit, což by byl nejlepší závěr této války. Vnitřní teror stalinistického řazení a sankce Západu život v Rusku radikálně zhoršují. Tak například až 15 let vezení bude hrozit ruským občanům za "šíření fejků o ruské armádě a její diskreditaci o práci ruských státních orgánů působících kdekoliv v zahraničí a jejich veřejné diskreditaci". Je nutno podotknout, že nezávislá média v Rusku byla umlčena a protiválečné protesty potlačeny.

Zpravodajské složky některých západních států referují o snaze nejbližšího okolí Putina (FSB anebo armádních činitelů) odstranit prezidenta od moci či dokonce provést atentát.

Je zde i další možnost. Zdravotní stav Vladimira Putina se v posledních dvou letech rychle zhoršuje. Již osm let se spekuluje tom, že trpí nádorovým onemocněním v zažívacím ústrojí a Parkinsonovou chorobou. Měl prodělat chirurgický zákrok a užívá vysoké dávky kortikosteroidů, o čemž může svědčit oteklý obličej (Cushingův syndrom). Kvůli kontraindikacím se nemohl dát očkovat proti covidu a toto onemocnění ve variantě delta údajně nedávno prodělal. Poslední dva roky byl Putin kvůli fobii z covidu daleko izolovanější než obvykle a prakticky se nepotkával s lidmi mimo svého nejbližšího okolí.

Toto vše, včetně léčby kortikoidy, má beze sporu vliv na psychický stav ruského prezidenta. Je v zajetí vlastního psychotického světa. Snaha vymanit se ze silného sžírajícího prožitku poníženi, neklidu a touhy po pomstě se podílela na tvorbě bludného systému, který Putinovi pomáhá kanalizovat tyto destruktivní pudy. Je nevývratně přesvědčen, že Západ, především NATO ohrožují Rusko a on musí nejenže Rusko zachránit, ale vrátit to ponížení Západu. Toto puzení mívá v posledních deseti letech stále častěji, ale útočit na Západ netroufá. Má k tomu zástupná území, kde vybijí svoji zuřivost a páchá destrukci. Dnes je to Ukrajina. Zítra to může být kterékoliv území na světě, protože Putinovy rakety doletí všude.

Prameny jeho iracionálního ničitelského chování vůči světu vyvěrají z nedozírné hloubky temných podvědomých komplexů a mají i biologickou, vrozenou komponentu; Vladimir Putin je zkratka takový. Dvacet let se nepotkával s odporem a neměl prakticky žádnou zpětnou vazbu od okolí. Chvílemi mívá pocit božské všemohoucnosti, ale neúspěchy ve válce vyvolávají u Putina záchvaty zuřivého běsnění. Padají hlavy v jeho okolí, protože Putin nikdy nepřizná vlastní chybu, vždy najde a náležitě vytrestá někoho, koho označí za viníka.

Chvílemi je Putin manicky, jako na válečné "slavnosti" na stadionu v Lužnikách, chvílemi je úzkostně depresivní. Chvílemi se uzavírá do sobě, chvílemi zase zuří a trestá svůj tým. Právě tato extrémní psychická nestabilita Putina a občasné stavy obdobné psychotickým otevírají možnost jak v nestřeženém okamžiku obejit jeho zvířecí podezíravost a nějak zakročit.

To už není člověk v humanistickém smyslu tohoto slova. Před námi je jen zraněná, ale stále lstivá, krutá nelítostná šelma, ztělesněné zlo, které se divá na svět štěrbinkami prázdných jako u panenky oči. Tato bytost už nepatří sáma sebe, ale ďábelskému plánu ničení, který s takovou urputnou systematičností realizuje.

Co dělat?

Pokud by se Putinovi povedlo dosáhnout významného vojenského úspěchu, například anektovat východní nebo celou Ukrajinu, byl by nějakou dobu ukojen. Pak by se rozjelo další kolo vojenské agrese, které by mohlo být ještě ničivější než předcházející.

Z toho vychází řada odborníků a aktivistů, kteří se domnívají, že NATO musí alespoň uzavřít vzdušný prostor nad Ukrajinou a nečekat, až se Putin umoudří nebo půjde na kompromis s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vladimir Putin není kompromisu schopen. Musí zvítězit nebo zemřít, ale stáhnout s sebou celý svět. Putina pudí k destrukci energie toho nejnižšího, neprimitivnějšího agresivního pudu. Vojenské porážky ho neodradí. Do posledního dechu bude Putin jen ničit, ničit a ničit. Je to jeho příroda a podstata. Když se potýká s překážkami a nezdarem má záchvaty zuřivosti a stupňuje ničení.

Současný ruský diktátor si může dovolit destrukci planetárního měřítka. Je to politický stroj na zabíjení co největšího počtu lidí, který žije v zajetí velikášského bludu vlastního dějinného poslání. Nedá se mu dovolat, nedá se ho přesvědčit argumenty nebo strhnout pozitivním citem. Systém se uzavřel, kolaboval sám do sebe jako černá díra.

Putin halucinuje impérium. Vidí se už vládcem Kyjevské Rusi a spoluvládcem světa. Ve své megalomanii je mesiášem, bojuje proti Antikristovi - Západu, buduje nový středověk s panovníkem a otroky, vede křížovou výpravu (jak řekl Alexandr Dugin, kterého na Západě nazývají mozek Putina, neboť nastal čas "vrátit naše svatyně"). Ve svých fantastických představách zří apokalypsu a kráčí světem jako nový mesiáš.

Ve skutečnosti kráčí naproti své brzké smrti. Nyní se hraje jen o to, kolik lidí s sebou vezme a kolik toho nenávratně zničí.