Kmetiněveští žádají zákonodárce: ochraňte potenciální oběti!
Dokáží poslanci změnit zákon?
Ministryně chce debatu
Otevřením debaty o snížení hranice trestní odpovědnosti reagovala ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová na dva týdny starou výzvu obyvatel středočeské Kmetiněvsi za změnu zákona, aby se nezletilí pachatelé trestných činů nestali po dosažení věku 18 let bezúhonnými. Na svobodu byl totiž propuštěn vrah třináctileté dívky s diagnózou závažné sexuální poruchy, aniž by měl nařízenou ochranou léčbu, protože to legislativa u lidí s čistým trestním rejstříkem neumožňuje. Kmetiněveská výzva by měla zabránit tomu, aby se duševně nemocní pachatelé takto závažných násilných trestných činů mohli volně pohybovat na svobodě bez povinné léčby. Lidé z Kmětiněvsi totiž myslí na potenciální oběti vraha, jehož porucha byla jednoznačně potvrzena odborníky. Ale myslí na totéž naši zákonodárci?
V zákoně je díra
V České republice upravuje problematiku trestněprávní odpovědnosti mládeže samostatný zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který platí pro osoby do 18 let. I když hranice trestní odpovědnosti zůstala v České republice 15 let (na rozdíl od Slovenska, kde od roku 2006 byla tato hranice snížena na 14 let), došlo k jejímu částečnému prolomení. Dítěti mladšímu 15 let a staršímu 12 let, které spáchalo velmi závažný trestný čin, například vraždu, přestože z důvodu věku je trestně neodpovědné, musí být uložena ochranná výchova ve výchovném ústavu. Tato opatření jsou upravena zákonem o soudnictví ve věcech mládeže (§ 93, odst. 1). A teď pozor – nezletilému vrahovi musí být uložena výchova, nikoliv však ochranná léčba potřebná například pro léčbu sexuální poruchy, která vraždu motivovala. Do doby, než došlo k otřesnému případu vraždy spolužáčky třináctiletým chlapcem, nikoho zřejmě nenapadlo, že pohlavní pud, který u sexuálních deviantů dokáže zabíjet, probouzí se daleko dříve, než mladík dostane občánku. Teprve když náctiletý vrah byl propuštěn na svobodu bez povinné léčby, začalo se mluvit o této mezeře v zákoně: soubor opatření pro nezletilé vrahy v případě sexuální deviace či jiné duševní poruchy neobsahuje ochrannou psychiatrickou léčbu a nechrání společnost před opakováním trestné činnosti pod vlivem této poruchy po ukončení ochranné výchovy. Je naprosto nezbytné doplnit soubor zákonných opatření pro nezletilého pachatele tak, aby v případě nebezpečných sexuálních deviací byla nařízena sexuologická ochranná léčba, která dokáže předejít opakování násilných trestných činů. Délka trvání ochranné léčby by neměla být omezena a měla by záviset na individuálním vývoji případu z lékařského hlediska.
Když vraždí náctiletý: léčit nebo trestat?
Samotné snížení hranice trestní zodpovědnosti z 15 na 14 let by v případě vraha z Kmetiněvsi nic nevyřešilo, neboť mu bylo pouze 13 let. Snížení hranice trestní zodpovědnosti z 15 na 14 let se dostalo do trestního zákoníku, schváleného parlamentem, ovšem později zákonodárci vrátili trestní odpovědnost ze 14 na 15 let. Důvodem byla obava z oslabení ochrany oběti sexuálního zneužívání a de facto legalizaci sexuálních kontaktů s 14 letými. Nehledě na předcházející bouřlivou debatu při schvalování novely, která vrátila trestní odpovědnost na 15 let, na schůzi byla přítomná jen necelá polovina poslanců. Zapadl i návrh poslance Chytky, který navrhoval slovensky model - v případě prolomení věkové hranice na 14 let legislativně ošetřit, aby věková hranice pro oběti sexuálních deliktů zůstala na 15 letech, jak je tomu na Slovensku. Tam je hranice trestní odpovědnosti 14 let, ale ve vztahu k trestnému činu sexuálního zneužívání zůstala na 15 letech. Ovšem trestní odpovědnost osob mladších 15 let i na Slovensku je „podmíněná“, tedy relativní a odvozuje se od míry rozumové a mravní vyspělosti konkrétního dítěte či mladistvého. Jinými slovy, každý by měl odpovídat za své činy podle toho, jakému věku odpovídá jeho duševní vývoj a do jaké míry je schopen posoudit dopad svých činů, a to i u osob starších 15 let. Například podle současné právní úpravy nebude mladistvý starší patnácti let trestně odpovědný, pokud jeho mentální vývoj bude odpovídat úrovni 12 letého dítěte.
Kdo napraví chybu v zákoně?
Samotná ministryně spravedlnosti nepředpokládá, že by během svého působení ve funkci podala návrh na snížení věkové hranice trestné odpovědnosti z 15 na 14 let, „pouze“ otevřela veřejnou debatu. Nicméně zákon o soudnictví ve věcech mládeže změnu potřebuje, aby nedocházelo k opakování podobných absurdních situací, kdy se mladý pachatel sexuálně motivované vraždy nemusí léčit. Pevně věřím, že racionální a kvalitní poslanecký návrh novely zákona o soudnictví ve věcech mládeže, který doplní soubor opatření pro mladé pachatele nejzávažnějších násilných trestných činů ochrannou léčbou skutečně nebezpečných sexuálních deviantů, má velkou naději na úspěch. Mohl by to být dokonce jeden z mála případů, kdy se poslanci domluví napřič politickým spektrem bez obvyklých obstrukcí.
Autorka je psychiatryně a členka Výboru pro práva dítěte
Ministryně chce debatu
Otevřením debaty o snížení hranice trestní odpovědnosti reagovala ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová na dva týdny starou výzvu obyvatel středočeské Kmetiněvsi za změnu zákona, aby se nezletilí pachatelé trestných činů nestali po dosažení věku 18 let bezúhonnými. Na svobodu byl totiž propuštěn vrah třináctileté dívky s diagnózou závažné sexuální poruchy, aniž by měl nařízenou ochranou léčbu, protože to legislativa u lidí s čistým trestním rejstříkem neumožňuje. Kmetiněveská výzva by měla zabránit tomu, aby se duševně nemocní pachatelé takto závažných násilných trestných činů mohli volně pohybovat na svobodě bez povinné léčby. Lidé z Kmětiněvsi totiž myslí na potenciální oběti vraha, jehož porucha byla jednoznačně potvrzena odborníky. Ale myslí na totéž naši zákonodárci?
null
V zákoně je díra
V České republice upravuje problematiku trestněprávní odpovědnosti mládeže samostatný zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který platí pro osoby do 18 let. I když hranice trestní odpovědnosti zůstala v České republice 15 let (na rozdíl od Slovenska, kde od roku 2006 byla tato hranice snížena na 14 let), došlo k jejímu částečnému prolomení. Dítěti mladšímu 15 let a staršímu 12 let, které spáchalo velmi závažný trestný čin, například vraždu, přestože z důvodu věku je trestně neodpovědné, musí být uložena ochranná výchova ve výchovném ústavu. Tato opatření jsou upravena zákonem o soudnictví ve věcech mládeže (§ 93, odst. 1). A teď pozor – nezletilému vrahovi musí být uložena výchova, nikoliv však ochranná léčba potřebná například pro léčbu sexuální poruchy, která vraždu motivovala. Do doby, než došlo k otřesnému případu vraždy spolužáčky třináctiletým chlapcem, nikoho zřejmě nenapadlo, že pohlavní pud, který u sexuálních deviantů dokáže zabíjet, probouzí se daleko dříve, než mladík dostane občánku. Teprve když náctiletý vrah byl propuštěn na svobodu bez povinné léčby, začalo se mluvit o této mezeře v zákoně: soubor opatření pro nezletilé vrahy v případě sexuální deviace či jiné duševní poruchy neobsahuje ochrannou psychiatrickou léčbu a nechrání společnost před opakováním trestné činnosti pod vlivem této poruchy po ukončení ochranné výchovy. Je naprosto nezbytné doplnit soubor zákonných opatření pro nezletilého pachatele tak, aby v případě nebezpečných sexuálních deviací byla nařízena sexuologická ochranná léčba, která dokáže předejít opakování násilných trestných činů. Délka trvání ochranné léčby by neměla být omezena a měla by záviset na individuálním vývoji případu z lékařského hlediska.
Když vraždí náctiletý: léčit nebo trestat?
Samotné snížení hranice trestní zodpovědnosti z 15 na 14 let by v případě vraha z Kmetiněvsi nic nevyřešilo, neboť mu bylo pouze 13 let. Snížení hranice trestní zodpovědnosti z 15 na 14 let se dostalo do trestního zákoníku, schváleného parlamentem, ovšem později zákonodárci vrátili trestní odpovědnost ze 14 na 15 let. Důvodem byla obava z oslabení ochrany oběti sexuálního zneužívání a de facto legalizaci sexuálních kontaktů s 14 letými. Nehledě na předcházející bouřlivou debatu při schvalování novely, která vrátila trestní odpovědnost na 15 let, na schůzi byla přítomná jen necelá polovina poslanců. Zapadl i návrh poslance Chytky, který navrhoval slovensky model - v případě prolomení věkové hranice na 14 let legislativně ošetřit, aby věková hranice pro oběti sexuálních deliktů zůstala na 15 letech, jak je tomu na Slovensku. Tam je hranice trestní odpovědnosti 14 let, ale ve vztahu k trestnému činu sexuálního zneužívání zůstala na 15 letech. Ovšem trestní odpovědnost osob mladších 15 let i na Slovensku je „podmíněná“, tedy relativní a odvozuje se od míry rozumové a mravní vyspělosti konkrétního dítěte či mladistvého. Jinými slovy, každý by měl odpovídat za své činy podle toho, jakému věku odpovídá jeho duševní vývoj a do jaké míry je schopen posoudit dopad svých činů, a to i u osob starších 15 let. Například podle současné právní úpravy nebude mladistvý starší patnácti let trestně odpovědný, pokud jeho mentální vývoj bude odpovídat úrovni 12 letého dítěte.
Kdo napraví chybu v zákoně?
Samotná ministryně spravedlnosti nepředpokládá, že by během svého působení ve funkci podala návrh na snížení věkové hranice trestné odpovědnosti z 15 na 14 let, „pouze“ otevřela veřejnou debatu. Nicméně zákon o soudnictví ve věcech mládeže změnu potřebuje, aby nedocházelo k opakování podobných absurdních situací, kdy se mladý pachatel sexuálně motivované vraždy nemusí léčit. Pevně věřím, že racionální a kvalitní poslanecký návrh novely zákona o soudnictví ve věcech mládeže, který doplní soubor opatření pro mladé pachatele nejzávažnějších násilných trestných činů ochrannou léčbou skutečně nebezpečných sexuálních deviantů, má velkou naději na úspěch. Mohl by to být dokonce jeden z mála případů, kdy se poslanci domluví napřič politickým spektrem bez obvyklých obstrukcí.
Autorka je psychiatryně a členka Výboru pro práva dítěte