"Nebát se zabrat", mi dneska říkal Michal, když jsem se mu snažil nasoukat ruku do rukávu a přikurtovat nohy ke stupačkám.

Chybí nám asistentky a asistenti, tak občas zaskakují i lidi z Asistence z úplně jiných pozic. Většinou jsme bývalí asistenti a je to radost se vrátit do toho stavu, kdy je člověk prodlouženýma rukama někoho druhého. Podávání oběda je prostě neskutečná souhra dvou lidí, koncert.

Nebát se zabrat a pustit se do věcí, které si žádají více úsilí, změnu postojů, návyků na cestě k něčemu, co má smysl. Vlastně to Michal říkal nám všem, nebojme se zabrat.

Od ledna bude Michal jedním z těch, kteří si vyzkouší, jaké to je mít asistenty podle toho, jak je to skutečně potřeba, na rok bude mít www.patystupen.cz Bude k tomu potřeba hodně nových prodloužených rukou, které se nebudou bát zabrat. A pak také politici, kteří se nebudou bát zabrat směrem k systému zaručujícímu pomoc v potřebném rozsahu všem, kteří jí potřebují.

Když jsem odcházel, zabouchl jsem za sebou dveře a věděl, že za pár hodin další asistent nebo asistentka najdou Michala na stejném místě. Určitě by rád dělal něco jiného, než tam jen seděl, mladý muž v nejlepších letech, který se nebojí zabrat.

Více o Michalovi na www.svobodnezit.cz