Když má kvůli lepší budoucnosti zdražit chleba a benzín
Cenové dotace se staly úskalím stability arabského světa. Tak jako u nás před více než 20 lety, tak se také nyní v Egyptě, Jordánsku, Maroku nebo Tunisku staly cenové dotace hlavním bodem fiskálních reforem. Na rozdíl od Čechů a Slováků v roce 1991 se ale arabské národy proti snižování cenových dotací bouří. V čem je rozdíl?
Cenové dotace jsou drahé a neefektivní
Z fiskálního hlediska jsou současné cenové dotace v arabském světě neudržitelné. Státní cenové dotace na potraviny, elektřinu a paliva v tvoří některých zemích už téměř polovinu veřejných výdajů. V průměru v zemích Blízkého východu a severní Afriky představují okolo sedmi procent HDP - nejvyšší podíl na světě.
Neprospívají hospodářskému ani společenskému rozvoji. Ve výrobě dotovaná energie znevýhodňuje pracovní sílu a nepřímo tak přispívá k vysoké nezaměstnanosti. Téměř 90 procent veřejných prostředků vynaložených na cenové dotace navíc plyne do kapes horních deseti procent společnosti - tedy těch, kteří si mohou dovolit automobily a celkově vyšší spotřebu. Prostředky, které ve formě cenových dotací plynou nižším příjmovým skupinám, by mohly lépe přispět jejich životní úrovni formou kvalitnějšího školství a zdravotní péče a sociální podpory pro chudé.
Chybí pochopení?
Odstranění cenových dotací a zvýšení výdajů na zlepšení vzdělání a zdravotnictví a na sociální programy by tedy mělo být vítáno velkou většinou ve společnosti. Opak je ale skutečností. Dokazují to mnohé protesty, které doprovázely ať už ohlášené nebo skutečné zvýšení cen, a které tak často vedly k rychlému návratu dotací a zastavení reforem.
Politická obtížnost odstranění dotací v arabském světě může být způsobena tím, že lidé nevidí dotace v kontextu veřejných výdajů. Stačilo by, aby politici lépe vysvětlili svoje reformní záměry?
Problémem ale může být také to, že odstranění dotací přdstavuje okamžitou ztrátu s příslibem lepší budoucnosti.
U nás jsme tomu příslibu na počátku devadesátých let věřili. Věřili jsme tenkrát novým tvářím ve vládě. Nehledě na Arabské jaro, politici v arabských zemích to mají v tomto směru obtížnější.
Jak se Vy dnes díváte na někdejší odbourání cenových dotací u nás? Co byste z naší zkušenosti poradili Egypťanům nebo Jordáncům?
...
Cenové dotace jsou drahé a neefektivní
Z fiskálního hlediska jsou současné cenové dotace v arabském světě neudržitelné. Státní cenové dotace na potraviny, elektřinu a paliva v tvoří některých zemích už téměř polovinu veřejných výdajů. V průměru v zemích Blízkého východu a severní Afriky představují okolo sedmi procent HDP - nejvyšší podíl na světě.
Neprospívají hospodářskému ani společenskému rozvoji. Ve výrobě dotovaná energie znevýhodňuje pracovní sílu a nepřímo tak přispívá k vysoké nezaměstnanosti. Téměř 90 procent veřejných prostředků vynaložených na cenové dotace navíc plyne do kapes horních deseti procent společnosti - tedy těch, kteří si mohou dovolit automobily a celkově vyšší spotřebu. Prostředky, které ve formě cenových dotací plynou nižším příjmovým skupinám, by mohly lépe přispět jejich životní úrovni formou kvalitnějšího školství a zdravotní péče a sociální podpory pro chudé.
Chybí pochopení?
Odstranění cenových dotací a zvýšení výdajů na zlepšení vzdělání a zdravotnictví a na sociální programy by tedy mělo být vítáno velkou většinou ve společnosti. Opak je ale skutečností. Dokazují to mnohé protesty, které doprovázely ať už ohlášené nebo skutečné zvýšení cen, a které tak často vedly k rychlému návratu dotací a zastavení reforem.
Politická obtížnost odstranění dotací v arabském světě může být způsobena tím, že lidé nevidí dotace v kontextu veřejných výdajů. Stačilo by, aby politici lépe vysvětlili svoje reformní záměry?
Problémem ale může být také to, že odstranění dotací přdstavuje okamžitou ztrátu s příslibem lepší budoucnosti.
U nás jsme tomu příslibu na počátku devadesátých let věřili. Věřili jsme tenkrát novým tvářím ve vládě. Nehledě na Arabské jaro, politici v arabských zemích to mají v tomto směru obtížnější.
Jak se Vy dnes díváte na někdejší odbourání cenových dotací u nás? Co byste z naší zkušenosti poradili Egypťanům nebo Jordáncům?
...