Souboj ve starém světě a vzestup nového?
Globální finační krize, následná série krizí veřejných financí a nečekané potíže západních ekonomik v posledním desetiletí naznačují, že politické, ekonomické i finanční elity Západu selhaly. Ani ekonomové a ekonomické teorie zatím nenabídli přesvědčivou odpověď. Jaké síly a myšlenkové směry vyplní vzniklý prázdný prostor?
Osobní vzpomínka aneb Gymnázium je pro studenty bránou k budoucím příležitostem. Učme se, i když nevíme proč.
Jako snad každý student gymnázia jsem se kdysi ptala, k čemu to všechno učení vlastně je? Většina předmětů nám kdysi připadala neužitečná. Co se odehrávalo v Číně před čtyřmi tisíci lety, a co se dělo po rozpadu Římské říše? O čem je teorie relativity, a jak se řeší integrály? A proč se v Karviné (zvláště ještě kdysi v socialistickém Československu) učit francouzsky?
Navzdory tedejšímu marnému pátrání po možném užitku gymnaziálního studia jsem ale naštěstí brala všechny předměty natolik vážně, abych v nich v rámci osnov uspěla. Vůbec jsem netušila, jak se mi mnohé „neužitečné učení“ bude jednou hodně hodit.
Že bez úsměvu? Ale úkol splněn. Aneb Jaké jsou české veřejné služby?
Česká pošta se ukázala jako nejspolehlivější mezi 157 poštovními systémy světa. Možná máme lepší veřejné služby než si myslíme.
Sociální spravedlnost a solidarita
Evropské pojetí sociální spravedlnosti a solidarity by se mělo posunout od plošného poskytování drahých jistot k lepšímu zajištění rovných příležitostí. Takový posun by posílil pozice Evropy a nepřímo napomohl evropské konkurenceschopnosti i potenciálu a důstojnosti jednotlivce.
Evropská konkurenceschopnost
Evropské země potřebují k vyšší konkurenceschopnosti odlehčit byrokracii a přiblížit vědu a vzdělání trhu. Měly by na tom pracovat společně. (Tento text navazuje na předchozí úvod o Evropě pod tlakem.)
Evropa pod tlakem: Jak upravit pozice pro nové příležitosti
Naše evropské hodnoty nejsou neměnné. Během minulého tisíciletí se Evropa a její hodnoty vyvíjely podle příležitostí, které si do značné míry Evropa sama vytvářela. Křesťanské učení a církevní doktrína se přizpůsobovaly vývoji vědění, humanismu a osvícenství. Hodnoty humanismu, sociální spravedlnosti a lidských práv zase měnily svůj obsah společně se vzestupem a pádem evropských impérií na světové scéně.
Průmyslová revoluce a rozvoj vědy a techniky poskytly Evropě několik století moci udávat směr dějin a určovat hodnoty civilizace. Pro nás Evropany se ona poměrně nedávná historie na vrcholu světové civilizace stala základem naší identity. Náš pohled do budoucnosti se opírá právě o ta nedávná staletí evropské – a západní – „nadřazenosti“.
Z pohledu Číny nebo arabského světa, se těch pár minulých století evropské nadvlády ale jeví jako pouhá dějinná aberace, výjimka pouhých několika set let proti tisícileté převaze Číny a muslimských mocností. Vidina budoucnosti našich čínských, arabských, indických nebo brazilských protějšků nestojí na základech pokračující evropské či západní nadřazenosti.
Ženy musejí více umět a více obětovat
Většina z nás si nepřipouští, že ženy ve srovnání s muži musejí více umět a více obětovat, aby si vytvořily úspěšnou kariéru.
To, že slova Sheryl Sandbergové o situaci žen v byznyse a politice získala tolik pozornosti, je asi především reflexí určitého pokrytectví, kterým naše společnost v otázkách okolo kariéry žen trpí. Ženy, které kariéru mají, si nesmějí stěžovat, aby nebyly označeny za důkaz toho, že se k ženám kariéra prostě nehodí. Ženy, jež by snad kariéru chtěly mít ale rozhodly se jí vzdát proto, aby se mohly starat o rodinu, se vyjadřovat kriticky rovněž nemohou, neb by se mohly jevit jako špatné matky a manželky.
Voliče musí zajímat reputace politiků
Dokáže politik zodpovědně disponovat veřejnými prostředky anebo zneužije svého postavení k vlastnímu obohacování na úkor občanů? Zajímavou analýzu předkládá Roger Myerson (nositel Nobelovy ceny za ekonomii v roce 2009).
Když má kvůli lepší budoucnosti zdražit chleba a benzín
Cenové dotace se staly úskalím stability arabského světa. Tak jako u nás před více než 20 lety, tak se také nyní v Egyptě, Jordánsku, Maroku nebo Tunisku staly cenové dotace hlavním bodem fiskálních reforem. Na rozdíl od Čechů a Slováků v roce 1991 se ale arabské národy proti snižování cenových dotací bouří. V čem je rozdíl?
Století dogmatu?
Politická neprůchodnost v USA, nacionalismus a populismus v Evropě a radikalismus na Blízkém a Středním východě rostou a symbolizují širší trend 21. století: trend rostoucího dogmatu.