Oheň v mlze
a Německu a její psychologií. Píše:
„Vměšování do vnitřních záležitostí je taková ustálená fráze, vzbuzující jednoznačné asociace. Totalitní nebo autoritativní systém, věznice, tábory, političtí vězni, výčitky zahraničních politiků a reakce typu, v nichž se někteří halasně staví na odpor. Pánové, řekněme si na rovinu, nevměšujte se do našich vnitřních záležitostí! Koho chceme, toho posadíme a mimochodem u vás lynčujete černochy. A tady diskuse, jak bývá pravidlem, na čas utichne. Její ´nivó´ je pro pány cizince nepřijatelné.
K protichůdné reakci na druhé straně dochází mnohem řidčeji. Velké skandály v životě demokratických zemí nejsou státním tajemstvím a široce se diskutují všude – v tisku, v parlamentech. Vlastně odtud vzcházejí oponenti a čerpají informace, často s potěšením zkreslující skutkové okolnosti. Proto západní vlády obyčejně nereagují na kritiku odtažitě; zabývají se vzniklými problémy, které se prověřují a jsou řešeny na místě. Není co skrývat s výjimkou přísně tajných informací.
V tomto smyslu ostrá reakce ministra Steinmeira na slova ministra Lavrova byla neobvyklou událostí. Nic neospravedlňuje ministra zahraničních věcí Ruské Federace, aby se zabýval politickou propagandou a vměšoval se do již tak obtížné debaty v Německu o migrantech a dále ji rozdmychával, uvedl německý ministr zahraničních věcí. Vměšování se, podněcování, propaganda, to je úplně jiný slovník, není-liž pravda?
Není to pravda. Neboť po nějaké době, co si na Západě uvědomili neočekávanou efektivitu ruské propagandy, zahraniční politický slovník se začal rozšiřovat o dosud neslýchaná vyjádření a bezprecedentní zákazy. V pobaltských zemích se omezilo nebo zastavilo vysílání ruských televizních kanálů. V Evropské unii se rozpracovávají plány na obranu proti kremelské agitační propagandě. Generálové NATO zaujímají bojové pozice na poli informační války, a hlavní věci, které se oficiální představitel aliance obává, je strategie tohoto zápasu. Mluvčí Nato Oana Lungescu řekla, že činnost její organizace bude založena na otevřenosti a pravdě, ale nezní to příliš přesvědčivě. Ze známého důvodu, že pravda ve válce umírá první.
V historické perspektivě se situace jeví paradoxně. Budovatele komunismu, kteří v Sovětském svazu nesměli za hranice, držela sovětská moc pod takzvanou propiskou (státem řízená a kontrolovaná kontrola migrace uvnitř SSSR). To se samozřejmě mnohým nelíbilo a tak
v soukromí chytali na krátkovlnných vlnách sladké zakázané ovoce - informace ze Západu. Nyní se ale tito potomci budovatelů rozjeli po celém světě a ´Hlasem Ameriky´ se pro mnohé z nich stal hlas vlasti, servírovaný každou hodinu ze satelitního talíře. A tak se západními ´domorodci´, kteří jsou v různé míře nespokojeni s tamním životem, ne bezúspěšně ´pracuje´ agentura Russia Today. Souběžně s tím je ´ruský svět´ hluboce zakořeněn v politických stranách řady evropských zemí, včetně rudých a nahnědlých, vnímaných v poslední době na Západě jako hrozbu. Hrozba, která je součástí závažné hry, směřující k destabilizaci situace v evropských zemích.
Zvláštní umění spočívá v tom, jak šikovně zasáhnout bolavá místa. Tak se přihodilo, že uprchlická krize po známých kriminálních útocích v Kolíně nad Rýnem se pro celou řadu ruských televizních kanálů stala zdrojem zábavy, při které stydne krev. Na pozadí reportáží z míst událostí a v talk show se mluví o starých německých městech, okupovanými novou hordou. Došlo to i tak daleko, že hlubokou starost o události v Berlíně, kde se ztratila, ale zase nalezla rusky mluvící dívka L., projevil také ministr Lavrov. Skutečností, zdali k této události opravdu došlo, se zabývají nyní vyšetřovatelé, ale ministr Lavrov obvinil německé orgány ze snahy "politickou korektností lakovat realitu z vnitropolitických důvodů", ministr Lavrov ví přece své a lépe.
Po pravdě řečeno, jeho vystoupení bylo klasickou ukázkou efektivní práce s velkou částí vnímavého a vděčného auditoria. V daném případě se jednalo o přesídlence z řad ruských Němců, a z nich těch, kteří jsou ochotni slepě věřit obludným zvěstem o příchozích migrantech. Každému, kdo je ochotný jít na jakýkoli mítink, je o těchto ´zvířatech´ předkládána s neskrývanou přímočarostí poslední aktuální pravda. A kdo se dívá v Německu na ruskou televizi, s potěšením poskytne i rozhovor. Krátce shrnuto, celý tento syžet, v propagandistické části mistrovsky organizovaný Moskvou, je tak lákavý, že ani sám Lavrov nepohrdl zasáhnout a rozdmychávat oheň. Jako by tím chtěl naznačit, že v takovém případě, kdyby se něco přihodilo, můžeme a vojska znovu vstoupí do Berlína, zachraňujíce krajany, ale zatím vyjadřujeme své obavy.
A vyznívá to tak nechutně, že nervy neudržel na uzdě Steinmeier – jeden z nekonfliktních evropských politiků. Hovoří o vměšování do vnitřních záležitostí, propagandě a rozpoutávání vášní a jeho slova jsou na místě a pronášena přiměřeně. Přesto v nich zaznívaly divné notečky z vetchého sovětského a dnešního ruského slovníku, a to lehce mate. Význam je transparentní, pocity také srozumitelné, ale styl mate. Přesněji mátl až do nedávné doby.
Není vyloučeno, že ministr tak promluvil úmyslně. Hlava německého ministerstva zahraničních věcí apeluje na ministra zahraničních věcí Ruské Federace, aby jeho slova nepodléhala extrémům. Lavrov tomu sice rozumí, ale nehne ani brvou.“
http://grani.ru/opinion/milshtein/m.248142.html (Očima bez hranic)