´Hidžáb´ to zní pro mnohé jako zlověstný argument, ačkoli se jedná o muslimský šátek, kterým si ženy zahalují vlasy, a v němž naše babičky, jak si vybavuji, chodívaly celý den.

Prezidentovi Zemanovi posloužil jako důvod, aby ocenil medailí za zásluhy paní ředitelku Střední zdravotní školy za to, že jako „statečná žena jež se bojem s netolerantní ideologií zasloužila o stát tím, že zabránila somálské dívce ve škole nosit Hidžáb“. Toto prezidentovo počínání nemohu hodnotit jinak než jako zvlášť úkladně promyšlený a rafinovaně provedený trestný čin

podle § 356 - Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod trestního zákona odst. 1 a 3 a) -

(1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem

Zároveň souběžně byla podle mne naplněna skutková podstata podle § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby(1)
- Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.

Bohužel, těmito Zemanovými prezidentskými eskapádami a “nápady“ dává najevo své pohrdání zákony, včetně nulové politické a nezřídka i mravní odpovědnosti. Bezprecedentně těmito excesy porušuje zákony, obchází parlamentní systém a počíná si v něm jako v systému prezidentské republiky.

To že k žádné změně v chování a cílech (mimo jiné zrušení Senátu) Miloše Zemana s velkou pravděpodobností nedojde, a že prezidentským řáděním, o kterém se autorům české Ústavy nezdálo ani v těch nejhorších snech, nás bude častovat po celé své volební období,

mu de iure zaručuje článek 65 České Ústavy odstavec 1 -
1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt, který činí prezidenta trestně nestíhatelným.

Musíme tedy jen doufat, že většina lidí bude moudřejší, ukázněnější ve svém životě a práci, a neposkytne prezidentovi Zemanovi důvod, aby se stali cílem jeho často nepředvídatelných, ale cílených záměrů. Ale nejen to.

Úpadek demokratických principů v jednání a konání některých vysokých ústavních činitelů v čele s prezidentem Zemanem potvrzuje, že dochází i na demokracii.

Naděje, že toto dnešní úpadkové období nepostihne demokratické instituce a svobodu jako takovou a svobodu projevu zejména, se pomalu ale jistě vzdaluje.

Záleží také na nás, nespokojených občanech a na demokratických silách, které jsou v Poslanecké sněmovně a Senátu, aby se proti tomuto ohrožení demokracie nejen jednoznačně postavily, ale požádaly o podporu a projevy vůle občanů a stály v jejich čele.

Právě zákonodárné sbory v koordinaci s Ústavním soudem představují, nebo by měly, představovat záruku dodržování ústavního pořádku a zákonnosti. Rozhodovat nemá ulice, ale shromáždění občanů, kteří je ve svých volebních okrscích zvolili, aby konaly, to jest, aby zákonodárné sbory s podporou vůle občanů požádaly Ústavní soud podle čl. 66 Ústavy o odvolání prezidenta ze závažných důvodů.

Heřman Chromý, Vladimír Líbal, bývalí poslanci České národní rady 1990 - 1992