Glosa s několika otázkami k poslednímu výroku pana senátora Kubery, který pronesl letos na každoroční tryzně za oběti holokaustu v Terezíně.

Nejdříve celé vyjádření pana senátora, včetně výroku, kterým je uzavírá. (Tučně zvýraznil autor glosy.)

„To, co nestihli nacisté, dokončili o pět let později komunisté, kteří také nesnášeli jakýkoliv odpor, jiný názor a nesouhlas. Stále častěji mívám pocit, že ještě nedávno tak kruté a živé vzpomínky na to, co se tady v Terezíně odehrálo, dnes blednou stále rychleji. Hodnoty, na kterých jsme tento památník stavěli, jsou víc a víc relativizovány a vítězí lhostejnost k naší vlastní minulosti. Nejde jen o nezájem o historii a úctu k památce těch, kteří nám svými oběťmi umožnili žít dnešní svobodný a demokratický život. Jsme lhostejni k opětovnému nárůstu totalitního uvažování, ve kterém tak nepokrytě platí ,kdo není s námi, je proti nám‘ a je potřeba ho umlčet. Vždyť totalita, nesnášenlivost k jiné rase, k jinému názoru může mít a má dnes zcela jinou podobu. Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus.“

Opravdu pan Kubera myslí vážně, že tato jiná podoba totality a nesnášenlivosti, za kterou označuje ´totalitu zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politické korektnost a multikulturalismus´, je skutečně srovnatelná s totalitou, která za sebou zanechala desítky miliónů mrtvých zrůdné politické, rasové, nacionalistické a teroristické ideologie, s jejímiž důsledky, pohrobky a reminiscencemi se setkáváme dodnes?

Nebo za ni lze považovat protesty ekologů alarmující proti jevům a protiprávním jednáním, které poškozují a ničí přirozené životní a přírodní prostředí, a čím dále více ohrožují životy lidí a jejich bytí na této planetě, včetně jí samotné a jejích klimatických podmínek pro lidskou existenci?

Či rovnost pohlaví, která po staletí popírala nerovnoprávné a často nedůstojné postavení žen, upírající jim řadu práv patřící výhradně mužům? A dodnes je stále znevýhodňuje v jejich profesním a celostním rozvoji, kde sice na první místě může stát a také stojí mateřství, které však nemůže být v 21. století chápáno jako celoživotní úděl, vyplývající z mateřského poslání. A nastoluje v dnešním globalizovaném světě před ženy legitimní rozhodování, jak je naplnit a dostát svému poslání
a zároveň se osobnostně dál v životě rozvíjet.

Nebo za ni má onu utajovanou rovnost pohlaví ve smyslu fyziologickém, která postupně ztrácí v dnešním světě své nechvalně proslulé místo, které v něm měla v minulosti? A činila z lidí s touto vývojovou fyziologickou a psychickou sexuální odlišností často celoživotní psance? Psance, kterými ještě v mnohých zemích zůstávají a jsou trestně stíhaní, ponižovaní k nedůstojnému skrývání se před veřejností a jejími verbálními a násilnými projevy nesnášenlivosti.

Proto mi také z tohoto výčtu slov, v nichž senátor Kubera vidí ´nárůst totalitního myšlení´, a na místě kde byla pronesena, vyzněla nejparadoxněji a křiklavě slova o politické korektnosti, za kterou se má podle něho skrývat jiná podoba totality. Jejich nevhodné a nedomyšlené použití vyvolává ovšem opačnou reakci, než kterou zamýšlel. Slova sloganu, která cituje pan Kubera, ,kdo není s námi, je proti nám´, evokují totiž komunistickou zločinnou ideologii, hojně používanou komunistickou
a nacistickou propagandou. Pan Kubera ji staví totiž na roveň s politickou korektností. S pojmem, který přichází v jiné době, z jiných zemí a jiného stupně a úrovně západní demokracie.

Tento pojem se nám může sice jevit v praxi někdy více či méně jako přehnané chytání za slova, přehlížející místní a národní tradice a zvyklosti, ale rozhodně ne něčím, co vyjádříme, byť se sebelépe míněným záměrem, generalizujícím slovníkem zločinné ideologie. A na místě, kde tato ideologie a právě její totální generalizace v každodenní praxi zanechala jedno z nejstrašnějších svědectví lidské historie a 20. století.

Pan senátor Kubera, ne poprvé, a jak se bohužel, opakovaně ukazuje nyní v nové roli státníka, jak sám sebe prezentuje, stále nedomýšlí důsledky slov, která pronáší. A vzbuzuje otázku, zdali tahle forma jeho zjednodušeného přístupu a populistické pseudolidovosti nepřináší víc nedorozumění než užitku, neřku-li skutečně potřebný státnický rozhled a nadhled. Mám zato, že poslední vyjádření hlavy Senátu pana Kubery v Terezíně svědčí zatím o pravém opaku.


*https://echo24.cz/a/Suk4q/kubera-je-normalniutm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu